WLTP: Noční můra výrobců aut je tady. Co znamená pro nové motory?

Bez nadsázky zemětřesení působí nové emisní předpisy a způsob jejich měření ve většině automobilek. Proč tomu tak je a jaký dopad budou novoty mít na nově homologované motory?

O nových emisních předpisech, nových měřeních a regulích, které platí od 1. září 2018, píšeme v poslední době snad v každém druhém článku. A to v souvislosti s rozruchem, který písmena WLTP probudila na automobilovém trhu a v automotive obecně.

Končí motory, automobilky nestíhají homologovat, v cenících zůstává výrazně osekaná nabídka... Z velkých evropských hráčů hlásí plnou připravenost snad jen skupina PSA a Hyundai Motor Group. Možná se ptáte na následující otázky, tak si pojďme problematiku přiblížit.

Jaký je rozdíl mezi WLTP a NEDC?

Metodika NEDC, neboli New European Driving Cycle, označuje jízdní cyklus pro měření spotřeby a emisí v laboratoři. Ten má kořeny v sedmdesátých letech minulého století a velkou revizí prošel naposledy na konci let devadesátých. 

Tuto metodiku nyní nahrazuje WLTP, neboli Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedures, skládající se z WLTC (World Harmonized Light Vehicle Duty Test Cycle) a RDE (Real Driving Emission), tedy v druhém případě z jízd v reálném provozu.

Rozdílů mezi těmito metodikami je celá řada. WLTP, jak už naznačuje zkratka, je harmonizována celosvětově. Ale především se jedná o dost komplexnější a náročnější zkoušku, což také vysvětluje fakt, proč to těm, kteří začali pozdě, tak trvá... Předně, zatímco NEDC počítalo s jednotnou zkouškou s městskou a mimoměstskou částí pro všechna vozidla a bez ohledu na hmotnost, aerodynamiku či příplatkovou výbavu, WLTP auta dělí do tří skupin. Dělí se k této příležitosti na základě výkonu na kilogram. Na menší a slabší auta se tak o tolik větší nároky nekladou.

Emise převrátily ceník Renaultu Mégane: Už vždy s filtrem a turbem

Emise převrátily ceník Renaultu Mégane: Už vždy s filtrem a turbem

Do první kategorie spadají méně výkonná vozidla s výkonovou hmotností menší nebo rovnou 22 wattů na kilogram hmotnosti. U této kategorie se měří ve třech režimech – nízké zatížení, střední zatížení a vysoké zatížení. U druhé sorty s výkonovou hmotností od 22 do 34 W/kg včetně, se počítá se čtyřmi fázemi – nízké zatížení, střední zatížení, vysoké zatížení a extra vysoké zatížení.

Poslední skupina, do níž však spadá většina aut prodávaných v EU, pracuje s výkonovou hmotností vyšší než 34 W/kg. Navíc se ještě pro oddělení pracovních vozů dělí na dvě kategorie - na auta s maximální rychlostí do 120 km/h a vyšší než 120 km/h. Jednotlivé fáze jsou pak obdobné jako u druhé kategorie, tedy rovněž čtyři lišící se zatížením.

Ohromně se pak liší i samotný průběh testu. Jak už bylo řečeno, NEDC se dělilo na dvě části, městskou a mimoměstskou. Například za masové rozšíření systému start-stop může právě tento způsob měření, který v městské fázi počítal dobu volnoběhu 295 sekund, zatímco nová metodika už jen 234.

Ve zkratce se jedná o čtyři opakující se dílčí městské cykly, přičemž každý z nich obsahuje 15 fází právě s volnoběhem, zrychlením, ustálenou rychlostí, zpomalením a dalšími situacemi. Maximální rychlost je v městské části omezena na 50 km/h. Teoreticky měří tato část 4,052 km. Mimoměstská část měla 13 fází s maximální rychlostí 120 km/h a délkou 6,955 km.

Srovnání metodiky NEDC a WLTP
  NEDC WLTP
Platnost pro státy EU 1998-08/2017 09/2017 pro nové motory a 09/2018 pro nově registrované
Příplatková výbava v testu Nezohledněna Zohledněna, včetně aerodynamiky, valivého odporu pneumatik či hmostnosti 
Fáze testu / startovací teplota "Město / mimo město" studený start "Nízká / střední / vysoká / velmi vysoká zátěž" studený start
Doba testu / vzdálenost 1180 s / 10.966 m 1800 s / 23.274 m
Rychlost 120 km/h max. | 33,6 km/h průměrná 132 km/h max. | 46,5 km/h průměrná
Doba volnoběhu 295 s 234 s
Zrychlení 1,04 m/s2 max. 1,58 m/s2 max.

Když se podíváme na novou metodiku, rozdíl je především v intenzitě střídání jízdních režimů. Vždyť podle WLTP auta nejvyšší kategorie virtuálně ujedou 23.266 km ve čtyřech opakujících se celcích s maximální rychlostí 132 km/h. Neustále se mění zatížení, rychlost a akcelerace. Vše se však opět děje na válcové zkušebně, hovoříme tedy přesněji o zmíněné WLTC.

Mění se však i testování v provozu. Tehdy jde o rovněž zmiňované RDE. Na rozdíl od metodik NEDC a WLTC neprobíhá měření emisí ve zkušebně, ale v běžném provozu. Emise škodlivin (NOx a pevné částice), naměřené za jízdy na silnici, se označují jako reálné emise. Při měření RDE absolvuje auto jízdu s náhodnými fázemi zrychlování a zpomalování na trase s třetinovými podíly silnic ve městě, mimo město a dálnic. Průměrná rychlost ve městě se pohybuje mezi 15 a 40 km/h, maximální rychlost je 60 km/h. Mimo město je rozsah rychlostí jízdy 60 až 90 km/h a na dálnici 90 až 145 km/h.

