Měření vlivu Superdieselu se podařilo a článek je hotov. Než ho do redakce pošlu, docela by mě zajímaly odhady čtenářů jak to dopadlo. Porovnávané nafty byly Shell, Aral Superdiesel, Paramo a Esso.
Tipnete si výsledek?
Jestli dobre chapu, asi nebyl pouzit Shell Diesel Extra, ktery je nyni uvaden v reklame (nevim od kdy presne je v prodeji)? Pokud ne, bylo by mozne jeste provest mereni i s touto naftou?
Nevím skutečně o kterou naftu od Shellu šlo, byla tankována 20.4.
Výsledky jsou zajímavé, Aral Superdiesel skutečně dopadl nejlépe, jenže prakticky stejný výsledek byl i s naftou Esso. Třetí Paramo dopadlo o něco hůře, rozdíl byl v průměru 1,2 dB. Shell skončil poslední, přibližně 2dB za Superdieselem od Aralu.
Hm, to je dobré. V podstatě jste mi potvrdil mé laické tušení, že Shell má jenom nejdražší PHM a ceny schovává za plakáty. Jinka žádná sláva. Dík.
Nemyslim, ze by benziny Shellu byly spatne, ba prave naopak, myslim, ze patri k tem nejlepsim. Ale diesel jim zatim nejde.
1. Aral, 2, Paramo, 3. Shell, 4. Esso
tak já tipuju pořadí tak, jak jste ho napsal: Shell, Aral Superdiesel, Paramo a Esso
Aral byl nejhorší
Já si myslím, že není rozdíl. Jednotlivé čerpací stanice berou pohonné hmoty od nejbližší rafinérky (alespoň tak jsem to jednou viděl v nějakém motoristickém pořadu v TV, kdy testovali kvalitu benzínu). Mám pocit, že si dováží jenom natural 98. Takže typuju Paramo.
Superdiesel od Aralu
Ahoj. Já vím, že asi budu mimo odhady, ale typuju, že nejlepší výsledek měla nafta od Parama.
Do prčic. Omlouvám se za gramatickou hrubku ve slově tipovat.
Vážený pane. Především by bylo dobré vědět, kdo článek napsal. Autor X12345678, to není jméno. A je to něco jiného, když tady pod různými jmény diskutujeme, než když napíšete článek. Vím, že se dá pást i pod pseuodnymem, ale dnes už to snad není zapotřebí. Jinak Váš článek je teorie, kterou jste opsal z učebnic. Tedy pro nás , běžné čtenáře nemá tato teorie žádný význam. O přesnosti Vašehoměření nepochybuji. Ale dle mého názoru jste dospěl k závěrům, že všechny testované motory jsou stejně hlučné, protože je lidské ucho prakticky nerozezná. Max. rychlost - co to je? Sice se k tomu vyjadřujete, ale je to z pohledu přesného měření blbost. Takže osobně hodnotím Váš článek jako slabý odvar Vašich dřívějších příspěvků do diskuse. Ale tím vás nechci odrazovat. Všechno se dá naučit a jednou se začít musí. Jenom vyjadřuji svůj osobní názor. To už se doufám smí.
Nejsem sám kdo kdy psal pod pseudonymem. Tu teorii jsem neopsal z učebnic ale praktickou akustikou jsem se řadu let profesionálně zabýval. Garantuji vám, že lidské ucho skutečně rozdíl vyšší než jeden dB spolehlivě rozezná a rozdíly mezi jednotlivými motory jsou jak jistě vidíte podstatně větší.
Měření při maximální rychlosti (jistě víte že je to nejvyšší rychlost, jakou vozidlo dosáhne motorickou silou na suché rovné silnici po definované dráze rozjezdu) je pouhou zajímavostí, která vyjadřuje do jaké míry asi ohluchnete po delší jízdě na dálnici s pedálem plynu kdesi u koberce ať pojedete s Matizem necelých 140 nebo s Mondeem skoro 200.
Jinak si vašeho názoru vážím a děkuji za něj.
to X1až9: dobrý, docela jsem si vybavil měření v laboratořích, když jsem se poflakoval po školách. Souhlasím s názorem, že každý dB je velmi citelný, co však je taky důležité je subjektivní vjem hluku měřeného v decibelech při různých frekvencích - člověk lépe stráví o nějaký decibel navíc při nižší frekvenci , ale to už by bylo na disertační práci.
Někdo píše pod pseudonymem třeba jen proto, že pokud je člověkem z oboru a uvede své jméno, mohlo by mu to způsobit různé nepříjemnosti např. kvůli podezření ze střetu zájmů. Zaměstnanci některých společností (např. dovozců, znač. servisů, petrolejářských firem...) si prostě nemůžou dovolit vykřikovat své sebelíp podložené názory a doměnky na plnou hubu, zvlášť pokud dotyčný zastavá některou z významnějších pozic. Vždy je třeba dobře rozvažovat co říci a co ne. Pseudonym může být dobrou ochranou před těmito nepříjemnostmi.
A k článku. Není to nic snadného a už vůbec ne laciného něco takového udělat. Samozřejmě všechna takováto měření jsou "jen" měření. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že dva motory, které vykazují při měření téměř shodnou hladinu zvuku mohou lidskému uchu znít podstatně rozdílně. Každopádně je to o 200% lepší, než testování aut, na která nemá ani nebude mít ani 5% zdejšího obyvatelstva. Je to o to úctyhodnější, že dotyčný to pravděpodobně dělá zadarmo.
