V další části zápisků z mé cesty po Americe se dozvíte, jak se zde dolévá olej, proč bylo nutné vyměnit Buick Century za jiné auto, jak se jezdí v Nissanu Altimě, jak jsme bydleli a také o tom, že policisté vypadají jako vánoční stromeček.
Kapitoly článku:
Jak se v Americe dolévá olej
Na cestě do Chicaga, zhruba dvacet mil před Milwaukee, začala na palubní desce Buicku blikat kontrolka nízkého stavu oleje. Po pár minutách jsme se rozhodli, že zastavíme na nejbližší pobočce Alama a poradíme se, co s tím. Doufali jsme, že jen dolijí nebo vymění olej a pojedeme dále. Díky GPS jsme pobočku našli velmi rychle, na letišti na okraji Milwaukee. Technikovi, který přijímal vrácená auta, jsme vysvětlili náš problém, načež začalo poměrně vtipné divadlo: Technik sedl do auta, podíval se na palubovku, poté vypnul zapalování a několikrát vší silou kopl do plynu. Zjistil, že to nepomohlo, zkusil totéž ještě dvakrát, a pak nás poslal do kanceláře, ať požádáme o nové auto.
Mladík v kanceláři byl velmi ochotný; nejprve nám slíbil jiného Buicka, nakonec jsme ale dostali Nissana Altimu. Ten má sice o něco menší kufr, takže přeskládání zavazadel bylo poměrně zdlouhavé (už v Buicku jsme měli docela málo místa). Bylo proto nutné přijít na zcela jiný způsob uspořádání kufrů a tašek. Nicméně nakonec se dílo podařilo a my jsme odjeli v nové autě. Dojmy z nového auta jsou v podstatě jen pozitivní. Místa je v něm subjektivně stejně, rozvor 2,8 metru ostatně hovoří za vše. Celkem má auto délku necelých 4,9 metru, tedy tolik co A6 nebo MB E, ačkoliv se to na první pohled vůbec nezdá. Možná už máme jiná měřítka, když neustále vidíme velká auta, pak vám i A8 přijde malá.
Altima nahrazuje Century
Palubní deska má velmi moderní a vzhled a je určitě více ergonomická než v Buicku. Ovládání tempomatu je také na volantu a tlačítkem lze přidat rychlost, což u Buicku šlo jen plynem. Ve standardní výbavě je CD přehrávač a manuální klimatizace, oproti Buicku ale jen jednozónová. Sedačky jsou podstatně tvrdší a nabízejí lepší oporu zad, takže záda na delších trasách tolik nebolí. To jsme ocenili při dvoudenní cestě z Chicaga na Floridu. Lepší je i loketní opěrka, protože do ní lze schovat plno věcí jako GPS, konvertory a nabíječky aj. Buick měl totiž vpředu místo pro dalšího pasažéra (nechyběl dvoubodový pás), takže opěrka byla opřená o sedačku a úložný prostor chyběl.
-- Nissan Altima: konečně normální auto
Jízdní vlastnosti Altimy jsou bezesporu lepší, auto má tvrdší podvozek a 16palcová kola, takže lépe sedí. Buick měl oproti tomu vysokoprofilové patnáctky a velmi měkký podvozek, takže i v menší zatáčce jsme slyšeli pískání gum a auto na silnici více plavalo. Lepší je i volant, který má silnější věnec, takže se dobře drží. Zkrátka na řízení i delší cestování je Altima lepší volbou a jsme nakonec rádi, že měl Buick málo oleje. Výbornou vlastností jsou dva konektory pro cigaretové nabíječky; „odešla“ nám totiž cigaretová roztrojka, kterou jsme používali pro současný běh GPS a dobíjení notebooku, baterií do mobilu a foťáků. Kdybychom měli stále Buicka, nebylo by možné v autě vůbec dobíjet. To by vzhledem k tomu, že techniku k cestě potřebujeme, nebylo vůbec dobré (navíc bych v autě nemohl psát články, protože notebook vydrží jen dvě a půl hodiny).
-- Interiér Altimy je moderní a funkční
Naše Altima je vybavena čtyřválcovým motorem o objemu 2.5 litru se čtyřstupňovým automatem a základní výbavou S. Existuje ještě výbava s označením 2.5 (tedy bez písmena), Nissan ale s prodejem této základní verze příliš nepočítá (okolo procenta ze všech prodaných Altim). Má ji prý jen proto, aby mohl mít základní cenu modelu co nejnižší. Oproti Buicku, který byl vybaven šestiválcem s objemem 3.1 litru (jiný motor se nedodává, stejně jako není možnost mít manuál), se nám zdá Altima subjektivně živější. Koníků je stejně (175), točivý moment je jen o pár jednotek nižší. Už to ukazuje na lepší účinnost japonského motoru. S manuálem lze Altimu pořídit pouze ve verzi 2.5 LS, na druhou stranu na automat se zvyká rychle a kromě nižší spotřeby ve městě není důvod, proč s ním jezdit.
-- Nissan 350Z už v Americe běžně jezdí (k nám dorazí v listopadu)
Altima se nabízí i se šestiválcem 3.5 litru v nejvyšší výbavě LS. Jsme ale rádi, že máme agilnější dva a půl litr, i když se zhruba stejnou, případně lehce vyšší spotřebou. Ta se pohybuje okolo osmi a půl litrů na sto km (výrobce udává mimo město 29 mil na galon, což docela odpovídá), zatímco Buick na podobné trase jel i za sedm a půl, průměr činil osm. Altima má ale větší nádrž, 20 galonů místo necelých 17 Buicka, takže máme o něco větší dojezd. Navíc na jihu je levnější benzín, u Atlanty jsme brali za 1,33 dolaru, u Lousville za 1,37 dolaru. Mimochodem, Altima při rezervě pouze rozsvítí kontrolku, ale nepípne, takže se nám jednou stalo, že jedeme, jedeme a najednou vidíme, že stav paliva je takřka na nule. Světelná identifikace zkrátka nestačí.