Značka DKW změnila svět. Nástup spolehlivých aut přišel před 80 lety

I když nedisponovaly vysokým výkonem motoru, získaly v období před druhou světovou válkou německé vozy DKW pověst nezničitelných. Díky pohonu předních kol a skvělému podvozku nabízely na svou dobu takové jízdní vlastnosti, jaké nedosahovaly ani mnohem silnější vozy zvučných značek.

Legenda se začala rodit před osmdesáti lety. Pod konstruktérskou taktovkou Dána Jörgena Skafte Rasmussena vznikla nová koncepce malého lidového vozu nazývaného F1. Kromě revoluční novinky v podobě předního náhonu patřil k jeho výbavě dvouválcový vodou chlazený motocyklový motor DKW s obsahem 600 ccm a lehká ocelová karoserie.

První velkosériový vůz s pohonem předních kol

Německá značka představila svou novinku v roce 1931 na autosalonu IAA v Berlíně. Záhy se začala prodávat v několika rozmanitých verzích a doslova přes noc se stala prodejním hitem. Následkem toho se rozjela první velkosériová výroba vozidel této koncepce. Z dnešního hlediska poněkud zavádějící označení F1 vzniklo až později ze slova Front (tovární označení pro pohon předních kol Frontantrieb).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Vozy DKW F1, vlevo model z berlínského autosalonu v roce 1931

„Jednalo se skutečně o malé vozítko, které bylo srovnatelné například s naším Aero 500. I přes malé rozměry bylo docela prostorné. Přesto nebo spíš právě proto získalo velikou oblibu a rychle si našlo zákazníky,“ potvrdil AutoRevue.cz Jan Jedlička z DKW klubu. Do ukončení výroby v roce 1942 sjelo z výrobních linek 267 672 „efkových“ DKW.

Auta startovala bez problémů v silných mrazech

Obliba vznikla díky vysoké spolehlivosti, snadné údržbě, nízkým provozním nákladům a schopností provozu za všech povětrnostních podmínek. „I v silných mrazech nebyl problém auto nastartovat. Proto bylo hodně žádané ve Skandinávii. Značka se prosadila i na sportovním poli, s vozy DKW podnikli dobrodruzi řadu dálkových expedic a dojeli do vzdálených a exotických zemí,“ pokračoval znalec vozů i historie DKW.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Další modely DKW F1

Brzy se začal vyrábět typ F2, který už měl proporce „opravdového“ automobilu a nabídl větší komfort. Modernější verze se sedmistovkovým motorem vyráběla v licenci i pražská značka Jawa. Postupnými úpravami se zvyšovalo číslování typů, vznikly různé sportovní i užitkové varianty, dvoumístné i čtyřmístné karosérie byly vybaveny shrnovacím horním dílem střechy.

Protažení výroby do období druhé světové války umožnila do jisté míry i zastaralá, ale levná stavba karosérie. Byla dřevěná, pobitá překližkou a potažená koženkou. Vyžadovala tak minimum strategicky důležitých surovin. Hodně vozů DKW bylo při bojových akcích a náletech na německé území zničeno, ale ty, které přežily, výrazně pomohly k poválečné motorizaci Německa.

Brzdění vyžadovalo silnou pravou nohu

„Na východě výroba dokonce ještě nějakou dobu pokračovala pod názvem IFA F8. Pozdější typ IFA F9 se stal základem pro vozy Wartburg. Na západě se pro starší dochované kusy vyráběly náhradní modernější karosérie, označované jako F10. Typ F9 se stal základem pro celou řadu dalších vozidel,“ vysvětlil Jedlička.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Model DKW F5K (vlevo) a dva pohledy na dodávku DKW F8

Pokus o proniknutí do prostoru vozů vyšší třídy se ale nevydařil. Firma se z finančních důvodů dostala pod křídla Mercedesu a nakonec koncernu Volkswagen. Ten ji přejmenoval na Audi NSU Auto Union. Pod tímto názvem se vozidla v latinské Americe vyráběla až do roku 1968.

Díky tomu, že se v NDR vyráběly náhradní díly, bylo v Československu možné běžně potkávat předválečné vozy DKW až do sedmdesátých let. „Jezdilo se s nimi docela příjemně, i když vyžadovaly určitou zručnost. Neměly totiž synchronizovanou převodovku a mechanické brzdy chtěly větší sílu v pravé noze než je dneska obvyklé,“ prozradil člen DKW klubu, který má s vozy tohoto typu zkušenosti od dětství a s udržovaným modelem dodnes vyráží na veteránské akce do zahraničí i na výlety.

Je třetí kolo k něčemu? Test skútru Yamaha Tricity 125

Je třetí kolo k něčemu? Test skútru Yamaha Tricity 125

Yamaha Tricity je v podstatě běžný městský skútr, který ale díky své koncepci nabízí řadu výhod. Můžete ho řídit i s běžným béčkem nebo řidičákem A1, nabízí extra porci stability navíc a může ho tak řídit i naprostý začátečník. Navíc, ze semaforů odjedete vždy jako první a ve finále nabízí i nejnižší cenu ze všech tříkolových skútrů.

dnes | Michal Žďárský | 1 příspěvek
Kia je podruhé vítězem testu počáteční kvality

Kia je podruhé vítězem testu počáteční kvality

J.D. Power každoročně pořádá anketu o kvalitě vozů na trhu v USA. Už druhý rok z něho nejlépe vyšla Kia se svým výsledkem 72 PP100.

včera | Daniel Havlina | 14 příspěvků
Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Na dovolenou si velká část motoristů bere i své bicykly. Pokud je nechcete převážet na střešním nosiči, zbývá řešení v podobě upevnění nosiče na víko zavazadelníku či na tažné zařízení. Švýcarský autoklub otestoval obě varianty na různých modelech.

18.  6.  2017 | Milan Lažanský | 32 příspěvků