Parnelli Jones ve svém Mustangu Boss 302 - 1970. Vyhrál šampionát jezdců i konstruktérů. Zdroj: Ford Motor Company

Parnelli Jones ve svém Mustangu Boss 302 - 1970. Vyhrál šampionát jezdců i konstruktérů. | Zdroj: Ford Motor Company

Narodil se 12. srpna roku 1933 jako Rufus Parnell Jones. Zdroj: imsmuseum.org

Narodil se 12. srpna roku 1933 jako Rufus Parnell Jones. | Zdroj: imsmuseum.org

„Měl jsem veškeré odhodlání a žádný talent, auto jsem naboural každý týden," uvedl v rozhovoru pro Investor’s Business Daily v roce 2013. Zdroj: imsmuseum.org

„Měl jsem veškeré odhodlání a žádný talent, auto jsem naboural každý týden," uvedl v rozhovoru pro Investor’s Business Daily v roce 2013. | Zdroj: imsmuseum.org

První podnik odjel v sedmnácti letech pod falešným jménem na okruhu Carrell v Kalifornii, šlo o závody levných vraků. Své řidičské umění zdokonaloval, v 50. letech soutěžil s midget cary i sprint cary, získal také 15 vítězství v kategorii stock cars, až si ho všiml legendární promotér a organizátor závodů J. C. Agajanian. Zdroj: imsmuseum.org

První podnik odjel v sedmnácti letech pod falešným jménem na okruhu Carrell v Kalifornii, šlo o závody levných vraků. Své řidičské umění zdokonaloval, v 50. letech soutěžil s midget cary i sprint cary, získal také 15 vítězství v kategorii stock cars, až si ho všiml legendární promotér a organizátor závodů J. C. Agajanian. | Zdroj: imsmuseum.org

Díky němu na Indianapolis 500 nastoupil v roce 1961, držel se na špici, dokud ho nezranily kusy jiného bouraného vozu na trati, které mu rozsekly obočí a potřísnily brýle krví. A i když v tomto roce skončil dvanáctý, byl vyhlášen za nováčka roku, společně s Bobbym Marshmanem. Zdroj: imsmuseum.org

Díky němu na Indianapolis 500 nastoupil v roce 1961, držel se na špici, dokud ho nezranily kusy jiného bouraného vozu na trati, které mu rozsekly obočí a potřísnily brýle krví. A i když v tomto roce skončil dvanáctý, byl vyhlášen za nováčka roku, společně s Bobbym Marshmanem. | Zdroj: imsmuseum.org

Zemřel ve věku 90 let v Torrance v Kalifornii po desetiletém boji s Parkinsonovou nemocí, obklopen rodinou a přáteli. Zdroj: imsmuseum.org

Zemřel ve věku 90 let v Torrance v Kalifornii po desetiletém boji s Parkinsonovou nemocí, obklopen rodinou a přáteli. | Zdroj: imsmuseum.org

Narodil se 12. srpna roku 1933 jako Rufus Parnell Jones. Zdroj: imsmuseum.org
„Měl jsem veškeré odhodlání a žádný talent, auto jsem naboural každý týden," uvedl v rozhovoru pro Investor’s Business Daily v roce 2013. Zdroj: imsmuseum.org
První podnik odjel v sedmnácti letech pod falešným jménem na okruhu Carrell v Kalifornii, šlo o závody levných vraků. Své řidičské umění zdokonaloval, v 50. letech soutěžil s midget cary i sprint cary, získal také 15 vítězství v kategorii stock cars, až si ho všiml legendární promotér a organizátor závodů J. C. Agajanian. Zdroj: imsmuseum.org
Díky němu na Indianapolis 500 nastoupil v roce 1961, držel se na špici, dokud ho nezranily kusy jiného bouraného vozu na trati, které mu rozsekly obočí a potřísnily brýle krví. A i když v tomto roce skončil dvanáctý, byl vyhlášen za nováčka roku, společně s Bobbym Marshmanem. Zdroj: imsmuseum.org
6
Fotogalerie

Zemřel Parnelli Jones, americký automobilový závodník, šampion, rváč a samouk

Učil se závodit tajně s vraky jako náctiletý, vítězil prakticky ve všech třídách amerického motorsportu.

