Autor by mohl mít alespoň tolik slušnosti, že napíše kde článek převzal a nelakovat mladší ročníky tvrzením, že tohle byla u nás běžná technika. :-|
Přesně tak, nejrozšířenější technikou v 80. letech byl Liaz MTS, Tatry a malé Multicary.ruská technika tu byla, ale opravdu v malé množství, měla jí armáda, horské oblasti, letiště a některá zemědělská družstva, přičem nejrozšířenější byly ZIly.Gaz 66 sem viděl jedině jako vrtnou soupravu, jinak jen armádní provedení. Že by to odklízelo sních nikdo z pamětníků co znám neví.
S tím se dá jen souhlasit, alespoň v osmdesátých letech tady silničáři běžně jezdili s liazkami. Sem tam nějaká Tatra. Článek je asi překlad od soudruhů z NDR, kde vyráběli jen Ify a Multicary, takže pro náročnější použití byli závislí na dovozu. Tady jezdila ruská technika jen v armádě, jinak byly ruské benzínové náklaďáky jen pro srandu. K jejich dovozu nebyl sebemenší důvod, Liazy a Tatry byly proti nim technicky o třicet let napřed a vyráběly se tehdy po desetitisících, takže o ně nebyla nouze.
Ruské stroje v ČR slouží do dnes. Především se však uplatňovaly Matesy, Liazky, Zetory aj. Česká technika.
Niektorý z tých ZIL-ov so snežnou frézou sa ešte sem tam dá vidieť pri vysokých závejoch na cestách Slovenska aj dnes. Dokonca aj mňa raz vyťahoval zo záveja, lano omotal okolo hriadele a išlo sa na vec. Lano som potom už rovno vyhodil, také bolo zamastené. Ale rozhodne to nebol bežný zjav na našich cestách. Tie vozidlá, ktoré boli najbežnejšie článok fakt akosi opomenul. Čakal som tam popis vozidiel ako LIAZky, "Matesy", Tatrovky a traktory. Prípadne aj tie Multikáry, ktoré mali neraz nie len pluh, ale aj akúsi valcovú metlu.
Jo na Multikary si dobře vzpomínám to jsem ještě dělal na Sadech, lesech zahradnictví HMP začátkem 90 a uklízeli jsme od sněhu Šeberov a další části Prahy. Kromě Multikáry to byla i jiná zahradní mechanizace včetně malotraktoru TK4K14.
Ovšem toto je fakt zajímavý http://www.youtube.com/watch...
Tak na Nivě jsem radlici ještě neviděl ... Ale třeba ve Švýcarsku je to běžné - Landrovery, Jeepy Grand Wagoneer, Chevy Blazer, ale třeba i válečné Dodge WC 44 ...A na traktůrky T4K jsem zapomněl - to je další vzpomínka, pak ještěsnad Holdery. Ale třeba si nemůžu vybavit, jestli jsem vůbec viděl někdy V3S se šípovým pluhem ... :-)
Tak V3S mela na korbe namontovan motor z migu 17, teda aspon co se letiste v Bratislave tyka a pouziva se dodnes, na vysusovani drah. Ne na odklizeni snehu z pristavaci drahy, ale na odlizeni snehu ze stojanky letadel a pomocnych drah. Dnes uz pluhy umeji odlizet a vysusit drahu rychleji.
V živote som takéto auto v 80. rokoch u nás na cestách nevidel. Najbežnejším posypovým autom v tom čase bola oranžová Liazka - Škoda 706.
Dokonca dnes, kto pozeral správy na Markíze, tak tam bol v pozadí záber na pracujúcu frézu Zil, pri sprejazdňovaní jednej cesty pod Tatrami.
No vidíš, ja hej. Ešte v 98 počas kalamity na východe bol jeden taký Zil alebo čo to bolo nasadený. Moc sa to ale nepoužívalo - iba v takýchto extrémoch, lebo to strašne žralo.
Fréza sovětské výroby DE-120 jezdila např. po vojenském útvaru v Mikulovicích u Jeseníku, další protahovala cesty na Mladkově v Orlických horách, ta se možná dostala i na veřejnou komunikaci javascript:void(0);.
