Za náhlé akcelerace Toyot mohou řidiči, ukazuje to vyšetřování amerického ministerstva dopravy

Za náhlé akcelerace Toyot mohou řidiči, ukazuje to vyšetřování amerického ministerstva dopravy

Asi jen těžko lze zapomenout na „aféru” z úvodu letošního roku, kdy si řada zejména amerických řidičů začala po nehodách ve vozech automobilky Toyota stěžovat na, že za jejich kolizi může zaseknutý plynový pedál. Toyota nelenila, svolala po celém světě na osm milionů vozidel a problém začala řešit. Ač se řada techniků pokoušela vysvětlit, co je vlastně příčinou vzniklých situací, celá záležitost zůstávala ve stínu pochybností - v některých autech se měnil samotný plynový pedál, který se měl zasekávat, jinde třeba jen uchycení koberečků v místě řidiče, o něž se měl zasekávat jinak funkční pedál. Jak se však nyní zdá, žádný problém vlastně nebyl a není.

S tímto tvrzením přišel renomovaný americký deník Wall Street Journal, který se dostal k prvotním výsledkům šetření analytiků pracujících pro americké ministerstvo dopravy (DOT) a národní institut pro silniční bezpečnost (NHTSA). Ti po zkoumání „tuctů vozidel” došli k závěru, že to byli řidiči havarovaných vozidel, kteří v okamžiku problému naplno sešlápli pedál plynu mamísto brzdy.

Důvody, které analytiky vedly ke zmíněnému, jsou jednoduché - v havarovaných vozidlech nebyl v momentě nehody vůbec použit brzdový pedál, zato byl naplno zapojen do činnosti ten plynový. Něco takového by se nemohlo stát, pokud by se plyn zasekl a řidič se snažil zabránit následkům této situace brzděním. Ostatně za takové situace by se mnoho nehod ani stát nemohlo - dnešní vozy vyřazují z činnosti přivod benzinu k motoru v momentě, kdy se pokoušíte intenzivně brzdit a přidávat plyn současně (ti, kdož brzdí s meziplyny, vědí, že u některých vozů je to na obtíž i při běžné jízdě) a i kdyby nikoli - výkon brzd je vždy daleko větší než výkon motoru a „přebrzdit” naplno otevřený plyn není nic až tak složitého.

Řidiči havarovaných vozů přitom výslovně tvrdili, že před nehodou brzdili, což se nepotvrdilo ani v jednom zkoumaném případě. NHTSA přitom přijal již na 3 000 stížností amerických majitelů, některé již ze začátku tohoto století, známo je přes sto žalob podaných na Toyotu. Při souvisejících nehodách mělo zemřít celkem 93 lidí - ani v jenom zkoumaném případě úmrtí řidiče či někoho z posádky vozu ale NHTSA nedošel k závěru, že by za nehodu mohla technická chyba. Toyotě přičetl „k dobru” jen jediné úmrtí, kdy byl loni v srpnu zabit jeden policista a tři členové posádky vozu Lexus poté, co se plyn opravdu zasekl o špatně uchycený kobereček pod nohama řidiče. V ostatních zkoumaných případech řidiči prostě nebrzdili.

Dlužno dodat, že havarované vozy zkoumané při poslední analýze si NHTSA vybíral sám, nešlo o „vzorky” jakkoli ovlivněné vůlí Toyoty. Jediné, co ovlivňuje výběr zkoumaných vozů, je fakt, že data lze přečíst výlučně z havarovaných vozů, u nichž nedošlo ke zničení či odpojení akumulátoru.

DOT ani NHTSA zatím nevydali oficiální prohlášení se závěry svých šetření, situaci do úplného ukončení šetření odmítají podrobněji komentovat. Wall Street Journal je však příliš respektované médium na to, aby si dovolilo vydat takto závažnou informaci bez potvrzení z několika věrohodných zdrojů, je tedy prakticky nesporné, že prezentované dosavadní závěry šetření jsou skutečné. Ostatně mluvčí dotyčných organizací prezentované informace nevyvrátili.

Tak jako tak bude pochopitelné těžké dozvědět se úplnou pravdu. Ze záležitosti se stala jakási „Thottle-Gate”, kde bude možné vždy vymyslet věrohodně vypadající konspirační teorii o nekalých úmyslech té či oné strany. Na jednu stranu má Toyota více než dost motivace udělat vše proto, aby zavinění padlo na řidiče, na druhou stranu ale mají, zvláště v Americe, řidiče více než dost motivace svádět své chyby na Toyotu. Na obojím se dá dobře vydělat (resp. v případě Toyoty neprodělat).

Podívám-li se na věc otevřeně, pak se přikláním spíše na stranu Toyoty. Že by mocná světová automobilka číslo jedna byla až tak mocná, aby ovlivnila šetření NHTSA, to se mi nezdá být příliš pravděpodobné (navíc závěry NHTSA potvrzují třeba i videa nehod, na nichž se do okamžiku nárazu vozu vůbec nerozsvítí brzdová světla, tj. řidič opravdu před nehodou vůbec nebrzdil). Naopak řidiči havarovaných vozů, popřípadě jejich blízcí, podporovaní masovými náladami a vnímajíc snahu Toyoty o vstřícné řešení celé věci coby slabosti, mohou s vidinou finanční komepenzace v řádu milionů dolarů tvrdit leccos.

Uvidíme, jak se případ bude vyvíjet dále.

Zdroj: Wall Street Journal

bazar

MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2007
Stav: 97 288 km
Cena: 250 000 Kč
MINI Countryman 1,6
Rok výroby: 2013
Stav: 47 983 km
Cena: 378 000 Kč
MINI Mini 1,4
Rok výroby: 2009
Stav: 156 911 km
Cena: 130 000 Kč
MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2010
Stav: 83 187 km
Cena: 316 000 Kč
MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2009
Stav: 110 855 km
Cena: 250 000 Kč
MINI Countryman 1,6
Rok výroby: 2011
Stav: 61 840 km
Cena: 430 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 33 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků
Test Alfy Romeo Stelvio: Italové naučili SUV jezdit! A kde je problém?

Alfa Romeo Stelvio

První sportovně-užitkový vůz od Alfy Romeo má poctivý základ, díky kterému nabízí skvělé jízdní vlastnosti. Jak si ale stojí v dalších disciplínách?

8.  8.  2017 | Milan Lažanský | 13 příspěvků