Kapitoly článku:
Rozhovor s mjr. Josefem Pomichálkem
(vedoucí dálničního oddělení Poříčany, Policie ČR)
Jaké nástrahy číhají na řidiče na dálnici v zimě, když sněží nebo je námraza?
Zimní období je pro řidiče náročné období, které působí i na jeho psychiku. To se pak odrazí i v jeho chování a pozornosti. Mění se teploty, povětrnostní podmínky nejsou dobré. Konkrétně je největší nástrahou přechod ze suché vozovky na mokrou nebo zledovatělou – například na mostech nebo nadjezdech. Při vysoké rychlosti je pomalá reakce a takový přechod většinou končí nehodou. Co se týče sněžení, je největším problémem rozhled a výhled do dálky.
Sníh na světlech nebo sklech zapříčiní snížení dohledné dráhy. Pak je potřeba klást důraz na přizpůsobení rychlosti. Nejezdit tam, kam není vidět nebo alespoň pomalu. Problém je i v nepřehledných zatáčkách, které procházejí lesní porostem. Tam se povrch vozovky také dost mění. Taková místa jsou vyznačena výstražnými značkami. Výhled, rychlost a soustředění, to je nejdůležitější.
Jak se nejlépe zachovat v případě řetězové havárie na dálnici?
Řidiči absolutně nerespektují fakt, že jsou v mlze nebo že je povrch dálnice mokrý či kluzký. Jedou a nesundají nohu plynu. K řetězové havárii dojde, když jeden z řidičů zaváhá a prudce sešlápne před překážkou brzdový pedál. Dojde ke smyku. Řidiči, kteří jedou za ním, nedodržují vzdálenost a bourají. Ani nestačí vylézt z vozu a zezadu do nich narážejí další a další vozidla.
V bílé mlze dokáže málokdo včas reagovat. Proto bych chtěl šoférům doporučit, jak reagovat na situaci v mlze nebo havárii: Použijte na vozidle varovná světla, oranžové směrovky a eliminujte tak nehodu. V zimním období je vítr a mráz, při řetězové nehodě chce každý počkat uvnitř vozu a čekat, co se bude dít. To je špatně, nejlépe je opustit vozidlo.
Jak se obecně nejlépe chovat když je na dálnici nasněženo nebo je pokrytá ledovkou?
To je zajímavá otázka, protože to, na co se ptáte, by se vůbec na dálnici nemělo stát. Dálnice je rychlostní komunikace, která musí být včas ošetřená. Pokud silničáři situaci nezvládnou, je potřeba vyhlásit kalamitní problém. Když ale řidič zvedne telefon a zavolá na linku policie, že třeba na pátém kilometru je jinovatka, okamžitě na to někdo zareaguje.
Vedle všech pravidel pro jízdu, které jsme si na začátku řekli, je možné varovat i ostatní, buď tedy zavolat, aby byl problém vyřešen nebo jen rozsvítit varovná oranžová světla. Co je to ale platné, když řidiči jezdí, jako kdyby se nechumelilo a přitom se chumelí. Na to, že řidiči na varovná modrá nebo oranžová světla nereagují, jsme si už zvykli. Postavení dopravního policisty vůči řidičům je sníženo zákony.
Velkým problémem je tvorba sněhových jazyků..
Když do sněhového jazyku vozidlo najede, respektive jednou částí vozu, tak je druhá část v jiné rychlosti a auto se začne chovat jinak. Dojde ke smyku, zpomalení jen některých kol. Řidič, který na to není připraven, zazmatkuje a stane se problém. Když už do něj řidič musí najet, tak alespoň celou šíří vozidla. Pokud najedu jen pravými koly, tak je na vozidlo na tuto stranu tlačeno. Největší problémy jsou s jazyky, které už nejsou jen formou navátého sněhu, ale jsou zledovatělé a tvoří se na nich další. Náhlé vjetí do jazyku vede k vyosení vozu a vyjetí mimo silnici. To je nebezpečné hlavně když jedou vozidla proti sobě.
