Měl jsem jak limuzínu, tak kombíka a nedám na tohle auto dopustit. A toho místa uvnitř... V limuzině jsem vyměnil přední sedáky, dal jsem tam z Fiata Tipo a bylo to úžasný auto. Na co to auto trpělo, byly škodovácké brzdy a starty za chladného vlhkého počasí.
Na Warana si dobře vzpomínám a to jak v kombajnu tak sedanu. Bylo to velmi zajímavé auto (kapotovaná motorka).- na jedné straně nabízel sezení v pohodlným interiéru, sedačky jak v obýváku, kombik byl dělník s , ktrým se dalo odtahat plno věcí na stavbu, chatu, chalupu, jezdil i na ředidla, technický benzín nebo jiná paliva, dalo se s ním klidně jet po dálnici 160, solidní průchodnost v terénu, rovná podlaha, jednoduchost na opravy....- na druhé straně strašný zvuk při zavírání haubny, dveří (jak nějaká plechovka), vyšší spotřeba, kouřivost, zvuk motoru jak u motorky (inu byl to dvoutakt)...Pamatuji si jak DDRáci s Waranama a Trábošema sjezdili polovinu Evropy, tahali s nimi přívěsy, byli s nima docela zajímavé zážitky.
Se začátkem výroby W353 to není tak jednoduché. Oficiálně to byl rok 1966, ale šasi - rám s novým podvozkem se vyráběl už asi o rok nebo dva dřív, na něj se montovala upravená stará kulatá karosérie. Až do roku 1967 se ještě montovala stará převodovka, takže od roku 67 bylo auto v definitivní podobě. Potom se někdy kolem roku 70 zvyšoval výkon motoru z původních 33 na 37 kW, v roce 75 byl upravený model W s kotoučovými brzdami (do té doby byly všude jednookruhové bubnové) . Karburátor Jikov se začal dávat od zmíněného roku 83 nebo 84, kvůli přísnějším emisním normám, do té doby byl původní jednoduchý enderácký. Ten měl vyšší spotřebu, ale zase se dal nastavit podle sluchu šroubovákem, na Jikovácký musel být Paltest a měřič CO. Ani s nimi ale ty přísnější emisní normy nesplnil, takže Wartburgy se k nám ani do spousty dalších zemí od roku 84 nedovážely. Moderní čtyřdobý motor byl prostě nutnost, sám si to můžu porovnat když jsem Wartburga vyměnil v roce 96 za Renaulta 21. Místo litrového dvoutaktu vstřikový 2.2 s katalyzátorem, místo 37kW 79kW, místo upocených 130 maximálka přes 200, podvozek, jízdní vlastnosti, komfort a výbava neporovnatelně lepší, spotřeba u obou aut stejná, kolem 8 litrů. Na Wartburgu byla spousta věcí, které byly poměrně moderní, auto bylo robustní a spolehlivé. Na druhou stranu beznadějně zastaralo, mnoho modernizací bylo spíš k horšímu kvůli zlevnění výroby. Za vším stál nedostatek peněz a neochota investovat do modernizací, proč také když byl zajištěný odbyt na deset let dopředu. Wartburg 1,3 už pak byl poslední zoufalý pokus zachránit nezachránitelné, stejně jako Wartburg by dopadla Škoda kdyby nepřišla s Favoritem.
A já jsem byl s tvojím žluťáskem, kterého jsi mi prodal, moc spokojený! :-))
Pokud se nepletu, tak jediné auto východního bloku, které mělo otevírací střechu. Navíc mělo nezaměnitelný zvuk motoru :-))
Jenom malou opravu: Má blízká známá, harfenistka Henychová, už před revolucí vozila harfu v Ladě kombi. Měla speciálně předělané zadní sedadlo, takže sklápěla pouze část a bylo vytvarované tak, že hrafu pěkně drželo.
S Wartburgem si vzdycky vzpomenu na https://www.youtube.com/watch... - tam je to vsechno, dokonce i ten Knight. Jak to ten Hanak muze vsechno vedet? :-)
V článku jsou nepřesnosti. Maska nebyla z plastu, ale kovová, anténa nebyla v rámu předního skla, ale na skle, řazení na podlaze se od r. 85 změnilo pouze v tom smyslu, že tom přestala být příplatková výbava, jinak za příplatek bylo řazení na podlaze v podstatě od počátku výroby tj. od 60tých let. Klasika, to je samozřejmě řazení pod volantem. Navíc je jaksi opomenuto, že se nejednalo kosmetickou záležitost, nějakým faceliftingem by se tehdy nikdo nezabýval, prostě se přestěhoval chladič do masky vozu, a bylo nutno udělat místo a tak tedy vznikla nová maska. Jinak nelze říct, že snaha konstruktérů na snižování spotřeby a tím i emisí by byla beznadějná. Za těch cca.20 let vývoje, se u stejného podařilo spotřebu na 100 km snížit asi o 2-2.5 litru, bez započítání efektu stop start systému, což si myslím je slušný výsledek.Východní Němce nelze podceňovat v jejich technických dovednostech, ty většinou ztroskotaly na polických zákazech či zadáních, navíc byla NDR mnohem víc v područí SSSR a plnila jeho představy. Málokdo už ví, že NDR vyvinula a vyrobila vlastní proudové dopravní letadlo které došlo do stadia zalétávání prototypů a mělo řadu progresivních vývojových znaků. Žel, SSSR si žádal monopol na dodávky proudových dopravních letadel, tak to šlo k šípku. Co se týče automobilových motorů, byla celá vyvinutých prototypůod vstřikových dvoutaktů, přes Wankel až po čtyřtaktní tříválec a opět zasáhlo vedení NDR, které naprosto bez znalosti věci rozhodlo o implantaci Volkswagenu do Wartburgu. Stálo to tehdy stejně peněz jako vývoj nového typu a přitom to bylo stále stejné auto, to byla katastrofa.Přes všechny zvláštnůstky lze však Wartburga do zajista považovat za nejvybavenější auto východní Evropy /Stop start systém, vestavěné mlhovky, posuvná ocelová střecha, vestavěná anténa, několik typů autorádia na výběr, fanfáry, 2 typy polohovacích anatomických sedadel, některé i výškově stavitelná ovšemže šrouby "natvrdo", omezeně výškově stavitelný volant, vyhřívané zadní sklo, zadní stěrač u kombíku, dokonce i stěrače a omývání předních světel, cyklovač stěračů s asi 4mi programy, na něco jsem asi zapomněl/.
Už vím na co jsem zapomněl: Výčet výbavy, který jsem udělal byste marně hledali u Wartburgu z Mototechny. Nevím proč, ale Mototechna dovážela z NDR pouze na základ očesaná auta. Jo v NDR, když už jste čekali 7 let /v r.1987/tak pak jste dostali to co jste chtěli, u nás pouze v TUZEXU.
U nás se prodávaly 2 stupně výbavy: standard(?) a deLuxe. Standard neměl polohovatelná opěradla vepředu, další rozdíly neznám. Závistivě jsme koukali jsme na předními spoilery tovární výroby vytuněné W353 z DDR. Ještě poznámka k článku, že volnoběžku bylo možno vyřadit a pak se dalo brzdit i motorem.
Jak to bylo s řazením? V článku je fotka s řazením na podlaze od 85, myslel jsem, že bylo vždy pod volantem: http://www.ridelust.com/hemmings-find-a-1981-wart... ... nebo http://ipocars.com/vinfo/wartburg/353_deluxe... ... Takže od 85 na podlaze?
Od začátku výroby nebo možná o rok později bylo řazení klidně na podlaze, ale bylo to za dost mastný příplatek. Standardně bylo pod volantem.Vzhledem k tomu, že ale nebylo skoro možné nějak objednávat příplatkovou výbavu (max. vývoz, tam to šlo), tak asi bylo docela zajímavé se k takovému autu dostat. Buď musel být člověk asi vysoký činovník KSČ nebo musel mít štěstí aby na takové auto narazil. V Trabantu byla také za příplatek samočinná spojka, ale koupit ve východním bloku auto s ní byla čirá utopie. Jinak čekací doba bývala u Trabantu tak 10 let, u Wartburgu ještě o 2 roky déle.
