Z minulosti škodovky můžeme vypíchnout mnoho známých závoďáků, na Rapid s přídomkem Six si však dnes už jen málokdo vzpomene.
Chtíč po vítězství a celkovém uznání v motorsportu byl pro Škodu vždy důležitou součástí. Slova o dnes už dosti zapomenutém závoďáku mladoboleslavské automobilky nejsou v případě Rapidu Six zase takovým klišé. Informací a dobových fotek se oproti jiným speciálům značky dochovalo poskrovnu. O pohledné auto se přitom jedná nesporně a propadákem ve sportu ho také nelze označit.
Na aerodynamiku a zejména nízký odpor vzduchu se v závodech v polovině 30. let minulého století hledělo také u Škody. Právě pro sportovní účely tak vznikl z dřívějšího designu kupé Popular Special Sport další obdobně tvarovaný model s oblými tvary včetně přídě a splývající zádě – novinka Rapid Six, interně označený typ 910.
Některé zdroje uvádí tvorbu celkem čtyř kusů, minimálně však v roce 1934 vznikla trojice, která dostala svou homologaci k provozu v roce 1935. Jako základ vozu byl použit páteřový rám Škody 637K se zkráceným rozvorem na 2620 mm. Na délku pak měřil Rapid Six 4000 mm, široký byl 1380 mm a na výšku měl 1420 mm.
Rám karoserie byl ze dřeva, panely zase z lehké slitiny, aby se hmotnost udržela co nejníže, přesněji na hodnotě 1050 kg. Nešlo poté jen o oblé tvary karoserie a razantně splývavou záď, v ohledu na aerodynamiku měl Rapid Six i zapuštěné kliky dveří (s panty vzadu) a na zádi se objevila i menší středová ploutev. K odvodu teplého vzduchu od motoru i brzd nechybělo rozsáhlé žebrování na panelech za předními koly.
Když už zmiňujeme motor, slovíčko Six (šest) označovalo šestiválcový motor pod kapotou závodního Rapidu. Řadová jednotka o objemu 1961 cm³ byla umístěna podélně a silou 50 koní (37 kW) roztáčela zadní kola skrze čtyřstupňovou převodovku. Některé zdroje uvádí schopnost aerodynamického kupé dosáhnout maximální rychlosti až 140 km/h, samotná Škoda ale ve svém archivu uvádí skromnějších 130 km/h.
Alespoň jeden z vyrobených kusů Rapidu Six měl být později přestavěn na roadster. Ještě před tím si ale vozy užily profesionálního nasazení v řadě soutěží a závodů. Nejznáměji pak ve slavném podniku 1000 mil československých.
Jak uvádí studio Project SIX, které se zabývá nejen digitálními rekonstrukcemi historických vozidel (viz galerie), nejúspěšnějším ze tří Rapidů Six byl na většině fotek zachycený exemplář se startovním číslem 23. Právě v něm dojela posádka Komár/Houšt v roce 1935 v závodě 1000 mil československých na třetí místo ve třídě dvoulitrů a na pátou příčku celkově.
Ve třídě dvoulitrů jel Rapid Six proti konkurenci například od BMW (vítězné 319/1) nebo Pragy, kdežto v celkovém pořadí nebyl daleko Fordu či vítěznému Bugatti 35B (rozdíl cca půl hodiny) s osmiválcovými motory. Trasa závodu tehdy vedla za běžného silničního provozu dvakrát z Prahy přes Kolín, Jihlavu, Brno, Břeclav do Bratislavy a zpět.
O dochování exemplářů Rapidu Six mnoho informací (kromě zmíněného roadsteru) dnes nenajdete a provedená, alespoň digitální rekonstrukce naznačuje, jaký osud tento závoďák od škodovky nakonec potkal.