Narodil se 12. srpna roku 1933 jako Rufus Parnell Jones, ale zejména americký motoristický svět ho znal pod trošku jiným jménem. To si zvolil podle svého spolužáka z dětství, který ho škádlil ohledně pihovaté spolužačky Nellie. Pokřikoval na ně „Nellie miluje Parnelli“ – písmeno „i“ bylo na konci kvůli rýmu. Jones ho použil s lehkou úpravou na Parnellie, když si dělal falešné doklady, aby mohl závodit.

Než se tak stalo, s auty jen blbnul – své první vyměnil za svého koně v šestnácti letech a často s ním boural. „Měl jsem veškeré odhodlání a žádný talent, auto jsem naboural každý týden," uvedl v rozhovoru pro Investor’s Business Daily v roce 2013. První podnik odjel v sedmnácti letech pod falešným jménem, o kterém již byla řeč, na okruhu Carrell v Kalifornii, šlo o závody levných vraků. Své řidičské umění zdokonaloval, v 50. letech soutěžil s midget cary i sprint cary, získal také 15 vítězství v kategorii stock cars, až si ho všiml legendární promotér a organizátor závodů J. C. Agajanian.

Díky němu na Indianapolis 500 nastoupil v roce 1961, držel se na špici, dokud ho nezranily kusy jiného bouraného vozu na trati, které mu rozsekly obočí a potřísnily brýle krví. A i když v tomto roce skončil dvanáctý, byl vyhlášen za nováčka roku, společně s Bobbym Marshmanem. V roce 1962 byl pátý poté, co jako první jezdec překonal hranici 150 mil v hodině při kvalifikaci – 242 km/h.

Vedl po dvě třetiny závodu, pak jej zpomalila technická závada na brzdách. V roce 1963 konečně zvítězil, i když ne bez problémů – z jeho vozu začal unikat olej, vedení závodu ho chtělo stáhnout z trati, ale jakmile maziva vyteklo dost pod úroveň praskliny v mazacím systému, mohl pokračovat. Druhého Jimmyho Clarka porazil o téměř 34 sekund s průměrnou rychlostí přes 230 km/h.

Druhého dne po závodu si stěžoval závodník Eddie Sachs, že kvůli Jonesovu oleji na trati narazil do svodidel. Propukla hádka, při níž Jones prohlásil, že mu dá lidově „přes hubu“ „Zkus to,“ pravil prý Sachs. „Tak jsem mu jí napálil,“ vzpomínal Jones v magazínu MotorSport v roce 2013. Ještě v roce 1963 stačil také vyhrál Pikes Peak i s rekordním časem v Mercury Marauderu USAC třídy Stock Car, v roce 1964 zvítězil v sedmi závodech Stock Car v šampionátu United States Auto Club, v roce 1965 pak v skončil druhý na Indy 500 za Jimem Clarkem. Poslední Indy 500 jel v roce 1967 s turbínovými vozy STP-Paxton s pohonem všech kol. Vedl až do před-předposledního kola, kdy v autě selhalo ložisko převodovky v hodnotě šesti dolarů.

Začátkem 70. let vítězil na terénním klání Baja 1000, v šampionátu Trans-Am, vyhrál také v off-roadových Baja 500 a Mint 400. Na Baja 500 v roce 1974 měl vážnou nehodu, proto poté provozoval svou závodní stáj a síť prodejen pneumatik a autodílů. Mario Andretti o něm prohlásil, že byl nejlepším jezdcem své doby. „Měl agresivitu a zároveň rafinovanost, kterou neuměl nikdo jiný. A vyhrál vše, na co sáhl,“ citujeme.

A rošťákem byl i na silnicích. Po vítězné Indy 500 v roce 1963 jej na dálnici v Kalifornii zastavil kvůli překročení povolené rychlosti policista a ptal se ho: „Kdo si myslíte, že jste? Parnelli Jones?“ Odpověď zněla stejně jako název jako autobiografie, vydané v roce 2012: „Když na to přijde, já jsem Parnelli Jones.“ Zemřel ve věku 90 let v Torrance v Kalifornii po desetiletém boji s Parkinsonovou nemocí, obklopen rodinou a přáteli.

Doporučujeme

Články odjinud