Poslední generace trojkového a pětkového BMW patří k velice povedeným vozům, ale zákazníci Audi u nich stále těžko snášejí pohon zadních kol. Nové čtyřkolky BMW se systémem xDrive se chtějí Quattru nejen vyrovnat, ale nabídnout i něco navíc. Je snad čas vyvěsit v Ingolstadtu černé vlajky? Vyzkoušeli jsme všechny čtyřkolky BMW.
Kapitoly článku:
BMW čas od času přichystá pro své zákazníky akci, představující v celé své kráse nějaký nový model nebo zásadní technické vylepšení. Mezi ně patřilo např. představení nového BMW 3 na jaře v Hořovicích na Berounsku, o němž jsme vám přinesli poměrně podrobnou zprávu. Na stejném místě tento týden prezentuje systém pohonu všech kol xDrive ve všech svých modelech, zejména však řadách 3 a 5, kde je stále žhavou novinkou. Jak nový xDrive funguje a jaké jsou naše první dojmy z jeho implemetnace pod kapotu trojkového a pětkového sedanu, se podíváme na následujících řádcích.
Jak to funguje?
Systému xDrive jsme se na stránkách AutoRevue.cz již podrobně věnovali, zájemce o detailnější informace tak odkáži na náš starší článek v rubrice Technika. Pro ty ostatní zde v krátkosti shrnu to nejpodstatnější.
Srdcem systému je elektronicky řízená lamelová spojka v rozdělovací převodovce. V závislosti na specifických požadavcích elektronická řídicí jednotka upravuje tok výkonu mezi přední a zadní nápravu. V extrémních případech zcela rozpojuje nebo natuho spojuje přední a zadní nápravu k zajištění nezbytného chování.
V Hořovicích byla připravena celá paleta čtyřkolek BMW a k vidění byl i zbytek modelové řady
Systém ale není čistě mechanický, jako např. notorický známý mezinápravový diferenciál Torsen americké společnosti Gleason, používaný třeba ve vozech Audi se systémem Quattro. xDrive totiž vychází z informací dodáváných řízením dynamické kontroly stability (DSC). Stáčení vozidla je například sledováno snímačem příčného zrychlení, stejně jako je snímačem sledována velikost úhlu natočení volantu. Spolu s údaji o rychlosti vozidla poskytované senzory kol, akceleraci a údaji motoru, je systém xDrive schopen určovat již v časném stadiu, jak se vozidlo současně chová a dokáže tak lépe rozdělovat pohonné síly mezi přední a zadní nápravu.
Systém DSC užíváním funkce zásahu elektronické brzdy rovněž slouží jako systém pro rozdělení pohonné síly, když je potřeba, na buď oboje přední, anebo oboje zadní kola: jakmile hrozí rychlejší otáčení nějakého kola, to je okamžitě zpomaleno brzdami. Z toho vyplývá, že diferenciál v pohonu na nápravy automaticky dodává větší výkon kolu na druhém zakončení dané nápravy.
Teoreticky by tak xDrive mohl opravdu nabízet opravdu více než Torsen, jeho možnosti jsou díky rozsáhlému použití elektroniky širší. Bavorský xDrive tak trochu připomene pro změnu švédský systém Haldex, používaný pro vozy mající jinak pohon předních kol. Fungování na elektronické bázi je opravdu podobné, xDrive by měl nabízet podobné schopnosti jako Haldex druhé generace, který ovšem nechává téměř veškerou tíhu trakce (90%) v základním režimu na přední nápravě a podle potřeby připojuje zadek. I ten by ale měl umět poslat všechen výkon motoru pouze na přední či pouze na zadní nápravu.
Nyní i v trojce a pětce
Systém xDrive jako takový není ve vozech BMW žádnou žhavou novinkou, v řadách 3 a 5 funguje stejným způsobem jako systém pohonu všech kol v modelech X3 a X5, pouze s hardwarem a softwarem přizpůsobeným specifickým rysům a požadavkům menších sedanů a kombíků.
Trojkový sedan s pohonem všech kol na pohled od zadokolky nepoznáte, to podstatné se skrývá někdě v těchto místech
A jaké jsou jeho hlavní výhody? Z výše uvedeného vyplývá zásadní přednost xDrivu, a to ta, že řidiči poskytuje všechny výhody pohonu čtyř kol bez toho, aby musel zbytek času strádat mnoha nevýhodami tohoto pohonu. V každodenním provozu tak trojka a pětka s pohonem xDrive mají být stejně tak čilé a dynamické jako sesterské modely s pohonem zadních kol, což je velký rozdíl proti předchozím generacím, kde pohon všeh kol nefungoval optimálně a přitom zvyšoval spotřebu a snižoval dynamiku. Pohon nemá stálé rozdělení hnacích sil mezi nápravy, ale dokáže jej neustále variabilně měnit až na 100 procent ve prospěch jedné z náprav dle aktuálních podmínek na silnici. A to nejen z důvodu ztráty trakce, ale třeba i v zatáčkách, kde by přenos hnacích sil na přední nápravu, když to není nezbytné, mohl nepříznivě působit na ovladatelnost vozu.
Systém je navíc extrémně rychlý, upravuje rozdělení hnací mezi nápravy síly během jedné destiny sekundy od zaznamenání takové potřeby. Tím je zásadním zpsůobem rychlejší, než třeba konkurenční 4Matic od Mercedesu, který má reagovat během pěti desetin.