Důležité jsou sněhové zábrany, které zabraňují tvorbě sněhových jazyků. Je jich ale stále méně…
Ubývají. Místo nich by se kolem silnic mohly zasít alespoň nějaké houštiny nebo keře, které zabrání navalení sněhu do vozovky. Vždyť každá silnice má své ochranné pásmo, kde by místo mizejících zábran mohla taková zeleň být. Zabránilo by to příčinám mnoha zimním nehod. Ale i jiných, auta, která vyjedou ze silnice bych v nich mohla relativně hladce uvíznout. Takové kosodřeviny by mohly být i v dělících remízech dálnic, zabránily by i oslňování dálkovými světly protijedoucích vozidel.
Jak se řidič může řídit ukazatelem větru? Proč mizí z dálnic?
To se zeptejte na ředitelství dálnic, proč mají před budovou ukazatel větru a není na dálnici. Řidič se podle něho může řídit, pozná směr i intenzitu větru a může přizpůsobit jízdu. Zeptejme se ale, proč nejsou na dálnicích takové systémy, které s několikakilometrovým odstupem dají řidiči vědět, že se před ním něco stalo. Tak jak je to v Německu, Holandsku, Maďarsku…
To by mělo být i na našich dálnicích. Financí na upozorňování řidičů je málo. Kdyby se na to více dbalo, nehodovost by se určitě snížila. Takhle se riskují životy pracovníků ředitelství dálnic, kteří umísťují před nehody ty mobilní světelné šipky. S dopravně-informačními konzolemi by se ušetřilo mnoho problémů a času.
Které chyby dělají řidiči při upevňování nosičů na lyže na střechu, k jakým nehodám dochází, když nosič „odlétne“?
Když si někdo koupí kvalitní auto, měl by si koupit i kvalitní nosič. Ať na něm převáží cokoli, musí se řídit podle návodu k upevnění. Co se týče špatného upevnění, s tím se tady setkáváme skoro každý den. Naštěstí nás minuly doby, kdy každý na střeše vozil z Prahy stavební materiály. To byly problémy na denním pořádku. Nejde jen o to, koupit si kvalitní výbavu a lyže, člověk by měl zajistit i jejich přepravu, jinak nebude mít z dovolené nic. Pohled na nehodu zaviněnou nosičem, který odlétl a poškodil jiná vozidla, není nijak pěkný.
Rozhovor s ing. Petrem Šedivým
(vedoucí zkušebny pasivní bezpečnosti Ústavu silniční a městské dopravy (ÚSMD) a ing. Miloslavem Pořádkem
(zástupce vedoucího zkušebny příslušenství motorových vozidel ÚSMD)
Jaká výbava by neměla při jízdě v zimě na vozidle nebo ve vozidle chybět?
M. P.: Absolutní nezbytností jsou samozřejmě zimní pneumatiky. Řidiči nemohou blokovat ostatní jen kvůli tomu, že nejsou schopni včas vyměnit obutí. Zatím to není uzákoněné, ale je to velice vhodné, protože letní pneumatiky opravdu nejsou uzpůsobené pro jízdu na ledu. Nejde jen
o vzorek, ale také o složení materiálu. Vedle škrabky na okna a košťátka na sníh bych doporučil sněhové řetězy. Pokud jede řidič do horších podmínek, je dobré vizit s sebou i lopatku a lano.
P. Š.: Ani v zimě by neměl řidič zapomínat na dostatek benzínu v nádrži. Když se dostane do několikahodinové zácpy na dálnici, může mu při volnoběhu dojít benzín a může způsobit tvoření další kolony.
Pokud jedeme na dovolenou na hory, jaký typ střešního nosiče na lyže nejlépe použít? Jaký je nejbezpečnější?
P. Š.: První věcí, kterou by měl jakýkoli nosič mít, je schválení od Ministerstva dopravy – označením ATEST 8 SD a druhou nutností je návod shodný s daným typem nosiče. Vyskytuje se neustále mnoho neschválených výrobků, které nedoporučuji kupovat. Rakve se montují na střešní příčníky, dalším typem jsou příčníky, které se montují na podélné ližiny a nakonec existují i magnetické nosiče. A který je nejvhodnější? Z hlediska pevnosti bych se přimlouval za ty podélné nosiče, ke kterým jsou přimontovány příčníky s nosiči na lyže.