Čekací doba na trabanta 10 let v ČSSR ? To asi nemyslíš vážně
Čekací doba (průměrná) v Německu
v NDR jo, to souhlas
díky, netušil jsem, že Varťas šel koupit s řazením na podlaze
nelži
Wartburg s řazením na podlaze se dělal celkem běžně, ale k nám se nedovážel protože k nám se skutečně vozily jen očesaná standardní provedení bez příplatkové výbavy. Ale nebyla to žádná škoda, protože jak se později ukázalo, když se sem natahaly po revoluci ojetiny z Německa, provedení s řazením na podlaze bylo dost problémové. Většinou z toho tekl olej.
měl jej děda, v 60 tisících generálka, auto bylo něco strašného, prostě standardní socialistické zoufalství, vzpomínáte na čerpací stanice se stojany MIX :)
Jestli dělal generálku v 60 tisících, tak byl s prominutím kopyto. to se dělalo u trabanta. Mototr Wartburg vydržel bez problémů 120 000 km, i když jezdil poslední roky na technický benzín.
Ten ladený Wartburg vyzerá skvele.
353 se vyráběla od 1968 do 1988, koukněme co bylo v této době střední třídou na západě: http://en.wikipedia.org/wiki/Mercedes-Benz_W123...... http://en.wikipedia.org/wiki/Mercedes-Benz_W124...... http://en.wikipedia.org/wiki/BMW_5_Series...... http://en.wikipedia.org/wiki/Audi_100...... http://en.wikipedia.org/wiki/Opel_Rekord......
Wartburg byl vůz cenově dostupný, ostatně jako vše tehdy v socialismu (mimo věcí zbytných). Mercedes nebyl ani na západě pro každého. takže srovnáváš nesrovnatelné. Ta doba tady u nás tehdy nebyla postavená na konzumu, mamonu a hromadění majetku a peněz, ale na klídku a pohodě. makat se muselo (dělaly se směny, nepřetržité provozy, dělalo se v úkolu), ale vždy byl na prvním místě člověk a jeho rodina. Až potom peníze.
353 se vyráběl od roku 66.
Všichni zapomínají na to, že v NDR neměli jinou možnost než vyrábět dvoutaktní motory. Bylo jim to přímo nařízeno od vítězných velmocí. To, že v NSR podváděli a vyráběli "cizí" auta, je jiná věc. Asi také dostali mnoho vyjímek od druhé strany. Východní Němci nevyráběli dvoutaktní motory, protože by se jim líbily nebo, že by neměli jiné vzdělání než je výroby dvoutaktních motorů...
NDR se řídilo tím co řekla Moskva, tak jako u nás (zákaz výroby Š 720)
Moskva S720 samozrejme nezakazala.Ta naopak tlacila na ostatni staty RVHP, aby samy rozvijely vyrobu sut kategorie "Lada", protoze jejich fabrika ani nestihala pokryt potrebu SSSR.Problem S720 bylo rozhodnuti o vystavbe BAZ (bratislavskych automobilovych zavodu), kde se utopily na 15 dopredu vsechny penize urcene na rozvoj automobiloveho prumyslu. Ze to byla fabrika duchu, kde se nikdy nic koloudneho nevyrobilo az do prichodu VW je jen ukazka komunistickeho hospodareni.
Přesně tak to bylo! Zkrátka u kormidla byli idioti, tak se nevymlouvejte na rusáky.Jinak ohledně srovnání RVHP vs. EU. Petr tvrdí, že EU jsme MY. Nevím, kde na takovou kravinu přišel? Copak my o něčem rozhodujeme (a tím myslím MY jako občani a dokonce i MY jako naši volení zástupci)? Je to stejnej protektorát jako RVHP, nebo předtím 3.ReichA k těm dovoleným: já osobně jsem s rodiči v letech 1979 - 1986 byl 5x v Bulharsku (vím, Bulharsko nebyla Jugoška) bez jakýchkoliv problémů, nutnosti o cokoliv žádat, nebo shánět nějaký povolení. Nikdo z rodiny nebyl ve straně...
Proč tak lžete? Lidé s inteligencí vyšší než máte vy, znají rozhodovací procesy EU a ví, že EU je poměrově zastoupena. Vy snad v ČR o něčem rozhodujete - chodíte k volbám, jak místních, parlamentních, tak parlamentních evropských.
Kdyby volby mohli něco změnit, dávno by je zakázali :-)Lidé s inteligencí vyšší, než máte vy, vědí, že je úplně jedno, jestli v parlamentu sedí Petr, nebo Pavel, protože o všem důležitém rozhoduje Pepa, který oběma (pro jistotu) sponzoroval volební kampaň a ještě i po jejich zvolení jim platí dovolené a prostitutky :-)Rozhodovací procesy EU, samozřejmě, znám, ale to jen pohádka pro ovečky. Například: v radě ministrů sedí 27 jelimanů, kteří odkývou všechno, co dohodla Merkelová s německými bankéři.O politice EU se rozhoduje v Bilderbergu, a možná částečně v Davosu. Polovina potentátů EU jsou bývalý zaměstanci Goldman&Sachs (tam si je vždycky nejdřív proklepnou a rozdají instrukce - teprve potom je pustí ke kormidlu) V europarlamentu sedí lidé, které nominovali na první místa kandidátek jejich strany po zákulisním boji jednotlivých kmotrů. Nezávislý kandidát, který není nominovaný žádnou stranou, nemá šanci se tam dostat.Když se potřebují místní politici zbavit nějakýho debila, kterej všechno pohnojil, tak ho pošlou do Bruselu (zářný příklad je Špidla) - to má být jako můj zástupce, který tam bojuje za mé zájmy??? Ti europoslanci jsou rádi, že tam jsou, mají placené cestovní výlohy, výdaje na reprezentaci, odměny pro asistenty, atd. a zvednou ruku, kdy se jim řekne. V podstatě se to moc neliší od komunistického parlamentu. Alfa samci něco kecnou, ostatní se postaví, tři minuty tleskají a potom to jednomyslně schválí. A že je tam dnes pár lidí jako je Nigel Farage?To je pravda, může v diskuzi poukázat na nesmyslnost těch návrhů a zesměšnit celé vedení EU - plénum se zasměje a návrhy stejně schválí. Takže asi tak!
A my se dnes řídíme tím co přikáže EU, takže z deště pod okap.
to nemůže napsat normální člověk, EU jsme my, to je opravdu velký rozdíl (nejsme kolonií SSSR za přispění komoušskejch vlastizrádců) a také mnohá direktuva EU jsou u nás zprzněna domácími politiky, tak jako soláry, EU nenařizovala výkupní cenu, to byla chyba jen našich politiků (vyšší ceny navrhli senátoři za KSČSSD), vůbec z toho nemusel vzniknout takový tunel
Jedinou opravdovou nevýhodou dvoutaktního motoru, je jeho marketingové postavení na trhu. Ve většině parametrů však překonává čtyřtaktní motor.
Hlavna vyhoda je samozrejme ta, ze kazda otacka je pracovna, kdezto pri stvortakte je pracovna iba kazda druha, cize teoreticky dvojnasobny vykon. Dalsou bola jednoduchost -z toho ostatne lodne motory tazia dodnes-, problemom zatial ostava vyplachnutie valca, ktore sa moze naopak predrazit a stale nie je hlavne u malych benzinakov uspokojivo vyriesene, viz napriklad moto Bimota V Due, co je jeden z najzaujimavejsich strojov ake boli kedy postavene. Pokial sa uspokojivo podari vyriesit vyplachovanie, moze dvojtakt znamenat dalsi posun, v tomto dvojtaktu fandim.
Souhlas, mohl jsi ale upřesnit že to platí jen pro velké lodní turbodiesely. U aut bohužel parametry dvoutaktu na čtyřtakt nestačí.
Oni by stačily, ale trh dvoutakt nepřijme a vývoj je zbytečný. V autě vím snad jen o Daihatsu, které někdy v roce 2005 mělo v modelu Copen dvoutaktní diesel plnící s předstihem normu Euro 5. Dvouválec 1,2, 65kW, 230 Nm, zas tak nestrácí.
Pepa: Když trh přijal i podlitrové přeplňované 4T dvouválce, přijal by snad i fungující dvoutakty. Kdyby byly, ale nejsou. Tuším že ani závěsné lodní 2T EFI nemají na růžích moc ustláno.Jinak na wiki není u toho Copenu o dvoutaktu ani zmínka, pokud máš lepší info dej link.http://en.wikipedia.org/wiki/Daihatsu_Copen...
http://www.autorevue.cz/daihatsu-ma-dvoutaktni-na... ... http://auto.idnes.cz/daihatsu-dvoutakt-se-vrac... ...
Nj, asi to byla slepá uličkamimo Daihatsu se nijak nerozšířily
Myslím, že tam konstrukčně asi bude něco, co nejsou schopni nebo ochotni vyřešit. A to, že by je lidé přijali, si nejsem jist. Ale spotřeba, emise, výkon, to nebude.
