Zápisky z Ameriky (2): nejdřív zaplať, potom tankuj

Minulý týden jsme vydali první díl zápisků z mojí dovolené z Ameriky. Naše cesta pokračuje, tentokrát se dozvíte něco o tankování benzínu, jeho cenách a typech, o drsné krajině Michiganu, ubytování v kempech a motelech a mnoho dalších zajímavostí.
Zápisky z Ameriky (2): nejdřív zaplať, potom tankuj
Seznam kapitol
  1. Američané a svícení, Fordovo muzeum, pár slov o benzínu
  2. Tankování trochu jinak, chudí Evropané, kde složit hlavu

Nemám rád gauč místo sedaček

Po cestě z Niagarských vodopádů jsme se vydali směrem do Detroitu. Cestu dlouhou cca 400 mil lze zkrátit kanadskou stranou o více než sto mil, bohužel nemáme kanadská víza. Po celodenní cestě jsme byli docela unaveni z měkkých sedaček našeho Buicku Century, na druhou stranu se nám líbí jeho měkké pérování, díky němuž jezdíme po hrbolatých cestách jako v peřince. Pravda, ne všechny silnice vypadají jako naše dálnice D1, jsou zde i slušné asfaltové silnice, ale beton převládá. Na interstate byl limit 65 mil, rychlost cestování nebyla nijak výrazná.

Klepněte pro větší obrázek -- Niagarské vodopády v noci: nádherná podívaná 

Je docela zvláštní, jak Američané používají světla. Pokud je horší viditelnost, mají někteří zapnutá obrysová světla. To jsou stále rozsvícené blinkry na cca polovinu intenzity, hlavní světla jsou přitom zhasnutá. Mnohá auta nemají zadní blinkry, k signalizaci změny směru jízdy slouží blikání brzdových červených světel. Pokud tak auto brzdí, bliká mu brzdové světlo, což nás zpočátku trošku mátlo. Náš Buick měl tuto funkci ostatně také.

Michigan: drsná lesnatá krajina

Detroitem jsme pouze projížděli, na nic zajímavého jsme nenarazili. Zato za městem se nachází v obrovském komplexu hned několik atrakcí – Fordovo muzeum a Greenfield Village. Muzeum sdružuje takřka stovku automobilů z různých období (nejen ta s logem Fordu). Mezi nejzajímavější exponáty patří bezesporu limuzína, v níž zastřelili prezidenta Kennedyho a model T, kterým Ford odstartoval motorizaci Ameriky.

Klepněte pro větší obrázek -- Auto, v němž jel Kennedy svou poslední cestu

Jedním jsem se i projel (jako spolujezdec samozřejmě), bylo to vskutku nadmíru zajímavé. Protože mám asi padesát fotek, můžete se po návratu z dovolené těšit na fotoreportáž. Druhou atrakcí je Greenfield Village, skanzen, kam byly přesunuty domy významných amerických osobností, případně celé továrny (jako Edisonova, Fordova apod.). Cesta Michiganským poloostrovem nahoru probíhala celkem v pohodě, jen cestou po západním pobřeží nás zastihl déšť, takže první polovinu dne jsme museli strávit proti své vůli v autě a přišli jsme o nádherné pohledy na michiganské jezero.

Klepněte pro větší obrázek -- Buick Century - příšera z jezera

Večer se počasí umoudřilo, takže prohlídka písečných dun Spícího medvěda stála zato. Druhý den jsme pokračovali cestou na sever přes nádherné jezerní zátoky až k nejdelšímu mostu Ameriky, Mackinac Bridge, který má délku pět mil. Není možná tak efektní jako Golden Gate, ale jeho konstrukce je pozoruhodná a cena na výstavby dosáhla sto milionům dolarů.

Klepněte pro větší obrázek -- Příšera zezadu

Horní poloostrov Michiganu je prakticky samá divočina. Žádná interstate, jen lokální silnice s limitem 55 mil za hodinu, případně méně. Cesty vedou divokým pralesem, místy tak hustým, že je v něm tma i ve dne. Civilizace je tu poskrovnu, signál mobilních sítí se ztratil už v polovině dolního poloostrova, takže jsem občas přemítal nad tím, co budeme dělat, až se nám pokazí auto. Spíše než člověka zde potkáte jelena (resp. jeho americkou „verzi“).

