Norma Euro 7 v původním znění by podle automobilek výrazně poškodila průmysl i spotřebitele a podpořila vymření levných automobilů. Nic takového se zatím nekoná a nová podoba je rozumným kompromisem.
Bouřlivé diskuze kolem normy Euro 7 utichají a zdá se, že obě strany nakonec našly smír v méně přísných limitech. Ty se poprvé zabývají nejen oxidem uhelnatým a oxidy dusíku, ale také emisí prachových částic z brzd a pneumatik. Od té doby si elektromobily už nebudou moci říkat „bezemisní“.
Hlavní problém tkvěl v příliš přísných limitech stanovených k roku 2025. Automobilky si dříve stěžovaly na nekompletní nebo nepřesně definované postupy měření, což jim znemožňovalo řádně rozjet vývoj, respektive definovat požadavky na součástky do nových systémů pro externí dodavatele. Nadměrné investice by neúměrně prodražily zatím cenově dostupné vozy, což by poškodilo klienty s nižšími rozpočty na nové auto. A to jsou jen jedny z mnoha problémů původní normy Euro 7. Jinak řečeno, negativní ekonomické dopady by byly drahou cenou za minimální zlepšení ovzduší.
Tvrdá jednání a jednotný odpor zemí přinesl ovoce. Termín implementace se prodloužil na 30 dní od vstupu nařízení v platnost pro kategorie M1 a N1 a na 42 měsíců pro všechny registrace. Pro nákladní kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je lhůta stanovena na 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace. Limity výfukových plynů beze změny přecházejí ze současné normy Euro 6 a to včetně metodiky měření.
Dále se podařilo upravit zásahy palubního systému měření emisí OBM na takovou míru, aby neohrožovaly bezpečnost dopravy. Harmonizací prošla rovněž nařízení týkající se emisí z brzd a pneumatik. Více o finální podobě podmínek Euro 7 bude známo po schválení věci Evropským parlamentem a Komisí.