Předpokládám že 2T turbodiesel nemá zvuk jako starý benzínový dvoutakt ale jeho projev bude podobný běžnému nafťáku (což taky není žádná výhra :-))Ale konstrukčně to bude pěkný orloj. Mechanický kompresor, turbodmychadlo, ventilový rozvod, elektronické vstřikování, EGR, speciální mazací systém apod. - moc jednoduché to asi nebude
Zvuk bude určitě jiný, navíc princip nafťáku proti benzinovýmu motoru je jiný - nehrozí tam nedostatečné vyplachování spalovacího prostoru, který způsobuje u benziňáku nepravidelný chod na volnoběh.
No o tom Daihatsu psali, že by měl být velmi jednoduchý, ale zase do detailů to nikde rozepsáno nebylo. Myslím, že zas tak hrozný to nebude, největší problém ale bude asi mazání a popřípadě chlazení.
Zvuk dvojtaktného dieselu poznáme asi všetci. Lokomotívy "Sergej" sovietskej výroby behali po tratiach ešte nedávno. Pravda tam je 12-valec.:-D
Tady už se to probíralo:http://garaz.autorevue.cz/viewtopic.php...
Môj ujo mal tohto Wartburga sedan - niekedy z roku 1978 (doteraz si pamätám jeho ŠPZ 25-79 :-) ),a v 80.rokoch s ním takmer každý rok absolvoval cestu s rodinou (2+2 deti) do Juhoslávie. Aj s doma robeným skladacím obytným prívesom. A to sa vtedy chodilo po iných cestách ako dnes.Cestovanie vo Wartburgu sa mi zdalo príjemnejšie ako v Škodovke (tú sme mali doma) - hlavne čo sa týka hluku motora. Motor znel veľmi zaujímavo - aj pri jazde ale hlavne pri voľnobehu - trilkoval si trochu ako motorka po ubratí plynu. Nakoniec veď to bol dvojtakt.To boli časy, keď som podľa zvuku motora presne vedel, ktorý sused naštartoval auto. A to sme bývali na 5.poschodí. Dokonca aj 100-ky mali trochu iný zvuk ako 105-ky.
Barkas B 1000 seznam náhradních dílů - 1978 Barkas B 1000 seznam náhradních dílů - 1978
každý rok do Jugošky... (v ČSSR k moři každám rokem jezdilo méně než 5% obyvatel, dnes je to více jak 50%), tak to jste byl asi předseda krajské KSS nebo horník nebo vekslák
Budete se divit, ale clovek nemusel byt ani hornik, ani vekslak, ani soucast aparatu, aby si vlastni poctivou praci rukama dokazal nasetrit na nove auto a vyjet k mori.
Ano, vlastni poctivou praci si na to vsechno vydelal. Ale bylo mu to zcela k prdu, kdyz auta nebyla a k mori nepustili aparatcici.Zacatkem 70. let bylo bezne, ze clovek slozil cenu auta - t.j. zaplatil predem - a pak cekal. Treba i dva roky. A to nemluvim o tom, ze vybrat si vybavu, barvu a podobne, nebylo mozne. Kdo mel ve Skodule radio, to byl velky frajer.Ano, do Jugoslavie se jednou za dekaku mozna dalo jet. Ale leda tak bez deti. Jugloslavie totiz nebyla az tak bezvyhradne spratelena. Uz dovolena v Bulharsku byl veliky luxus a neznam nikoho, komu bylo dovoleno takto se rozmazlovat kazdorocne.
No každoročně ne, ale jednou za tři roky se to dařilo celkem běžně. Plat sice nebýval nic moc, co pamatuji tak výrobní dělníci co makali na směny měli 3 - 3500 čistého podle přesčasů. Na údržbě bylo méně, já jsem začínal po vyučení s 1700 čistého s perpektivou že po vojně to vyleze na zhruba 2000 a staří pardálové před důchodem měli 2500. Ale dovolená byla jiná otázka - v každé fabrice byla velká ZO ROH (pro mladší - základní organizace revolučního odborového hnutí). Fabrika měla měla svůj autobus, své řidiče a prostřednictvím ROH se pronajímaly místa ve velkých kempech ve spřáteleném zahraničí a organizovaly hromadné zájezdy. Co pamatuji, byly to dvě místa, jedna fabrika tady jezdila k Balatonu, druhá až do Bulharska na Slunečné pobřeží nedaleko Sozopolu v Bulharsku. Přes ROH se nejdřív začátkem června udělal kemp pro učně, kteří se před prázdninami rádi na týden zašili, ta ten týden se postavily stany a další potřebné v táboře. Potom už se tam až do září po dvou týdnech točily turnusy a za léto se tam vystřídalo zhruba čtvrt fabriky. Ceny za rekreaci byly navíc dotované od ROH, takže finančně ani organizačně skutečně nebyl problém pro běžného řadového dělníka dostat se každé zhruba tři roky do Bulharska.
Do Jugošky se dalo určitě častěji než jednou za dekádu, byť ne úplně každý rok ale třeba ob dva nebo tři. A samozřejmě s dětma. Horší to bylo při cestě na západ, tam jsme se dostali za komančů tuším jen jednou a bez dětí. Až v roce 88 to uvolnili že už nemusel být ten příslib a konečně stačily na cestování jen vlastní peníze.
Pete: tak to se opravdu divíme, prozraď nám jakou fintou se tehdy dalo jet autem do Jugošky každý rok.
Ujo nebol ani členom komunistickej strany, bol "len" šéfom prevádzky. Mimochodom bol a stále je to taký chytrý Honza, jeho otec bol Pražák a na Slovensko prišiel v 30.rokoch budovať priemysel a zostal tu. Ujo má typickú českú, kľudnú a nekonfliktnú povahu, hoci sa narodil na Slovensku. Taký Čech hovoriaci po slovensky. :-))Jeden čas rok či dva do Juhošky ísť nemohli, lebo sa im pokazilo auto a nestihli sa vrátiť v termíne. A tak dostali od súdruhov trest.Môj kamoš mal tetu - bola vtedy mladá a slobodná, pracovala pri mašine, a do Juhošky tiež jazdila takmer každý rok. Vždy sa odtiaľ vrátila čierna ako uhoľ.Mama pochádza zo 4 sestier a niekoľkokrát v Juhoške boli je 3 sestry aj s rodinami a vlastnými autami naraz. Jedna sestra bola dojička, ďalšia pracovala pri mašine a tretia v kancelárii. Manželia dvoch z nich boli majstri na dielni, tretí ako som písal šéfom prevádzky.Neviem ako v ČR, ale na Slovensku ľudia jazdili do Juhošky bez nejakých veľkých problémov. Pokiaľ nemali v rodine emigranta alebo niekoho v base.
jasně a teď tu o karkulce
V celé ČSSR musel každý kdo chtěl do Jugošky nebo nedejbože na západ požádat s několikaměsíčním předstihem u Československé státní banky o devizový příslib valut. Leč v ČSR ho lidi dostali bez protekce jen občas, v intervalu několika let. To samozřejmě byl jen úplný základ, následovaly nutné souhlasy uličních nebo podnikových výborů ROH, KSČ a až potom mohl člověk zdvořile požádat o výjezdní doložky k pasům. Ani lidem bez škraloupku to vše neprošlo každý rok a se škraloupkem obvykle vůbec. Takže na Slovensku to fungovalo nějak jinak ?
Opět kec... s Čedokem, Rekreou, či CKM jste devizák nepotřeboval.. Proč lžete??
použiji-li váš slovník, kecáte akorát vy, devizák jste potřeboval, ale zajišťovala vám ho cestovka, devizový příslib by ze zákona povinný pro veškerá vycestování na "západ" a do jugošky
boli sme tam a nic take sme nepotrebovali = cedok
jasně místní vypatlaný komunisto vy jste měli vždy plné obchody a demokracii a zákon přizakuzící devizák jste nepotřebovali :) :) :) ...ona vám je vyřizovala cestovka za vás, proto jste ji odevzdávali pasy než jste vyjeli, ty vám potom vrátili, nesly je do ČNB právě k vyřízení doho devizáku, který byl ze zákona povinný
A ty krásné fronty na atraktívní zájezdy, když začal Čedok prodávat na novou sezónu! My jsme byli jen pozorovatelé. Ne, nenakupovali jsme pod pultem, ani ze ze stranických sekretariátů. Jezdili jsme pouze na Slovensko.
Myslím, že na Slovensku to za komoušů opravdu malinko trochu jinak. Jednak se do Slovenska za komunistů docela investovalo a možná i přístup k lidem byl trochu jiný. Nakonec i p. Kostelanský to potvrzuje. Vždycky mě překvapilo, když jsme dojeli v 80tých letech na dovolenou na Slovensko, jaké tam mají krásné silnice a taky si pamatuju, že tam na vesnicích měli lidi nastavěné velké nové moderní baráky.