Ta freza jezdi porad.Mahu SUS kraliky.Pouzivase v pripade velke kalamity.Co neodhrne cestar to udhodi freza.:-D;-)B-]
No teda nepamatuju si, že bych běžně tyhle ruský obludy potkával v provozu. Autor je asi z jiný země. Tady u nás jezdily matesy a T138 a pak T148, možná i véesky a nepočítaně traktorů. Leda tak 1-2 frézy v celým kraji, ale ty jezdily jen na horách. Autore, vrať prachy za článek.
Souhlasím. Zimní údržbu silnic v čr za starého režimu dělala správa silnic a používala techniku české a moravské provenience. Tedy pluhy a šípáky na tatrách a posypové vozy liaz. Kromě toho byli nasmlouvaní radličkáři tj. místní traktoristi se závěsným pluhem. Tahle organizace údržby byla daleko účinější než to, co předvádí soudruzi dnes, když náhodou zasněží. Zemědělci byli zvyklí stávat brzo ráno i o čtyřech a když viděli, že sněží okamžitě začali plužit. Silnice musely být kolem páté ráno v cajku tak, aby autobusy dovezly lidi na šestou do práce. Šaškování se zákoníkem práce a fondem přesčasových hodin nikdo neřešil...
Ono to dnes funguje stále podobně, ovšem za tržní ceny (každý se na tom snaží maximálně trhnout). Stále existuje síť středisek Správy a údržby silnic s vlastní technikou. Ještě nedávno jezdící Liazky a Matesy se postupně vyměnily za nové a drahé stroje, plné složité elektroniky. No a mimo tyto stroje jsou nasmlouvaní soukromníci s vlastními stroji, kteří jsou placení za držení hotovosti a v případě potřeby okamžitě vyrážejí všichni do terénu.
Výsledky jejich práce nejsou častokrát moc vidět.
Tak to jsou mi ale novinky ... B-]A to jsem si říkal, jaký jsem to pamětník ...Autor zcela vynechal (opomněl, nevěděl), že nejrozšířenější sovětskou mechanisací u nás byl ZIL 157, jezdící občas dodnes. Malý dvounápravový ZIL či GAZ jsem tu ve sněhovém provedení nikdy neviděl, ZIL 131 také ne, ani GAZ 66. Možná existovaly na vojenských letištích - nemohu posoudit, vojně jsem se vyhnul. Speciály byly k vidění i na ruzyňském letišti, jednou jsem na jakési vojenské ploše viděl Pragu V3S s nástavbou proudového motoru - počítám, že to sloužilo k "umetání" rozjezdových drah.Osobně pamatuji šípové pluhy Tatra 111 a 141, posyp dvojicí cestářů, stojících na korbě pomalu jedoucí Pragy RND, Csepelu 352 či Aera 150. Někdy koncem 60. let ještě v mém rodišti prohrnovaly ulice Zetory 25 a 50 Super, za nimiž byly připřažené dřevěné okované šípové pluhy tvaru A - jednoduché a spolehlivé řešení ... Chodníky se sypaly také ručně, drť byla naložená na korbičce Motorobotu, a cestář ji lopatou rozhazoval.Až později přišly pluhy na Tatrách 138, sypače Škoda 706 MT a postupně bějem 80. let i Tatry 815, LIAZy, a další vozidla, na něž si autor nevzpomněl.Správa dálnic měla k disposici i několik universalních Unimogů, samozřejmě včetně protisněhové výbavy. Ze zahraničních si ještě vybavuji Multicary 22, jezdící ještě na přelomu 70. a 80. let v Praze, později vystřídané novějšími typy. Existovala samozřejmě i nouzová řešení, takže jsem kdysi dávno viděl i Pragu S5T, patřící jakémusi zem. družstvu, prohrnující vesnici amatersky zhotovenou předvěsnou radlicí.To by asi bylo vše, určitě existovalo mnohem více vozidel a modifikací, ale člověk si prostě všechno hned nevybaví ... :-)
V3S s proudovým motorem místo korby měli před rokem 1990 třeba chemici ve Slaném - snad na dekontaminaci velké vojenské techniky?
Chemikům ve Slaném velel tuším mjr. Ipri (přezdívaný Yperit), který prý zahynul při autonehodě někdy koncem 80. let. Občas s tím cvičili na buzeráku mezi vojenskou tiskárnou, štábem chemiků a štábem divize. Vytvořili takovou umývací uličku, kterou projížděla nákladní auta. Měli v ní i dvě Pragy V3S s proudovým motorem (z každé strany uličky jedna) postavené tak, aby na sebe nestříkaly. Vypouštělo to takový proud vodní tříště asi jako z obrovské Wapky.Kdyby to bylo na letišti a místo vody tam byla nějaká nemrznoucí směs, tak by taková V3S s proudovým motorem asi šla použít na odstranění námrazy z letadel?
