Učil se na cukráře, díky talentu a píli stal se významným průkopníkem spalovacích motorů a obecně motorismu. Zde je jeho příběh.
Dne devátého února roku 1846 se v německém Heilbronnu narodil Augustus Wilhelm Maybach. Prožil si velmi těžké mládí, matka mu zemřela v roce 1854 a o dva roky později přišel i o otce. Rodinní přátelé mu zajistili místo v sirotčinci v Reutlingenu, které vedl protestantský teolog Gustav Werner.
V instituci nazývané Bruderhaus se děti učily různým řemeslům, mladý Wilhelm konkrétně pekařem a cukrářem, nicméně vedoucí ústavu si všiml Maybachova technického nadání a rozhodl se jej rozvíjet. Budoucí konstruktérské eso se tak začalo učit technickému kreslení, dále Wilhelm studoval matematiku a také angličtinu a francouzštinu.
V roce 1863 Werner přijal na místo inspektora dílen Bruderhausu jistého Gottlieba Daimlera, který také poznal talent mladého Maybacha, ten ho proto v roce 1869 angažoval ve firmě Maschinenbau-Gesselschaft v Karlsruhe jakožto konstruktéra. O tři roky později oba odešli do společnosti Gasmotoren-Fabrik Deutz AG, založené Nicolausem Augustem Ottem, v níž se Maybach stal hlavním konstruktérem a dovedl Ottův čtyřtaktní spalovací motor do sériové produkce. U něj také zkoušel používat tekuté palivo místo plynu.
V roce 1882 Daimler opustil závod Deutz a začal pracovat samostatně, pochopitelně přizval i svého souputníka Maybacha. V domě na adrese Taubenheimstrasse 13 v Cannstattu poblíž Stuttgartu se začaly rodit první funkční exempláře rychloběžných benzinových motorů. Tamtéž vznikla i řada revolučních vozidel, které tyto nové motory poháněly: první motocykl Reitwagen v roce 1885, první motorový člun v roce 1886, první čtyřkolový vůz Motorkutsche v roce 1886 nebo motorem poháněná vzducholoď v roce 1888.
V roce 1895 vzniká firma Daimler-Motoren-Gesselschaft (DMG), v níž je Maybach technickým ředitelem. O dva roky později vznikla další plodná spolupráce – od Daimlera si koupil vůz podnikatel Emil Jellinek, pro nějž později společnost postavila první čtyřválcový automobil světa Daimler Phoenix. Díky Jellinekovým závodním úspěchům se objednávky jen hrnuly a stal se výhradním zástupcem firmy v Rakousko-Uhersku, Americe i Francii. Další závodní vůz Mercedes 35 HP, pojmenovaný podle jeho dcery, pak založil slavný rodokmen stuttgarstké značky. Právě tento automobil a jeho výkony v závodech vynesly Maybachovi přezdívku „král konstruktérů.“
Gottlieb Daimler umírá v roce 1900 a Wilhelm Maybach poté přichází o bezvýhradnou podporu v rámci DMG. Z firmy nakonec odchází, aby společně s hrabětem Zeppelinem založili vlastní společnost Luftfahrzeug-Motorenbau GmbH, vedenou synem Karlem Maybachem. Ta vyráběla letecké motory nejen pro vzducholodě.
Po skončení první světové války byla výroba v leteckém průmyslu na německém území zakázána Versailleskou smlouvou, Maybach se proto vrhnul na výrobu naftových motorů pro vlakovou a lodní dopravu a benzinových motorů do osobních vozů. O ty měla zájem pouze holandská společnost Spyker, se kterou se ale společnost (nyní už s názvem Maybach-Motorenbau) nedohodla, proto se rozhodla stavět celá auta sama. Tak v roce 1921 vznikl Maybach W3 s řadovým šestiválcem o objemu 5,7 litru, následovaný celou řadou dalších modelů.
Wilhelm Maybach zemřel 29. prosince roku 1929, poklonit se mu můžete v Canstattu na hřbitově Uff, kde je pohřben poblíž svého přítele Daimlera. Společnost dále vyráběla osobní vozy, mezi kterými byly i modely s dvanáctiválcovými motory nazvané Zeppelin. Výrobky firmy poháněly vzducholodě a během druhé světové války i proslulé tanky Panther, Tiger a další. Začátkem šedesátých let minulého století získala většinový podíl v Maybach Motorenbau společnost Daimler-Benz. A jméno slavného konstruktéra žije i dnes ve formě luxusních limuzín na bázi Mercedesu třídy S.