Postaviť dom bolo totiž oveľa jednoduchšie ako roky čakať na pridelenie štátneho či družstevného bytu. Podmienky na stavbu rodinného domu boli asi na Slovensku i v ČR rovnaké. A boli asi takéto:Rodinný dom 9x9 m, resp. 10x10 m s Áčkovou strechou sa dal postaviť za cca 250 až 300 tisíc Kčs. Štát dával 100 alebo 150 tisíc Kčs nenávratnej (!) pôžičky (sumu si už presne nepamätám) a ďalších 50 až 100 tisíc sa dalo požičať na mladomanželské a iné typy pôžičiek na párpercentný úrok so splatnosťou 20 rokov. Pozemok sa dal kúpiť za babku, kopec materiálu (piesok, štrk) sa dal získať "za fľašku", murára ste našli na každej dedine a pri stavebných prácach pomohla celá rodina. Býval problém kúpiť tehly či kvádre, škridle, obkladačky - ale to bola za socíku klasika. Takže kto len trochu chcel, vlastný dom si mohol postaviť.Slováci za komoušov radšej stavali domy ako cestovali k moru. Aj preto tí, čo do Juhošky, chceli, to mali jednoduchšie. Nebola taká konkurencia pri získavaní poukazov.
lháře je dobré vždy nechat rozkecat, začne lhát více a více, 100 až 150 tis. nenávratné půjčky, to jsem ani za komunistů nikdy neslyšel, termín nenávratná půjčka, proč to potom byla půjčka, strašně se divím, když komuši popisují ten socialismus proč to v reálu byla taková bída a špína, vždyď dávali každému 50 násobek průměrného plat v nenávratných půjčkách a další nízkoúročené půjčky, no prostě ráj na zemi, hele ty blbe, byly půjčky s nízkým i nulovým úrokem (např. novomanželská 20 tis.), ale vždy jste ji musel vrátit, od toho je to půjčka, každá půjčka podléhala schválení několika podnikových oddělení (kádrové /politicky neposlušní nic nedostali/, mzdového /člověk musel mít na splátky/ a personálního), vedoucí výroby, jak píšete měl v polovině 80' tak 3-4 tisíce a z toho na Jugošku nenašetřil ani náhodou, 14 denní dovolená v Jugošce po 4 lidi vyšla tak na 8-10 tisícPS: přiště si ty snůšky lží o ježdění do Jugošky odpuste, zbytečně ukazujete, že jste lhář nebo blb, ani se nechci věnovat těm horám dalších nesmyslů, proč už nenapíšete to o co jsem vás žádal, stydíte se, tak co jste dělal nebo, že byste na zadním sedadle Warťase cumlal dudlíka a teď je blbě kecáte co vám vyprávěl soudruh tatínek
Komunismus v Cechach a na Slovensku byl skutecne o necem uplne jinem. Pritelkyne je jihoceska a v diskuzi s jeji rodinou jsme zjistili ze podminky byli v Budejicich daleko tvrdsi nez treba v Ziline. Hodne se lisil pristup treba k cirkevnim aktivitam, za ktere se v Budejicich chodilo podavat vysvetleni na STB, kdezto na SR chodili do kostela bezne lidi z SBCS (statni banka ceskoslovenska) a okresniho vyboru KSC :) Muzu taky potvrdit ty pujcky, v pripade rodicu nebyli nevratne, byli bezurocne, v r.87 myslim 50tis, vazane na stavbu domu.Neni se treba vzajemne urazet kuli rozdilum ve vnimani, pripadne lokalnim specifikum.
Buď ste príliš mladý a tú dobu si nepamätáte, alebo ste za komunistov váľal šunky. Volalo sa to nenávratná pôžička a každý, kto vtedy staval dom, ju používal. Overiť sa to veľmi jednoducho - spýtajte sa kohokoľvek, kto si v 80. rokoch postavil dom. Dokonca tam bola aj nejaká podmienka, do koľkých rokov od schválenia "pôžičky" príjemca musel stavbu skolaudovať. Myslím, že to bolo 2 alebo 3 roky.Dovolenka v Juhoslávii na 3 týždne pre 5-člennú rodinu vyšla na cca 20.000 Kč. Ale keď niekto veľmi chcel, dalo sa to usporiť aj za jeden rok. Moja teta pracovala na družstve (ako dojička dokázala zarobiť aj 4.000 Kčs v čistom), mala 2 malé deti, splácali auto a napriek tomu za rok našetrili na dovolenku do Juhošky. Je ale pravda, že skoro celý rok jedli len rožky a tie najlacnejšie potraviny.Môj otec pracoval ako robotník, a aj s rodinnými prídavkami na 3 deti vždy domov doniesol aspoň 4.000 Kčs - v čistom. Často však robil do večera a aj cez víkendy - aj v nedeľu. Rodinné prídavky boli za komoušov 200 Kčs na jedno dieťa, 650 Kčs na 2 deti a 1210 Kčs na 3 deti (to len na ukážku, že niektoré veci si pamätám dosť presne). Plus mama mala 2.000 Kčs v čistom. U starých rodičov sme chovali králikov, sliepky, kačice, 2 prasatá, každý rok sme dopestovali 30 až 40 vriec zemiakov (prasce sa kŕmili len kukuričným šrotom, jablkami a varenými zemiakmi), prakticky všetku zeleninu a ovocie. Ale tak to na dedinách na Slovensku robili všetci. V sobotu sa vždy makalo na poli, išlo sa do hory na drevo alebo pomôcť niekomu na stavbu.Takže nejaké štatistické matematické čísla sú jedna vec a vtedajšia realita druhá.Je ale pravda, že za komoušov bolo lepšie byť robotníkom. Môj sused, ktorého vyhodili po 68 zo strany aj z funkcií, mal síce v 13.000-ovom podniku na starosti investičnú činnosť, ale z politických dôvodov bol jeho plat obmedzený na 2500 Kčs brutto. To bola druhá stránka vtedajšieho systému.To, že máte obmedzené informácie, je váš problém, nie môj. Nemusíte hneď každého obviňovať z klamstva. My sme mimochodom mali Škodu 105-L a kúpili sme ju v stredu 4.novembra 1981 - to som sa práve vrátil z pionierskej schôdzky. A bicykel Favoril som si kúpil vo štvrtok 19.júla 1984 o14.00 za 1.530 Kčs po 10 hodinách čakania v rade. To len že si naozaj veci pamätám :-D
Som z teho volaký zmetený... Moje máma pracovala nejdříve jako zdravotní sestra v IKEMU do roku 1978 - tam měla 1200 Kč hrubého. K tomu po večerech musela mýt nádobí - 590 Kč hrubého. Pak šla do np Benzina, kdy v roce 1989 měla plat 2300 Kč hrubého. Bydleli jsme naŽžižkově v 1+1 IV. kategorie bez WC, koupelny. Topili jsme uhlím, potom jsme si dovolili koupit wafky. Ptám se tedy, jak šlo vydělat oněch 4000 čistého? To neměl ani náměstek v Benzině! Možná fakt na Slovensku se žilo jinak... Čest! :-)
Čítajte nabudúce pozorne - vrátane rodinných prídavkov. Boli sme 3 detí = 1210 Kčs. Ale aj bez rodinných prídavkov otec už koncom 70. rokov zarábal min.3.000 v čistom. V polovici 80. rokov to bolo aj 4.000 Kčs. Otec ma doteraz odložené výplatné pásky ešte zo 70.rokov.Ale každý druhý deň robil namiesto do pol tretej do šiestej, dva-tri krát do mesiaca celú sobotu a občas aj v nedeľu. Navyše bol drýč a fachman.Vidieť že nepoznáte moc pomery zo socíku. Len máloktorý majster mal vtedy väčší plat ako jeho najlepší podriadení. Riaditeľský plat bol v 80.rokoch cca 6.000 hrubého. Ale v Slušoviciach na družstve sa dalo zarobiť 6.000 Kčs v čistom. Niekoľko ľudí, čo tam brigádne pracovalo, som poznal.Aj na bežnom družstve v Hornej Dolnej dojička mohla zarobiť 4 tisíc v čistom. Bola to však makačka. 3x za deň ísť do práce a z práce - najskôr skoro ráno, potom napoludnie a potom večer.To je zaujímavé, v ČR bol asi iný typ socíku ako v SR :-) Ešte raz poviem, nie som ľavicovo orientovaný, ale konzervatívny pravičák. Ale určité veci sú jednoducho fakt.Keď som ja nastúpil v srpnu 89 v Bratislave do podniku zahraničného obchodu, vedel som pracovať s počítačom, hovoril som anglicky, nemecky, rusky, ale môj brutto plat bol 1.600 Kčs. Kolegovia s vysokou školou mali 2.200 Kčs. Kamarát, ktorý mesiac brigádoval na Orave tak, že chodil len na nočné smeny, hodinu čosi porobil a zvyšok prespal schovaný v sklade, zarobil 3.000 Kčs v čistom. Aj taký bol socík.