Co se týče speciálních příčníků, které se montují na střechu do žlábků, zde je třeba si uvědomit, že v zimě je auto často pokryto ledem - musí být montáž dobře provedena. Během cesty může led roztát a nosič se uvolní. Montovat nosič je třeba v klidu a za sucha a na cestách by se rozhodně neměl kvůli námrazám odmontovávat. Důležitá je i údržba zámků. Určité nebezpečí vzniká u magnetických typů nosičů. Málokdo takový nosič na horách nechá na střeše, aby ho někdo neukradl.
Střecha namrzne a při cestě zpět je magnetická síla kvůli námraze menší a při vysoké rychlosti nebo nárazu se může uvolnit nebo odlétnout. Na montáž jakéhokoli nosiče je třeba dávat veliký pozor. I samotné lyže musí v nosiči držet – při nárazu mohou vylétnout a prorazit sklo auta před vámi. Schválený nosič vydrží, tedy nespadne z auta, při nárazu až do 8 g (jednotka tíhového zrychlení při nárazu), což je takový běžný náraz. U „rakví“ je třeba mít i dobře upevněný náklad, volně položené lyže nebo lyžařské boty mohou za jízdy narážet o stěny.
Existuje nějaký „trik“ nebo prostředek, který zabrání námrazám na stěračích? Lze tomu nějak předejít?
M. P.: Napadá mě akorát speciální fólie, která se prodává právě proti tvoření námrazy. Musí být napnutá mezi zavřenými dveřmi a pod stěračemi. Může ale dojít k tomu, že jí odtrhne vítr. Když jsou stěrače zamrzlé celé, tak je hlavně nepouštět, jinak se spálí motorek.
Jaký typ tekutiny nejlépe použít do ostřikovačů? Co dělat, když voda v nádržce ostřikovače zmrzne?
M. P.: Záleží na předpokladu řidiče, do jakého mrazu chce vyjíždět nebo jak tuhá zima bude. Dnes se prodávají různé typy těchto tekutin, samozřejmě platí, že čím odolnější tekutina, tím lepší. Pokud voda v nádržce zmrzne, nezbude řidiči nic jiného, než automobil v garáži rozehřát a pokud takovou možnost nemá, může před jízdou nechat auto běžet na volnoběh několik minut až se motor zahřeje.
Jaké typy zimních řetězů dnes existují? Které nejlépe použít?
M. P.: Při nákupu je třeba dbát na rozměry řetězu a pneumatiky a také na schválení Ministerstva dopravy. Dobré je i zkusit si nasadit řetězy v podmínkách, kde to řidiči nečiní problémy než někde ve vánici na horách, kde jen horko těžko bude studovat návod. Když je kolo zapadnuté deset centimetrů do sněhu, těžko se řetězy nasazují. Je třeba myslet dopředu. Řetězy musí být řádně napnuté, nesmí se stát, aby při jízdě narážely na karoserii. Musí se kontrolovat i jejich stav a nejezdit v místech, kde není sníh, protože se řetězy velice lehko opotřebují. Ojetá očka řetězu pak mohou prasknout.
Jaký je rozdíl mezi jízdními řetězy a tzv. vyprošťovacími? Jsou normálnímu řidiči k něčemu užitečné?
M. P.: Vedle vyprošťovacích řetězů existuje i tzv. „drapák“, tedy pákový mechanismus, který nadzvedne kolo. Vyprošťovací řetězy se ale nasazují až v případě, kdy má auto problémy. Užitečné budou v každém případě, nicméně jsou rozměrnější a těžší.
Je pravda, že se kotouče v zimě více obrušují - vlivem brždění, soli, posypu…?
M. P.: Takhle přímo se to říci nedá, kotouč a brzdové obležení se v zimě více opotřebovaná, ale nehrozí nějaké nebezpečí. Problém je spíše v odstavení vozidla po zimě, kdy je podvozek a brzdy od soli – může dojít k různým korozím a vozidlu to rozhodně neprospěje.