Klepněte pro větší obrázek --Úzký věnec volantu a měkké sedačky patří mezi slabiny Buicka

Z atrakcí doporučuji cestu lodí okolo Pictured Rocks, míle různě tvarovaných skal u Hořejšího jezera a vodopády v Tahquamenon State Park. Líbit se vám bude i výhled z Whitefish Point na jezero, kde lze vidět na kanadskou stranu a je zde možné pozorovat západ slunce nad jezerem. Mnoho silnic tu není zpevněných, mnohokrát jsme narazili na štěrk zaježděný do hlíny, ale i zde lze udržovat cestovní rychlost okolo 45 mph. 

Jedenáct korun za benzin

V tomto kraji je dobré dbát na to, aby se palivo v nádrži drželo daleko od ukazatele rezervy a nedošlo někde uprostřed pralesa. Benzín je zde docela drahý, brali jsme za 1,72 dolaru v městečku Paradise, zatímco dole pod Detroitem stál i pod 1,40 dolaru. Mimochodem průměrná cena benzínu na severu (od NYC po Chicago) je okolo 1,55 dolaru, v centrech měst pak vždy vyšší. Nejvíce jsem viděl v centru Chicaga (nějakých 1,89 dolaru za Regular). Je vždy lepší dojet na okraj města nebo za něj, kde je levnější.

Klepněte pro větší obrázek -- Ceny benzínu se na severu pohybují okolo dolaru padesát pět

Benzínu mají Američané tři druhy, většinou nazývané Regular, Plus a Premium, názvy se občas trochu liší a bývají doplněné slovem Unleaded; uvidíte-li pouze Unleaded, jde o typ Regular. Tyto benzíny mají následující oktanová čísla: 87, 89 a 93. Na evropské poměry je to docela málo. Snad to souvisí s nižší účinností amerických motorů, kvalitní benzín není potřeba. Na některých benzínkách mají i diesel, většinou stojí tolik, co Regular nebo Plus, záleží na lokalitě. Cena za Plus bývá o deset centů vyšší než za Regular a cena Premium se pohybuje o deset centů výše než za Plus. Většina aut jezdí na Regular, Plus vyžadují víceobjemové motory.

Klepněte pro větší obrázek -- Jediný motor, který se dává do Century (šestiválec 3.1 l)

Když jsem byl v Americe před dvěma lety, stál benzín (uvádím vždy cenu Regularu) okolo dolaru dvacet; nyní se průměrná cena dostala až na 1,55 dolaru za galon (3,79 litru), tedy cca 11,50 Kč za litr – Amerika je díky tomu celkem vhodným státem pro dálkové cestování autem. Nádrž Buicku Century je 17 galonů (cca 64 l), za plnou nádrž tedy zaplatíte okolo 750 korun (přes 26 dolarů) – když svítila rezerva, do nádrže se vešlo 13,5 litru, za které zaplatíte cca 22 dolarů – to se docela dá, nemyslíte? Spotřeba Buicku se pohybovala okolo sedmi a půl litru na interstate při 65 mph, při průjezdech členitějšími oblastmi se pak dostala na osm a půl litru.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Američané a svícení, Fordovo muzeum, pár slov o benzínu
  2. Tankování trochu jinak, chudí Evropané, kde složit hlavu

bazar

Ford Transit 2,2
Rok výroby: 2011
Stav: 46 069 km
Cena: 280 000 Kč
Ford Focus 1,6
Rok výroby: 2012
Stav: 114 106 km
Cena: 170 000 Kč
Ford Kuga 2
Rok výroby: 2009
Stav: 163 746 km
Cena: 256 000 Kč
Ford Focus 1,6
Rok výroby: 2006
Stav: 191 512 km
Cena: 69 000 Kč
Ford Galaxy 1,9
Rok výroby: 2003
Stav: 264 758 km
Cena: 76 000 Kč
Ford Focus 1,6
Rok výroby: 2008
Stav: 148 678 km
Cena: 127 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Fiatu Fullback: Převlečené Mitsubishi se jeví jako správná volba

Fiat Fullback

Fiat se po vzoru Renaultu a Mercedesu také rozhodl nabízet pracovní pickup, který původně pochází z úplně jiné dílny. A rozhodl se více než správně, protože Fiat Fullback alias Mitsubishi L200 je vynikajícím pracovním pickupem. V terénu má dost potence a na silnici dostatek kultivovanosti.

dnes | Jiří Švamberk | 2 příspěvky
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

17.  8.  2017 | Milan Lažanský | 4 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 34 příspěvků