Tuzemský mýtný systém pro nákladní dopravu oslaví 1. ledna 10. výročí svého fungování. Stát by podle oborníků mohl získat více peněz.
Oproti roku 2007, kdy v České republice začal fungovat mýtný systém pro nákladní vozidla a autobusy, jezdí nyní po každém kilometru dálnice o čtvrtinu více kamionů než tehdy. Polovina jich je přitom ze zahraničí.
Vyplývá to ze srovnání celkem ujetých kilometrů v přepočtu na jeden kilometr zpoplatněného úseku dálnice.
"Mezi lety 2007 a 2015 to bylo přesně o 23 procent, letošní údaje za celý rok ještě samozřejmě nejsou, ale intenzita dopravy opět narostla," uvedl Ondřej Zaoral z analytické společnosti Inoxive.
Náklady na provoz mýtného systému jsou rok od roku nižší
V letošním roce stát získá díky mýtu 9,9 miliardy korun. "Bohužel se nenaplní optimistické předpoklady, že výnos v desátém roce překročí hranici deseti miliard korun," tvrdí Zaoral. Bude nakonec jen zhruba 170 milionů korun vyšší než v loňském roce, přestože objem dopravy narostl téměř o šest procent. Problém je podle něho v nastavení slevy pro kamiony s motory v nejvíce ekologické kategorii Euro 6. Těch totiž v současnosti jezdí po Česku více než čtyřicet procent. Právě díky tomu letos pokleslo průměrně zaplacené mýto za ujetý kilometr z loňských 4,16 Kč pod hranici 4 korun.
Přestože je dálnice D1 kvůli rekonstrukci v mnohých dnech téměř neprůjezdná, státu přesto vydělává nejvíce peněz. Konkrétně přes 10 milionů korun na každý z jejích 352 kilometrů. Ještě více se ale státu vyplatilo vybudování části pražského dálničního obchvatu R1. Tam je průměrný výnos z každého kilometru přes 14,5 milionu korun.
Naopak jen poměrně malý příjem má státní rozpočet ze zpoplatněných úseků na silnicích prvních tříd. "Zatímco z celkové délky komunikací s mýtem činí tyto úseky 14 procent, na celkových příjmech se podílejí jen čtyřmi procenty. Protože mýto zde neplní ani regulační funkci, přikláníme se k názoru, že rozšiřování mýtného systému na další silnice nižších kategorií než jsou dálnice nemá příliš velký smysl," uzavírá Zaoral.