Kostelanský Pavol, Kostelanský Karol - obidvaja Podmanín okr. Považská Bystrica, obidvaja ŠTB-áci. To sa potom nečudujem, že domov nosil 4000 čistého mesačne. Mimochodom, do toho istého strojárskeho podniku som nastúpil aj ja, plat 1800 brutto (trieda R-5). Ani na špeciálke (t.j. vojenská výroba) ľudia nebrali 4000 čistého - a tam boli všetko len naozaj komunistami dobre preverené kádre.
Ty jsi dobrý balamuta. Pokud vydělával 4000 čistého bez přesčasů, tak jedině v dolech, nebo snad v hutích. Jako technik strojař jsem měl ke konci komančismu bez přesčasů cca 2900 Kč čistého. To u nás neměl žádný dělník za normální hodiny. A koncem 70. let moje matka měla cca 1700 čistého jako dělník i s nějakým přesčasem. O třech tisícovkách si mohla nechat tak akorát zdát. Nezlob se, ale ty příjmy ti nevěřím, leda by měsíčně měl více než 50% přesčasů.
V dolech měli v roce 1989 10 tis Kčs.....4 tisíce čistýho měl mistr ve fabrice. V 70 letech to bylo zamořezjmě méně, zhruba o tisícovku
Nebudu se s tebou hádat, mám tam příbuzné, ale takové platy na dolech nevzpomínali nikdy. Myslím doly černouhelné, hlubinné. Těch 10 000 Kč mohli mít tak akorát na čelbě, ale to nejsou zdaleka všichni horníci a navíc to byla nejhorší práce s krátkou budoucnosti, všichni zaprášené plíce kamenným prachem. Navíc po zemí nepracují jen horníci.
a proč byl tedy průměrný plat 3260 a medián (bere 50% lidí) 2990,-
Zase ďalší ktorý nečíta pozorne alebo číta len to čo chce čítať. Tých 4000 bolo jednak vrátane rodinných prídavkov 1210 Kčs a potom píšem, že pravidelne robil nadčasy - prečítaj si to ešte raz a pozorne. A tých 3000 v čistom bez rodinných prídavkov naozaj zarobil už koncom 70. rokov.
A nepovídej, přečti si pořádně, cos napsal nad mým příspěvkem. Jestli bys náhodou neměl po sobě občas přečíst, co napíšeš. Co povíš, kdo čte jen to co chce? :-P....... Ale aj bez rodinných prídavkov otec už koncom 70. rokov zarábal min.3.000 v čistom. V polovici 80. rokov to bolo aj 4.000 Kčs.
Ty píšeš o 70. rokoch. A za tými 4 tisíckami v 80.rokoch si stojím. Ešte raz zdôrazňujem, že to bolo vrátane PŘESČASOV. Koľko ich mal, to ti ale nepoviem. Ale ako som napísal, pravidelne robil až do večera, rovnako ako cez víkendy.To, že nejakí tvoji známi či ty si zarábal toľko a toľko, neznamená vôbec nič. To ako keby som povedal, že v súčasnosti mám známeho, čo má majetok v hodnote 100 miliónov korún, a ty povieš, že je to nezmysel, lebo TY takého človeka nepoznáš...Na internáte za komoušov som mal spolužiaka, ktorý každý týždeň, keď prišiel na internát, prechlastal s partiou 500 korún. Kde na to brali jeho rodičia neviem. Ale boli takí.Ľudia, čo vedeli trochu myslieť, si mohli prísť na slušné peniaze aj za komoušov. Môj ujo mal Moskviča a jazdil s ním na pravidelné služobky do Čiech. Náhrada za 1 km bola vtedy asi 1,20 Kčs + benzín. Vedel ešte získať lacnejšie benzín, resp. občas aj zadara, takže len na služobkách si prišiel na pár tisíc Kčs každý mesiac. Môj otec tiež občas jazdil na služobky a mohol používať našu škodovku, ale on si povedal, že za tie peniaze si vlastné auto ničiť nebude...
Uklidni se a přečti si pořádně, co jsem napsal, co bylo ve kterých letech a jak jedině šly tyto peníze vydělat (přesčasy) a už vůbec neřeš služební cesty a to, že někdo někde kradl benzín a ten přeprodával, či jinak "dával". Těžko mohl legálně mít benzín zadarmo. Jen všechny utvrdíš, že peníze nebyly vydělány legálně, ale "po socialisticky". Své teorie o tom, kdo dnes má kolik peněz si nechej také pro sebe. Dnes již není socialismus a peníze se dají vydělat různě. To za komančů moc nešlo. Psaní máš rychlejší než svůj mozek a podle toho to také vypadá. Plácáš páté přes deváté. Nemůžeš jen tak napsat, že někdo vydělával 4000 Kč, aniž k tomu přidáš, že je tam x hodin přesčasů, ty ani nevíš kolik, a přídavky na děti. Nikdo ti nebude uvádět příjem, kde je 50 % přesčasů, nebo jsi snad zažil, že dostaneš nabídku na práci s příjmem 40000 Kč čistého a potom ti v práci po nástupu oznámí, že dostaneš 25000 Kč a těch 15000 si musíš vydělat na přesčasech?
Myslím, že ľadový obklad na mozog by si potreboval hlavne ty. Nejako ti uniká začiatok celej tejto diskusie. Začalo sa to tým, že niekto spochybnil, že sa za rok dalo zarobiť na dovolenku v Juhoške. Ja som napísal, že sa to dalo, keď môj otec dokázal v čistom zarobiť 3 až 4 tisíc Kčs. Dvojizbový byt pre 5-člennú rodinu stál necelých 500 Kčs za mesiac - teplá voda ani kúrenie (topení) nebolo ničím obmedzené - platilo sa len podľa počtu osôb. Väčšinu potravín sme si dopestovali sami. Auto sme používali výnimočne a len na kratšie vzdialenosti. Ja ani neobhajujem socializmus, ani netvrdím, že sa vtedy žilo lepšie, ani nerobím kalkuláciu vtedajších miezd, len píšem, že sa to zarobiť dalo. Na konci 80. rokov bola priemerná brutto mzda v ČSSR asi 3.100 Kčs. Väčšina ľudí rovnako ako dnes brala podpriemer. Ale bolo možno 20-30 % zamestnancov čo bralo viac ako tých 3.100 Kčs. Ak trošku rozumieš matematike, tak by si mohol vedieť, že priemernú hodnotu tvoria hodnoty podpriemerné aj nadpriemerné. Priemerná mzda ani náhodou neznamená maximálna mzda. Ak bol priemer 3.100 Kčs, tak jednoducho MUSELI byť aj ľudia s nadpriemernými platmi. Stále len hľadáš spôsoby, ako spochybniť tvrdenia niekoho iného. Keď nevyjde jedno, tak skúsiš druhé. A potom ideš do úplných detailov a úplne ti uniká zmysel tejto diskusie.Mimochodom o tých nadčasoch a rodinných prídavkoch píšem hneď od začiatku. Keď šetríš na dovolenku v Juhoške, tak ťa trt zaujíma, či máš peniaze zo základného platu, nadčasov alebo rodinných prídavkov. Dôležité je len, ŽE ich máš.
Já se s tebou nehádám o Jugoslávii, ale také vím, že dostat devizový příslib každý rok nešlo. Nejsem žádný náctiletý hejsek a to, co ty znáš z vyprávění, tak to já zažil. Začátek diskuze jsem četl. To však neznamená, že nepíšeš neustále voloviny a sám si protiřečíš. Ten studený obklad by sis měl opravdu dát ty.
Veď hovorím, že nečítaš pozorne (hlavne začiatok) a nechápeš zmysle celej diskusie.Pozri si na úplne môj prvý príspevok. V 2 .vete je toto "a v 80.rokoch s ním takmer každý rok absolvoval cestu s rodinou (2+2 deti) do Juhoslávie." a o niekoľko príspevkov píšem, že mal na rok či dva zaracha, lebo sa vrátil z Juhošky o deň neskôr - pokazilo sa mu auto.Ak nevieš, čo znamená slovíčko takmer, v češtine to je téměř. Znamená to 7x alebo 8x za desaťročie. Alebo 4 x po sebe, potom 2 roky nič a potom 3x po sebe.Takže nepíš prosím ťa o slovíčku KAŽDÝ rok. To som NIKDY nenapísal. Ja si dávam veľmi dobrý pozor, čo píšem. Aby ma práve také chytráci ako ty nechytali za slovíčka...
