Mercedes–Benz se snaží prezentovat svoje vozy jako bezpečné, spolehlivé a komfortní. Platí to u všech modelů nebo některé jsou jen polovičním Mercedesem? Odpověď na tuto otázku jsem se snažil najít vyzkoušením kompaktního MPV, modelu Vaneo.
Kapitoly článku:
Autorem článku je náš čtenář, Stanislav Plicka.
Znalcům značky již samo pojmenování prozradí že se nejedná o klasický osobní automobil, protože ty bez výjimky používají označení pouze písmenem. Stejně tak i motorová varianta 1,7 CDI na pátých výklopných dveřích je v rozporu s firemním značením. Na rozdíl od krátkého seznamovacího testu v říjnu 2002 se zaměřím na více či méně povedené detaily a vychytávky v interiéru a vcelku neobvyklé jízdní vlastnosti.
Testovaný vůz je vybaven všemi dostupnými prvky příplatkové výbavy kromě navigačního systému Comand, střešního okna a parkovacího asistenta. Ze základní ceny 830 000 Kč se výsledná vyšplhala na 950 000 Kč. Při srovnání s konkurencí (jestli lze objektivně vzhledem ke koncepci vozu nějakou najít) je zarážející, že Mercedes-Benz nenabízí kožené čalounění, xenonové světlomety nebo multifunkční volant. Rovněž pouze čtyři airbagy jsou málo a zvláště rodiny s dětmi, pro které je tento vůz určen by jistě montáž airbagů vzadu uvítali. Stejně tak i pouze 15“ litá kola s profilovým označením 195/55 jsou pro českého řidiče spíše pomstou, než elegantním doplňkem. Na místní rozbité silnice by se hodily spíše pneumatiky používané u větší V třídy – 195/70/15. Jejich montáž je však z prostorových důvodů zcela vyloučená.
Zvenku je Vaneo docela líbivé,
jen na první pohled je patrné, že kola k velikosti auta jaksi nesedí.
Kola jsou na velký vůz malá
a mají nízký profil, takže na nerovnostech se auto necítí příliš dobře.
Interiér
U Mercedesu je dobrým zvykem, že všechny ovládací prvky jsou v dosahu řidiče přesně v místech, kde je očekává. Vaneo není výjimkou až na páku ruční brzdy, která je umístěna na středovém tunelu a ne „mercedesovsky“ jako pedál na podlaze. Ještěže ji kromě parkování v kopci na zledovatělé vozovce, kdy zablokovaná hnaná přední kola neudrží celý vůz, nepoužívám, protože její zatažení bez odřených kloubů není možné.
Interiér je velmi prostorný a variabilní.
Snaha o využití obestavěného prostoru přiměla výrobce k další neuvěřitelné hlouposti, ovladače elektrického stahování oken jsou umístěny taktéž na středovém tunelu, ale pod praktickou loketní opěrkou řidičova sedadla. Při jízdě proto banální otevření oken odvádí pozornost řidiče na nepřiměřeně dlouhou dobu. Tím ale naštěstí veškeré výhrady k interiéru končí.
Sedadla vpředu jsou tvrdší, přesto však velmi pohodlná a nastavitelná ve všech směrech včetně sklonu sedáku. Ani po mnohasetkilometrové nonstop jízdě se řidič necítí unavený. Množství odkládacích přihrádek je plně dostatečné, zvláště ty pod volantem a před spolujezdcem mají protiskluzovou úpravu, zásobník na mince, plastové karty atd.
Jestliže není vůz vybaven příplatkovou třetí řadou dětských sedaček, je zavazadlový prostor obrovský. Díky výklopným pátým dveřím je dobře přístupný s nízko položenou nakládací hranou. V zavazadlovém prostoru je zásuvka na 12 V, dvě odkládací přihrádky a oka pro uchycení nákladu. Manipulace se sedačkami druhé řady nebo vyjímatelným sedadlem spolujezdce je snadná a sklopení pomáhají plynové vzpěry. Variabilita a využitelnost interiéru je příkladná.
Neuvěřitelně variabilní zavazadlový prostor.