"... jednou jsem na jakési vojenské ploše viděl Pragu V3S s nástavbou proudového motoru ...". Něco podobného jsem kdysi viděl v nějakém černobílém dokumentárním filmu, ale tam ten proudový motor z letadla byl na nějakém ruském náklaďáku. V tom filmu to používali k hašení plynového vrtu, takže to asi mělo i nějaký přívod vody. Tenkrát (snad v 70. letech někde na západním Slovensku?) hořelo po erupci jakési ložisko zemního plynu, plameny byly vysoké přes 60m. Zkoušeli to různě hasit několik dní či týdnů a nakonec tam přivezli z Ruska takové dva hasičské náklaďáky s proudovými motory z letadel. Postavili je v úhlu zhruba 90 stupňů ve vzdálenosti desítek metrů od ohniska, aby to stříkalo křížem ze dvou směrů. Jeden proud mlhy z leteckého motoru nechali u země, aby plameny odřízl těsně nad poškozeným uzávěrem a druhý postupně zvedali, až to celé zhaslo.
A potom zjavne prerobili Tatru 148: http://www.tatratruck.sk/stranky/cesty03.php...
Do toho motoru není potřeba přivádět vodu. Ono to ten plamen prostě sfoukne a udusí nedostatkem kyslíku (ten je všechen spálen provozem toho motoru).Koneckonců během války v Perském zálibu se hořící vrty často hasily výbušninou - prostě to plamen sfouklo a další se neobjevil, protože neměl dost kyslíku a když se tam další kyslík dostal, byla teplota tryskající ropy i okolí už pod zápalnou teplotou.
... a nejen v Perském zálivu - vřele doporučuji klasický franc. film z 50. let "Mzda strachu" - jedinečný biják, pamětníci si jistě vzpomenou ... Výbuchem nitroglycerinu hasili ropný vrt v jihoamerickém pralese ... Nádhera ....Druhá verse z r. 1977 také stojí za zhlédnutí, ale tomu nějaké to procento chybí, jak už to bývá ... :-)
Jooo, ten cernobily film je nezapomenutelny. Mel jsem rad tu pasaz, jak museli jet pres jistou oblast budto kolem 120 km/h nebo naopak pomalu 30 km/h kvuli vibracim.
Je otázkou, jestli takový proudový motor na náklaďáku vůbec fungoval jako motor u letadla. Kdyby ho nastartovali podobně jako u letadla, mohlo by se třeba stát, že by to ten náklaďák odneslo? Jestli to třeba pro tyhle pozemní účely neroztočili nějakým pomocným motorem a fungovalo by to jako 'kompresor s tryskou' na vodu či nemrznoucí směs místo původního paliva?
Díky všem za vzpomínky a opravy mého chybného odhadu - V3S s tím kusem eroplánu opravdu vypadala z laického pohledu na radikální řešení sněhové nadílky ... :-). Ona mě totiž k tomuhle "vysvětlení" inspirovala pozoruhodná železniční souprava, na níž jsme se dívali jako gymnasiální ulejváci kdysi dávno: vpředu na plošinovém voze takový proudový motor, za ním kotlový vůz patrně s kerosenem, pak "Rybák" pro osádku - to vše tlačené obyčejným (tenkrát) Hektorem, ale jednou či dvakrát párou ... Randál byl takový, že se přestávalo učit, kantoři si zoufali, my jsme škádlili spolužačky a přáli si, aby ty závěje na jednokolejné lokálce trvaly až do letních prázdnin ... :-DUž je to všechno pryč, omlouvám se všem za OT - ale na to se prostě nedá zapomenout ...
A ještě jedna starší odmrazovací: http://en.valka.cz/viewtopic.php/t/71894...
Na letišti to bylo opravdu na odmrazování ploch - viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Odmrazovac%C3%AD_za%... ... Ty u chemiků vypadaly jinak.