Mohl bys dělat v nějaké firmě hlavního demagoga. Nesnaž se česky a piš raději svým jazykem, nemám žádný problém porozumět. Ty očividně ano. Když jsem tě ocitoval, tak ses začal odvolávat na něco, na co jsem nereagoval. To pro pořádek. Měřítko "takmer" může např znamenat, že nejeli jednou za dvacet let. Máš něco proti? Existuje někde snad exaktní popis kolikrát to je po sobě, než se jednou nejede? Pro úplnost, můj bratr se tam nedostal nikdy, přestože o to žádal. Můžeš mi vysvětlit, jak je to možné? Pokud to bude např desetkrát za sebou, tak to je z mého pohledu každý rok. Je známá věc, že na Slovensku procházely politické a jiné škraloupy mnohem snadněji, než v Česku. Také je známá věc, že komunističtí předáci a ředitelé firem klidně chodili na Slovensku do kostela a nic se nedělo
Už som to tu písal. Pre teba to ale ešte zopakujem. Prečo sa Slováci mohli dostať častejšie do Juhošky? Vyplýva to z mentality národa. Daj Čechovi 100 tisíc korún a pôjde na cestu okolo sveta. Daj Slovákovi 100 tisíc korún a kúpi materiál na stavbu domu. Predpokladám, že kvóty na cestu do Juhošky boli rozdelené medzi Slovenskú a Českú republiku podľa počtu obyvateľov. Lenže Česi sú "cestovatelia" a Slováci "stavbári". Českého turistu nájdeš aj teraz a aj v minulosti prakticky všade. Ale len malá časť Slovákov (v porovnaní s Čechmi) jazdila za socíku do zahraničia. Väčšinou trávili dovolenku "na malte" - teda na stavbe svojho domu či domu svojho známeho, ktorému tým splácali dlh, keď im ten známy pomáhala stavať ich dom (neviem ako sa stavali domy v ČR, ale na Slovensku sa platil len murár, ostatní pomocníci boli z rodiny a ako odmenu dostávali len pivo, tvrdý alkohol a stravu). Alebo trávili "dovolenku" na poli, brigádovali na Morave zberom uhoriek, opravovali dom... Keď niekto investuje do domu, už mu veľa peňazí na dovolenku nezostane. Ďalším dôvodom bolo to, že v KAŽDOM dome na dedine sa chovali sliepky, kačice, králiky či prasa (nespomínam si, že by som bol u niekoho na návšteve na dedine, kto by nechoval zajacov alebo sliepky - to bolo prvé, s čím sa každý pochválil :-)) ). Do veľkej miery to platí aj v súčasnosti. Keď má Čech záhradu, postaví sa tam altánok, gril a hrá tam petang. Keď má Slovák záhradu, postaví si tam chliev pre králikov a sliepky (povedané veľmi zjednodušene) a zasadí zemiaky, kapustu, mrkvu... Odísť od takéhoto gazdovstva na 3 týždne (ľudia väčšinou chodili do Juhošky na 3 týždne, ak používali vlastné auto) nebolo jednoduché. Niekto sa o to musel starať. Takže Slovákov, čo chceli ísť do Juhošky, bolo výrazne menej ako Čechov. A tak zostalo viac miest pre tých, čo chceli ísť do Juhošky opakovane a mali na to.Stačí ti takéto polopatistické vysvetlenie? Poznám českú mentalitu pomerne dobre, aspoň raz do mesiac som v Čechách či na Morave, vojnu som prežil na Morave. Mama chodí pravidelne na liečenie, často sa tam (hlavne v minulosti) stretávala s Čechmi a diskutovali o všeličom možnom. Aj od nej viem, že priemerný Čech má Slovensko viac precestované ako priemerný Slovák. Je to zvláštne, ale je to tak. Česi sú národ cestovateľov.
V plno věcech se s tebou dá souhlasit, ale- Jezdit do Jugošky nebyl až takový problém ještě jednoduší to bylo do Bulharska, Ruska. Za tzv. totáče se třeba do Jugošky pro astmatické děti dělali léčebné pobyty do Baška Vody sám jsem tam byl několikrát. - Máš pravdu i za tzv. totáče se dali vydělat slušné peníze mě zaráží jak se tady každý baví o zaměstnání, ale peníze se přece vydělávali i po zaměstnání tj. přišlo se domu rychle se do sebe naházelo jídlo a šlo se na ,,melouch" kde si byl třeba do 10 -12 hodin večer.- Pokud jde o platy byli různé i u jedné profese u statků jsem bral cca 1000-1300,-Kč , ale přešel jsem na Sady lesy zahradnictví hlavního města Prahy kde se ozeleňovalo metro třeba stanice Skalka, Chodov nebo sídliště jako Petrovice a najednou z toho bylo více jak 6000,-Kč- S tím pěstováním a chovem máš plnou pravdu, ale kromě toho co píšeš si plno lidí z oboru přivydělávalo chovem včel a prodejem medu, rychlením různých květin například Narcisů na MDŽ,...
Pokud nevyskočíš, jako autor "Jugošky", tak si dovolím pár výhrad. Na melouch chodili zedníci, instalatéři, elektrikáři, tesaři a pokrývači. A také oni neměli těch melouchů zrovna moc. Velká konkurence na množství staveb. Těžko to mohli dělat doktoři, učitelé, konstruktéři, různí úředníci a technici, prodavači, dělníci ve firmách............ Bohužel, těchto je naprostá většina.Že by ve městech chovali lidé zvířata na maso, to možná jen v okrajových částech a i to byl problém, muselo na to být také povolení a zdaleka nechoval všichni. Pravdou je, že to vlastně nikdo nekontroloval, dokud nepřišla na úřad stížnost. Rodiče kamaráda chovali králíky. Nikdo je u nich doma už nechtěl jíst, tak to nabízeli v okolí a když sem tam něco prodali, tak to bylo skoro jako za zaplať Pán Bůh. Nakonec chov zrušili, když začala v 80. letech řádit myxomatóza. To už králíky nechtěl nikdo. Spolupracovník, také v 80. letech, choval nutrie na maso do nemocnice (dietní maso). Nejprve si pochvaloval, potom vyrostla konkurence a potom to všechno padlo. Nakonec říkal, že na tom ani nevydělal ani neprodělal. Včelaři, to je spíše zájmový kroužek a také byl. Lidé to dělali více méně proto, že je to bavilo. Bratr je také měl, dokud mu je kompletně nevzala varroáza a i před tím povídal, že se na tom zbohatnout vůbec nedá. Včelám se toho muselo a musí dát hodně (cukr, postřiky, obnova úlů, sem tam přišli zloději....), takže nic levného. Mám švagra, který dodnes má mnoho včel a říká, že kdyby to neměl jako koníčka, tak s tím dávno skončil.Kdo zažil komanče, tak ví, kdo byl v "balíku", zelinaři, řezníci, vedoucí obchodu s "podpultovým zbožím" a ještě pár dalších.To jen tak na okraj.
No okolo Prahy a v Praze těch melouchů bylo docela dost. Otce, který byl zedník jsem v podstatě (pokud neberu týden čtrnáct dní v létě na dovolenou) neviděl pořádně od jara do podzimu a i v zimě byly nějaké vnitřní práce, ale zase přinesl docela slušné peníze z , kterých se dalo vyžít.Pokud jde o včely mohu ti z vlastní zkušenosti říci se z toho dalo přilepšit. Kamarád který se mnou chodil na ovocnářsko - včelařský učňák, a který rychlil právě ty zmiňované narcisy aj. na MDŽ nebo další příležitosti tak se taky neměl nejhůř dokonce to dalo i na auto.Zkrátka kdo chtěl za totáče vydělat tak mohl. Kdo byl líný za totáče a neuměl se otáčet tak hold naříkal, ale to je v každé době i dnes máš plno takových.Jinak jak píšeš o městech že to tam nešlo tak to taky není moc pravdy - šlo to dokonce i v Praze. Soused v Praze 15 choval i prasata, slepice, holuby i další zvířectvo.Tam ti ostatní o , kterých píšeš kolikrát chodili jako přidavači, pomocníci.Je jasný že byli kasty , který se měli daleko lépe jako taxikáři, vexláci,....
