Koncem dubna 2002 jsem si pořídil Peugeot 607 s turbodieselem 2.2 HDI (98 kW/133 k). Za deset měsíců provozu jsem najezdil téměř 40 000 km. Tato doba stačila na to, abych poznal, jaké jsou silné stránky modelu 607 a kde naopak jeho slabiny. Více v článku.
Karoserie a výbava
Velmi slušivý kabátek, neobvyklý, futuristický a elegantní. Uvnitř je místa opravdu dostatek, alespoň na předních sedadlech. Pro lidi s obvyklou postavou všude. Na zadních sedadlech chybí dlouhánům deset cm pro nohy, možná i pár cm pro hlavu (já měřím 194 cm). Dostatek místa na odkládání drobností. Chlazená schránka v palubní desce funguje a v horku přijde velmi vhod. Sedačky z dobrých a příjemných materiálů, volba kombinací by měla však být liberálnější, zvláště když jsou stejně vyráběny. Interiér je opravdu důstojný a odpovídající určení typu vozu. Ačkoli vše působí dojmem střídmosti, uživatele možná překvapí, že nic nechybí.
Vše očekávatelné se ve voze nachází a je ergonomicky "po ruce". Pod zadním sklem je další schránka, do které ovšem doporučuji dávat věci až po zralé úvaze. V létě se totiž mění na "vypalovací pec". Zavazadlový prostor hodnotím kladně. Je veliký a velmi použitelný. Dám do něj dvě kompletní horská kola, pouze musím vyndat kola. Jedno kolo se vejde i s dosti velkým množstvím dalších zavazadel, a to i rozměrnějších. Pokud by se využil prostor zadních sedadel, po jejich snadném odklopení se vejdou dvě horská kola bez velkých demontáží a jsou pěkně "pod zámkem".
Peugeot 607 je elegantní limuzína vyšší střední třídy
Její futuristický design jí dodává zvláštní kouzlo
Také dvě schránky po stranách zavazadlového prostoru se hodí. Pokud by řidič potřeboval rezervní kolo při plném "kufru", tak je to ovšem infarktová záležitost, ale to zdaleka není problém typický jen pro tento vůz. Dálkové otevírání zavazadlového prostoru je opravdovým otevíráním, nikoli jen obvyklým odemykáním. S plnýma rukama potěší. Přístrojová deska je velmi přehledná a střídmě vkusná. Do mnoha údajů bych ale přidal chybějící údaj o zapnutém vyhřívání sedaček. Kožený volant je nastavitelný ve všech směrech. Airbagy jsou všude kolem cestujících. Na trhu nevím o voze stejné třídy a výbavy za podobnou cenu. Superb si na něj pouze hraje, ale není tomu tak v mnoha ohledech.
Jízdní vlastnosti
Já osobně považuji nabídku motorů za dostatečnou. Pokud by někomu chyběl vznětový šestiválec, jak je dnes módní, tak větší počet válců je vždy na úkor točivého momentu, a to je (kromě spotřeby) právě největší klad turbodieselů. Oba nabízené benzínové motory (čtyřválec 2.2 l s výkonem 116 kW/158 k a šestiválec 3.0 l s výkonem 152 kW/207 k) jsou velmi dynamické a ekonomické, kdo chce "dělo", nechť zapomene na automatické převodovky. Krouťák čtyřválcového turbodieselu 2.2 HDI (98 kW/133 k) je opravdu skvělých 314 Nm a je zcela "dole". Jeho chod je naprosto kultivovaný, tichý a klidný.
Interiér je prostorný, problémové prvky bohužel neschází
Střední displej je přes den špatně viditelný
Na silnici se vůz chová velmi klidně, má v sérii všechny moderní stabilizační prvky a ty opravdu fungují. Jde s ním jezdit opravdu jako s limuzínou, důstojně a klidně, dá se ale zajet i velmi sportovním stylem a myslím, že uspokojí většinu řidičů. Za velkou chybu považuji absenci progresivního posilovače řízení u jiných než šestiválcových modelů. I ty jsou velmi rychlé a řízení s dosti strmým převodem se ve vyšších rychlostech stává příliš měkkým a nepříjemně citlivým, zvláště na nízkých a širokých standardních pneumatikách.
Jízda po sněhu a ledu, zvláště sportovním stylem, je díky dlouhému rozvoru opravdovým požitkem. Tam, kde jsou ostatní auta tlačena a vyprošťována, si 607 díky váze na přední nápravě a bohaté elektronice většinou poradí sama.
Co mi na Peugeotu 607 vadí
Jako u každého vozu samozřejmě existují některá ALE. Tyto mne mrzí zvláště proto, že jejich odstranění není otázkou peněz, ale spíše obyčejného rozumu:
- Rádio je "přihlouplé" (platí pouze pro Pack s přídavným zesilovačem, normální rádio je v pořádku). Hlasitost 1) je neslyšitelná, 2) je někdy již příliš nahlas. Nic mezi tím.
- Střední displej je děs. Rozložení prostoru pro údaje (spotřeba, čas, teplota) je šílené. Důležité údaje jako blešky, většina plochy patří radiu, ale je to z větší části jen namalované, nic neindikující. Je to ale jedno, neboť displej je tak špatně osvětlen a tak reflexní, že stejně je přes den neviditelný. Přitom je krásný a veliký, jde opravdu jen o využití.
- Automatické stěrače a jejich otřesné řešení. Jsou naprosto nepoužitelné, supercitlivé, stírají bez logiky suché sklo a nejdou, na rozdíl např. od Superbu, ručně seřídit. Jste tudíž bez cyklovače, to vše za jeden a čtvrt milionu (!). U Trabanta před 30 lety jsem měl standardně cyklovač s pěti rychlostmi.
- V kufru jsou úchyty na pavouka a síť jen vzadu (?) a uprostřed. Přímo za sedačkou nic. Kam byste asi umístili těžší zavazadlo? Já právě za zadní sedačku, ale není jak připevnit.
- Odhlučnění motoru chutná myším, které mi jej sežraly, cena 4 000 Kč. Lumbární podpora neúčinná, často i nefungující. Díra na lyže mezi sedadly má minimální rozměry, nevím proč, místa je hodně. Palubní deska (u bílých přístrojů) mizerně osvětlená.
No vyhazovat ho určitě nebudu, ale....
Vlastníte automobil, s nímž máte zkušenosti, o které byste se chtěli podělit s ostatními čtenáři? Neváhejte a přispějte do této čtenářské rubriky. Články jsou samozřejmě honorovány. V případě zájmu kontaktujte redakci.