Velmi dobře si už pamatuji 70 léta a nic takového masově nejezdilo :-O Možná jako speciály někde kolem Sněžky:-P
A já si říkal co jsem to vyděl za obludu vloni v Jizerských horách v Josefově Dole. Podvozek byl historický a jistě nebyl naší výroby, fréza rozšiřovala průjezdní profil silnice ukusováním přes metr vysokých bariér po stranách a odhazovala sníh přes řeku dobře 20m daleko. Viděl jsem takový stroj poprvé v životě. Musa to být jedna z těchto fréz. Nevím již kdo byl provozovatelem, jestli přímo obec, nebo nějaká SÚS.
Lukáš Dittrich nám tu názorně předvedl článek spíše ideologický, než pravdivý pohled na tehdejší dobu.Na údržbu silnic se z 99% procent používali stroje vyráběné v SSaZ Nová Paka. Jako zaměstnanec v té době ve zmíněném podniku vím, že se Zil, Gaz a další podobné obludy jako podvozky na stroje nepoužívali. Vesměs se na sypače používal "mates" a na sněhové frézy traktory Zetor. Takže je úplná hovadina že nejběžnější sypač byl PR-130, ale VSV-6 a SVCh u sněhových fréz pak SFT.5645 později SFT-7045 a SFT-82.Krásně jste nám tady pane Dittrich dokázal, že Zeman měl úplnou pravdu o některých novinářích a vymývání mozků.
Uplny souhlas
Hm, tu by som sa zastal skor autora. Tak napriklad neviem co na tomto clanku je ideologickeho (zrejme trpite tym syndromom, ze vsetko, co pochadza z danej doby je ''ideologicke'', vidim ze sucasna propaganda ma pozadovany ucinok, nic v zlom). Dalej autor len pise ze na udrzbu sa vo velkej miere pouzivali ruske stroje. Ste si isty, ze Vasa produkcia zo SSaZ Nova Paka sa tak hojne pouzivala v krajinach ako Litva, Estonsko atd? Nevidim ze by autor vyslovene pisal o vtedajsej CSSR, opravte ma ak sa v tomto bode mylim. Ak ano, prosim presne udaje, tema ma dost zaujima.No a ohladom nazorov na pana prezidenta, to sem nepatri a uz vobec nie v podobe nejakych nemiestnych urazok (ten nas samozrejme tiez ziadny zazrak prirody nie je co uznavam).
Víte, pokud by autor myslel východní blok, musel by to v článku uvést. Podle takto napsaného článku, logicky vyplývá, že jde o tehdejší ČSSR a nejde ani o celý východní blok ani celosvětově používané stroje. Některé stroje na foto, člověk mohl vidět akorát tak na vojenských letištích jako vojenskou techniku. V civilním životě na ni na silnicích nenarazil. Na cestách mohl viděl jen oranžové sypače na podvozku Škoda-Liaz a Tatra. SSaZ byl tehdy téměř monopolní výrobce této techniky pro ČSSR a proto drtivá většina této techniky pocházela z Nové Paky. Dnes je hlavním výrobcem Kobit v Jičíně a hádejte, co dělal majitel (před rozdělením majitelé) Kobitu před rokem 1989. Jistě vás nepřekvapí, že jde o bývalého výrobního náměstka a ředitele v SSaZ. Podobná spojitost je v Simedu ve Dvoře Králové / L. Dokonce i bývalý Beilhack Bohemia (dnes AB Bohemia) v Soběrazi.Co je na tom ideologické? No celý článek je napsán tendenčně, jako kdyby se používala na údržbu výhradně "sovětská" technika, ale tak to opravdu nebylo. Možná tomu můžou uvěřit mladí, ale pamětníci rozhodně ne. Však si i v dalších příspěvcích můžete přečíst, že takové "monstra" na silnicích neviděli, ale dobře si pamatují na "lízy" "matesy" atd.
Nepamatuju, že bych kdy viděl nějaká ruská auta. Běžné byly Liazky a na větší příděly sněhu pak Tatrovky (fakt velké sněhové průsery se řešily šípovým pluhem, a to byl fukot - viděl jsem jen jednou). Centimetrové příděly zvládaly Zetory s návěsnými pluhy. Tyhle ruské benzínové obludky (spotřeba 100 na 100) jezdily tak možná někde v horách :-P
Bud tak hodný a to prase bradavičnatý sem laskavě netahej. Děkuju
To nic nemění na tom, že to prase bradavičnatý mělo o takovýchto rádoby novinářích pravdu. Je smutné, že se v současné době člověk nesmyslné ideologii nevyhne ani na stránkách jako je Autorevue.
NO . Nechtěl bych aby mě to nacuclo. :-/
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.