Karel Antonín: jasně kdo chtěl, vydělat mohl. I ten doktor mohl klidně chodit na melouchy jako zedník. ;-)
Přesně tak mohl mámin brácha nejdříve student a potom ing. strojař chodil tátovi pomahat jako přidavač. kdo chce hledá způsoby kdo nechce hledá důvody:-)
Ti nejpracovitější dřeli před Tuzexem. B-]
U včel se to mohlo vyplatit snad jen kdo jich měl hodně, ale většina včelařů tady mívala tak kolem desíti včelstev. V době, kdy přišla varroáza, tak mnoha včelařům dost včelstev chcíplo. Postřiky se dělaly v zimě a včely umrzly. Tady chodili jako pomocníci na stavbách, soukromých, vždy kamarádi stavebníků a sourozenci (rodina), tedy zadarmo a platili se většinou tak dva, max tři zedníci. U bratra jsem tak také pomáhal. Měl tam moc šikovného zedníka a ten mne za dobu stavby "vyučil zedníkem", takže u sebe jsem již stavěl a omítal sám, jen fasádu mi dělali najatí zedníci. Neznám ze známých nikoho, komu by chodili pomáhat pomocníci za peníze. A to všichni žijeme v rodinných domech. Jestli to v Praze fungovalo jinak, tak to nevím, asi jste tam jiný oddíl.
Tobě stále nedochází, že to tak zkrátka nebylo. Ty nesmysly o tom co jsou Češi a co Slováci, tak to jsi tomu nasadil už jen korunu. Končím, nemá to smysl.
Jasné. Mne to nedochádza, ale ty rozumieš úplne všetkému. Ty poznáš aj moju rodinu, ktorá určite nemohla chodiť TAKMER každé leto auto do Juhošky, lebo to odporuje tvojej predstave o tej dobe. Ty si klasický typ neveriaceho Tomáša, ktorého život je založený na spochybňovaní všetkého a každého. Diskutovať argumentami je zbytočné - ty si slepo presvedčený (anitkomunistický pravičák), že všetko pred rokom 89 bolo naprd, (dokonca ani tráva nebola taká zelená ako v demokracii :-D ), a každý, kto túto tvoju mantru spochybňuje, je asi vypatlaný komunistický magor. Slovensko asi poznáš len z fotiek a TV, ale presne vieš, ako to u nás za komunistov chodilo. Mimochodom, koľko máš rokov, že tak všetkému rozumieš? Už po x-krát zdôrazňujem, že nie som ľavičák natož komunista. Ale nebudem falšovať fakty len preto, že som nemal rád komunistov.
Přece jen ještě jednou. Psal jsem jen ohledně platů a to jsem měl pravdu, nakopíroval jsem ti tam potom i ten tvůj nesmysl. Tys to okamžitě rozšířil na Jugoslávii, stavbu domů, soukromé hospdaření, kradení benzínu (pardón, on se dával zadarmo ve vaší rodině, asi na příděl :-D) dokonce i na tvou rodinu, zelenou trávu a možná k tomu za chvíli přidáš marťany a celou galaxii. Samozřejmě Slovensko poznám jen z fotek, musíš mít přece pravdu, když to píšeš ty. Naposledy jsem tam byl před týdnem, předtím před měsícem a předtím před dvěma měsíci a tak přibližně dále. A já jsem něco falšoval proto, že nemám rád komunisty, a kde?Ještě můžeš hodně věcí, o kterých jsem tady nic nepsal přidát, zatím ti to jde zdárně.Nejsi ty momentálně zaostalý?
Vidím, že musíš mať vždy posledné slovo. Tak to sme dvaja. Uvidíme, kto to dlhšie vydrží. :-DPozri sa o čom diskutujeme. Ja niečo napíšem a čo robíš ty - nielen vo vzťahu ku mne, ale aj iným diskutujúcim? Len spochybňuješ ich príspevky, ich čísla, ich fakty. Na tom je založená TVOJA diskusia - robiť hlupákov z iných diskutujúcich. To je taká česká aj slovenská špecialitka -vysvetľovať hodiny, prečo sa niečo nedá či nedalo, namiesto toho, aby sa to za pár minút urobilo. Ty to používaš vo vzťahu k minulosti, ale predpokladám, že aj v bežnom živote na každú myšlienku zareaguješ hľadaním 10 dôvodov, prečo je to nezmysel. Uvediem ti citát Henryho Forda: Väčšina ľudí strávi viac času hovorením o problémoch než ich riešením. :-))Napíš niečo k veci ty, aby aj ostatní mali čo spochybňovať. Alebo na to nemáš gule?Už som sa ťa viac krát pýtal? Koľko máš rokov, keď tomu tak rozumieš? Aspoň tento fakt si mohol uviesť a boli by sme v obraze...
Dobrá, ještě jedna odpověď. Mne ses na tohle nikdy neptal. Odpovím ti jako tomu troubelínovi Revanovi, Mirek tady může být vícekrát, není to tedy vždy tatáž osoba. To jen pro ty pomalejší. Zkus někdy zapojit mozkové závity.
To je taký problém povedať, koľko máš rokov? Stačia na to 2 údery do klávesnici. Predpokladám totiž, že máš viac ako 9. :-DPokiaľ viem, Mirek tu môže byť len raz. Systém nepovolí registráciu 2 užívateľov s rovnakým menom. Aspoň zatiaľ som sa s takým diskusným fórom nestretol.Takže kecy, samé kecy a mlátenie prázdnej slamy. Ako Shakespeare napísal pred pár sto rokmi: "Word, words, words."Čím ďalej tým viac si myslím, že si ucho/zobák/bažant, čo ešte chodí do školy alebo absolvent učilišťa - momentálne bez roboty. A s takým škoda strácať čas...
Pesně kvůli tomu jsem to nenapsal. Opět ukázka, jak vše překroutíš a upravíš a doplniš tam tu galaxii. Být tebou, tak nejprve napíšu své roky a slušně se zeptám, ale takto? Když je napíšu, co odpovíš, že si vymýšlím, tak jak to nyní předvádíš. Podej si ruku s Revanem, budete asi na stejné úrovni.
že vám lezu do diskuze ale Mirek je v téhle disluzi bez registrace a příspěvky jsou s dvěma různýma IP adresama, takže to klidně můžou být dva různí
Tentokrát ne. Když něco píšu, tak se netvářím, že ne.
škoda, že jsi vůbec začal
sorry to patřilo Martymu
Stejně to bylo na posrání, vrátit se do přesně vymezené doby. Taky pamatuju že jsme Hu-Jugo hranice po cestě tam překračovali těsně po půlnoci abysme získali co nejvíc času a nazpátek to bylo taky vyměřené naknap. Nechápu jak ty komanče může ještě dnes někdo volit
16. 3. 1987 jsem si koupil mléko v pytlíku za 2,-, 1. 8. 1988 máslo za 10,- a 4. 11. 1986 jsem sehnal, po tříhodinové frotně, vepřovou pečeni za 60,- kilo (uvádím přesná čísla, aby jste viděl, že si to pamatuju) a vúbec nejlepší byla ta půjčka od soudruhů ve výši 50 násobku průměrného platu co vlastně nebyla půjčka, protože se ty penize nepůjčovali, ale soudruzi mi je dali a potom mi dali ještě ty pravé půjčky, málo úročené, celkem to dalo tolik peněz, že si každý mohl postavit barák nebo koupit vilu v Praze, sakra to byla doba... :) :) :) a tráva byla zelenější a nebe modřejší.... sakra a kam jsem dal včera klíče, nevíte sestro...
Nabuduce sem skopiruj celu stranku =www.zakomunistu.cz= odkial tieto zvratky ostatne tahas, usetris si pisanie....A teraz to bez vysvetlit tym, ktori nemaju kde byvat, rodicom, ktori nemaju na to aby dali deti do skolky, mladym ludom, ktori nemozu mat rodinu pretoze banka caka len na to aby nieco zalozili, ludom, ktori zomieraju pretoze nemaju l lieky, dalsim, ktorych to caka, pretoze nasa domaca produkcia bola zamerne zlikvodovana aby sa mohol dovazat ten odpad zo toho ´zapadu´ atd. Pricvalaj k nim na tzv.zapadnej kare a ukaz im prifarbene fotosopom prikraslene katalogy cestoviek a vysvetli im ako sa maju uzasne. Ak sa vratis v jednom kuse, prid porozpravat o zazitku. V socializme si nikdy nezil, ostatne najviac si otvaraju hubu ti, ktorym bolo kradnutie pre 89-tym zatrhnute a paradoxne najzurivejsi su ti, ktorym propaganda nalezite vymyla mozog a vrieskali spoza hranic ako opice co ostatne robia aj dnes a zivia sa tym pretoze normalne pracovat nevedia a nechcu. Tak si tam teda ostan a nekaz tu vzduch tymi blbinami, ktore ostatne uz dnes nikoho nezaujimaju.No a kedze cakam automaticky variaciu na temu =komoussky tento a taky=, v strane som nebol a ani nasi nie. Ale klapky na oci ludom nedavaj, toho uz mali snad dost.