Vozidlo je při testovacích měřeních vybaveno měřicím zařízením PEMS (Portable Emission Measurement System). Tento přenosný systém pro měření emisí určuje množství škodlivých emisí (NOx, CO, CO2) a pevných částic (PN) ve výfukových plynech. Jízda trvá 90 až 120 minut. Venkovní teplota musí být mezi -7 °C a +35 °C, klimatizační soustava může být zapnutá.

Proč se reálněji měří až od letoška?

Postupný přechod na metodiku WLTP začal již loni v září. Od té doby platí pro všechna nově homologovaná auta. Od letošního prvního září už je homologace povinná pro všechna nově registrovaná auta a za další rok budou muset všechna nově zaváděná auta projít kromě cyklem WLTC také zmíněným RDE.

O nových regulích se začalo hovořit už při příležitosti přechodu na emisní normu Euro 3, tedy na přelomu tisíciletí. Tehdy si výrobci, ale i veřejnost začali všímat zvětšujících se rozdílů mezi reálnou spotřebou paliva či emisemi, a údaji, které chrlily laboratoře. Uplynulo skoro dvacet let a rozdíly jsou ještě výraznější. Na otázku, proč se reálněji měří až od letoška, respektive od loňska, lze snadno odpovědět tak, že je s podivem, že tomu je naopak již nyní.

Ministerstvo dostalo rozum: Velké motorky a čtyřkolky nebudou muset na emise

Ministerstvo dostalo rozum: Velké motorky a čtyřkolky nebudou muset na emise

Původně se totiž přechod plánoval na období kolem roku 2020, pak ale přišla pumelice v podobě kauzy Dieselgate, z emisí se stalo politické téma a odsouvání novot sdružením ACEA, které mluví na evropské půdě za zájmy automobilek, už nestačilo - evropské státy přitvrdily a změnu přichystaly dříve. Že tomu tak skutečně bude takto rychle některé automobilky netušily, a tak tu máme nynější situaci...

Jaký dopad má WLTP na motory?

Každá změna v měření spotřeby paliva a emisí s sebou nese mírné pootočení větru v trendech konstrukce spalovacích motorů. To nové regule vítr ne že otočí, ale pomyslnou vlaječkou pořádně zamávají. Teprve uvidíme, jestli směrem k většímu rozumu, jak naznačují poslední změny.

Řeč je o trendu downsizingu, tedy postupném zmenšování objemů pohonných jednotek. Už před dvěma lety řekl pro agenturu Reuters Carls Ghosn, šéf aliance Renault-Nissan, že s novými normami "jsme dosáhli limitů downsizingu". S malými turbomotory tedy konec určitě nebude, avšak drastické zmenšování už nečekejme. "Techniky, které jsme používali ke snižování objemu motorů, nám již nedovolí splnit emisní limity," dodal Ghosn.

Řeč je o paradoxní situaci, ke které byly vývojáři v podstatě dotlačeni přestárlými normami, které jsme si shrnuli výše. Malé turbomotory při vyšší zatížení musí proti přehřívání bojovat vyšší dávkou paliva, což s sebou nese vyšší dávky nespálených uhlovodíků, pevných částic i oxidu uhelnatého, kterou již jsou v režimech dříve nesledovaných, pod mnohem větším dohledem.

Nový Caterham vám dodají nejdříve za rok a půl. Mohou za to i emise

Nový Caterham vám dodají nejdříve za rok a půl. Mohou za to i emise

Další významnou změnou je nutnost zástavby filtru pevných částic pro zážehové motory, což si vyžaduje emisní norma Euro 6c. Opět kvůli spěšnému zavedení existuje několik řešení s mírnými diferencemi - jinak řečeno, vývojáři se ve spěchu ani nestihli inspirovat u konkurence. Nejčastěji je však filtr umístěn v katalyzátoru a je zcela bezúdržbový. regeneraci provádí samovznícením a řídicí jednotka kontroluje pouze správný chod, aniž by regeneraci cíleně řídila jako je tomu u vznětových verzí.

Nad dalšími změnami, které si žádá proces samotného měření dle WLTP, můžeme jen spekulovat. Ovšem mluví se o tom, že nová pravidla nahrávají prodlužování převodů a také, jak jsem již zmínil, omezují důležitost systému start-stop.

Vylepšené Mini SE Countryman nás fakt bavilo! Tříválec do zásuvky má síly až až

Mini Cooper SE Countryman All4

Jen pár desítek hodin před tím, než Česká republika na vládním semaforu zčervenala, jsme si stihli odskočit do Německa na projížďku s vylepšeným plug-in hybridním Mini Countryman. A ta jízda fakt stála za to!

26.  9.  2020 | Jan Mička | 15 příspěvků
TEST Peugeot e-208 GT 100 kW: Cizelace městského auta pro nadšence

Peugeot e-208 GT

Peugeot 208 se prodává i v elektrické variantě. Zkusili jsme si kousek v nejvyšší výbavě GT.

24.  9.  2020 | Vladimír Kadera | 13 příspěvků
Nový Hyundai i20 může vzbudit poprask! Řídili jsme prototyp s litrovým motorem

Hyundai i20 1.0 T-GDI

Nový Hyundai i20 je očekávaným soupeřem fabie a spol. Přijede až v říjnu, my už jsme jej ale exkluzivně vyzkoušeli.

20.  9.  2020 | Jiří BaborskýOndřej Mára | 47 příspěvků