Ale jo, já souhlasím s pseudonymem. Ale měl si vymyslet nějaké jméno. Jeho příspěvky k diskusím se mi vždy líbily a stále líbí. Považuji je za jedny z mála věcných, se snahou vyhnout se "fandění" té či oné straně (obvykle VW vers. Renault , Fiat atd.). Vzpomeň si na diskusi kolem "diesel nebo benzín". Kolik tam bylo s prominutím debilních příspěvků typu " já to mám přečipvaný a jezí mi to 300" . Právě příspěvky tohoto autora byly velmi věcné, fundované a já osobně jsem se z toho dověděl hodně nového o dieselech (které nemám rád). Je vidět, že je to člověk praxe. Proto se divím, že si nezvolil lepší pseudonym a že se zapletl do takové teorie. Je pravda, že trocha teorie nikoho nezabije, ale na druhou stranu špetka praxe vydá za tunu teorie. Takže já tohoto autora neshazuji, neodsuzuji. Naopak. A doufám, že i on to tak pochopil. Pokud ne, pak se mu omlouvám za nevhodně volené výrazy. Neměl jsem v úmyslu jej zesměšnit, ponížit nebo něco podobného. To zdůrazňuji.
Žiaden z ľudských zmyslov nedokáže rozlíšit zmenu 3 alebo 4 percentuálne bodov. Ako minimum, aby si zmeny vobec človek všimol sa v ergonomickej literatúre používa hodnota 5 perc. bodov (alebo 5% ako nesprávne uvádzate).
Souhlasím, 4 % rozdílu nepostřehnete, ale rozdíl mezi 82 a 85 dB ano, protože představují 100% rozdílu fyzikální veličiny. I jeden dB představuje + 26% ve fyzikální veličině, a postřehnete ho. Proto je také tak obtížné snižovat hluk automobilů a strojů obecně - konstruktéři sníží vyzařovanou zvukovou energii na polovinu, a vy vnímáte mírné snížení hluku (-3dB).
"Akustická hladina má matematickou definici (tu vynechám), která vysvětluje její logaritmický průběh a ze které vyplývá, že v případě maximální hladiny zvuku dvojnásobek akustického tlaku (tedy i subjektivně „dvojnásobná hlučnost“) je reprezentován nárůstem o 3 dB. "
to je částečně nesmysl, dvojnásobek akustického tlaku právě NENÍ subjektivně vnímán jako "dvojnásobná hlučnost", ale jako dílčí nárůst hluku. tzn. rozdíl mezi 82 a 85 dB fyzikálně JE dvojnásobný rozdíl akustické hladiny, ale VNÍMÁTE to právě jako rozdíl mezi "82" a "85", tj asi +4 %.
Řečeno vaší teorií je rozdíl mezi 60 a 80 dB vnímán subjektivně jako zvýšení hlasitosti o jednu třetinu? Jste na hlubokém omylu. Akustika je skutečně založena na logaritmickém průběhu a nikoliv lineárním jak se mylně domníváte. Doporučuji nastudovat literaturu a navštívit audiometrickou laboratoř na ORL oddělení nejbližší nemocnice.
Nezbývá mi než s Vámi opět částečně souhlasit a částečně ne. Lidské ucho PŘIBLIŽNĚ vnímá logaritmicky, tj. dvojnásobný hluk (myšleno energeticky či fyzikálně) NEVNÍMÁ jako dvojnásobný, ale jako jakýsi přírůstek. Vy jste napsal ve svém článku: "dvojnásobek akustického tlaku (tedy i subjektivně „dvojnásobná hlučnost“) je reprezentován nárůstem o 3 dB. "
Můj názor: dvojnásobek akustického tlaku JE reprezentován nárůstem o 3 db. Pokud se zvýší hladina o 3 dB, NEBUDETE mít SUBJEKTIVNÍ vjem "dvojnásobného hluku", ale "o trochu" vyššího hluku. ZKUSTE TO V PRAXI!!!!!!!!!!!!!!!
Jo vsichni si to muzeme jednoduse vyzkoušet: mezi 80 km/h a 130 km/h je rozdíl cca. 6 dB. A víme o čem mluvíme.
Jinak velice děkuji za zajímavé téma, které se opomíjí.
Je nějaká teorie, vysvětlující tak výrazný rozdíl? Téměř 3 dB jsou šokující. U automobilů kategorie MPV je sice pronikání hluku motoru do prostoru posádky logicky větší než u klasických karoserií, ale stejně...
Dneska jsem slysel reklamu na aral diesel "nejtissi na svete" neme stim nejake zkusenosti?
Aral Superdiesel jsem dnes cvičně natankoval do úplně prázdné nádrže a subjektivně vnímaný rozdíl v hlučnosti zejména ve středních otáčkách motoru tam rozhodně je. Jestli čas a povětrnostní podmínky dovolí, pokusím se přidat ještě měření hluku s "normální" a "supernaftou".
Dost dobry clanek. Cim vic takovych, tim lepe.
Myslite, ze je podobny rozdil v hlucnosti i u benzinovych motoru? A co si myslite o udajnych "supermazivech" soustavne vnucovanych v ruznych teleshoppinzich?
Ty "supermaziva" by me taky zajimaly, jestli je to jen neskodna tekutina vhodna k oblbnuti lidi, kteri nevi co s penezi, nebo to ma skutecne nejaky pozitivni vliv (dost nepravdepodobny scenar ) nebo si tim clovek maximalne odrovna motor...
Fííha, to bych mě nenapadlo. Zajímavý.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.