Predpokladám, že si mladý zobák, ktorý vie o pomeroch spred roku 89 len z knižiek.Socík mal veľa podôb a veľa tvári. Ja nehovorím nič o jeho výhodách, uvádzam len suché čísla v mojej rodine a okolí. Netvrdím, že to bolo tak všade. Len vysvetľujem, ako si ľudia za socíku mohli dovoliť cestu do Juhošky. Ako si tie čísla interpretuješ ty, to je už tvoj problém.Inak som konzervatívny pravičiar - a mojou hlavnou životnou zásadou je hovoriť pravdu - aj takú, u ktorej je riziko, že mi môže ublížiť. Naproti tomu ty si neuviedol žiadny fakt, žiadne číslo, len 100x recyklované a omleté kecy niekoho iného. Ja hovorím vlastné skúsenosti.
Ovšem s tím "...mohli dovoliť cestu do Juhošky..." to bylo relativní. Sice se tam dalo dojet a ubytovat v kempu, ale znamenalo to taky nacpat auto kanystry s benzínem a žrádlem na celou dobu pobytu jinak to bylo nezplatitelné. A zase při cestě zpátky nakoupit třeba lyže nebo gramodesky, které tam vycházely podstatně levněji s mnohem větším výběrem, aby se ty tehdejší "meganáklady" trochu vykompenzovaly
dobré připomenutí, nejen lyže ale také adidas oblečení (jugoši jej vyráběli tuším v Lublani), potom se prý dělaly pojišťovací podovdy, prodal se surf z lověny a nahlásil se jako ukradený, prostě se lidé snažili dostat k prachům, aby si takovou dovolenou mohli dovolit, byli jsme socialističtí ubožáci to byla realita, ne každý chtěl být dojička nebo horník s nadprůmšrným platem, to si pisatelé těchto profesí neuvědomují, platový medián v 85 byl 2650,- a dovolená i přesto, že jste si vezl veškeré jídlo a benzín sebou, bydle v kempu vyšla na čtyřnásobek takové částky a to prostě 80% lidí nedokázalo našetřit ani za několik let
ako decko som bol v Juhoslávii dvakrát. Pamätám si, že som ako 14-ročný obchádzal v Juhoslávii po dedine, v jednej ruke gola sadu, v druhej nafukovačku, a dom za domom som zvonil a pýtal sa, či nekúpia. Takto sa dala odfinancovať Juhoslávia, pretože deviízový prísľub bol smiešne malý, a za Kčs (československé koruny) sa nedalo kúpiť nič, ani sa nimi nedalo nič zaplatiť.
Hmm, kecáte jako prase! Nenávratná půjčka na výstavbu RD či rekonstrukci RD byla v každém zemědělském okrese v 80 tých letech. Že vy o tom nic nevíte je váš problém, evidentně nevíte všechno!:-/
Půjčky byly, ale máš v tom trochu guláš. Dostávala se nenávratná půjčka na zhotovení nové bytové jednotky a to bylo 60000 Kč, když jsi postavil v rodinném domě dvě bytové jednotky, tak se to násobilo. Také jsem to zažil, ale jen jeden byt. Se zemědělci to nemělo zhola nic společného.
Stabilizační příspěvky Státních statků to měly, to vím na 100%, jeden ujo si tak na Bruntálsku pořídil Okál- samozřejmě s doplatkem.. myslím že celkem to bylo 300 tis.
jasně a byla tu demokracia, svoboda a dostatek zboží a komunisti nic nikomu neukradli
A ted tu o tom, jak se vubec nestalo, ze jsme si nemeli cim rok a pul vytirat zadky, protoze vyhorely jedine papirny vyrabejici toaletni papir. Myslim, ze damy by rovnez ocenily pohadku o tom, jak v tom obdobi nebyl problem s hygienickymi vlozkami.Je skoda, ze teprve az ted se jasne ukazuje, ze jsme komunisty po revoluci opravdu meli veset na poulicni lampy. Ted budou detem cynicky lhat do webu.Prej raj na Zemi. Prd, jeden velkej zadratovanej koncentrak to byl!
Fungovalo to presne ako píšeš. Cesta do Juhošky sa musela začať vybavovať niekedy v lednu. Takmer celá naša rodina pracovala v strojárskom podniku s 13.000 zamestnancami. A pokiaľ človek makal a robil, ROH mu naozaj pomáhalo a neškodilo. O politiku sa robotníci nezaujímali. Navyše za komoušov si Slovensko naozaj polepšilo. Aj normálni robotníci si mohli dovoliť to, o čom sa ich rodičom ani len nesnívalo.Moja krstná mama bola a je taká držka. Každému povie čo si o ňom myslí, priamo do očí. Keď sa jej niečo nepáčilo, išla sa za socíku sťažovať aj riaditeľovi podniku. Ale nikdy nemala politické problémy, prenasledovanie atď. Je ale pravda, že ju politika nezaujímala, zaujímali ju praktické problémy.A ešte jedna pikoška - videl som film Občanský prukaz. Veľmi dobre si spomínam na základnú školu, ale žiadny zapálený komunista medzi našimi učiteľmi nebol. Dokonca riaditeľ školy k nám prišiel niekedy v 7.triede zastupovať na hodine a učil nás It a long long way to Tipperary...Po anglicky.Komunizmus bol na Slovensku trochu o niečom inom ako v ČR. Slovensko si výrazne pomohlo od 2.svetovej vojny a uznávali to. Aj moja babka, čo každú nedeľu chodila do kostola.Som pravičák a s komunizmom som nesympatizoval ani náhodou. Ale zase nebudem len preto tvrdiť, že všetko vtedy bolo naprd.
ano to se velmi divím, protože lžete, notak proč nenapíšete co jste dělal, každý výjezd byl schvalován politicky, aby vás komunsita pouštěl každý rok do Jugošky musel jste být aktivní a politicky spolehlivý, znám lidi, co jim strejda emigroval před 20 lety a nikdy se nekoukli ani do Bulharska a nejednou jste tu vy, tak buď jste zjevení nebo lhář což je pravděpodobnějsí, protože u komunistů je to běžná charakterová vlastnost oni jinak ani nemůžou, protože na co šáhli to zdevastovali, zde "pěkné fotky z té komoušské rality: http://petrcech.blog.idnes.cz/c/287528/Podili-se-KSCM-n... ... PS: proč se komunisti za svou stranickou příslušnost stydíte, vždyť napsat, byl jsem komunista a ano měl jsem výhody, tak to prostě v té době bylo, je normální poctivé chování
"Za všechno můžou komunisti", to budou někteří deprivovaní a ve vývoji zamrzlí jedinci tvrdit ještě i 50 let po převratu v r.89. Pán si nevšiml, že článek je úplně o něčem jiném, ale to je mu jedno, musí se tu vyžvanit ze své deprivace a tak zřejmě při každé příležitosti vytahuje téma "komunisti". Skoro mám podezření, jestli to náhodou není nejblbější z poslanců Benda.
Absolútny súhlas. Zaslepený, nenávistný antikomunista je zvyčajne horší ako komunista.Ľudia, čo si nevedeli pomôcť za komoušov, si nevedia pomôcť ani teraz.
pomôcť si za komunistov? Áno, dalo sa vstúpiť do KSČ. Alebo donášať.
antikomunista nebo antinacista je kažý slušný člověk, nelíbí se to akorát komunistické lůze a nevyráběli tuto automobilovou bídu a hrůzu snad komunisti, namísto toho, aby Enderáci vyráběli Horchy, Audi či jiné špičkové automobily, co se na jejich územích vyráběly před vládou komunistů, tak svedli akorát neskutešně nekvalitní a zaostalý šunt v podobě Trábošů a Varťasů
Je to Benda!
Kdepak je to Cibulka. Všichni sme agenti KGB, jenom já sem agent GRU :o))
ty jsi vypatlaný komouš, to to zcela určitě
Ježiši, vy jste fakt sežral celý VÚML!! můj první šéf, skvělý to análolezec, nebyl ani bolševik, ani odborář, ale uměl mluvit se správnými lidmi... a představte si, každoročně jezdil se svou Dacii lyžovat do Francie.. to bylo v době, kdy já jezdil vlakem na Grúň či autobusem na Praděd...vy jste o tom možná četl, já v té době žil!!
tyto lži mají jeden problém a tím je průměrný plat v ČSSR (85 - 2900) a náklady na takové lyžování ve Francii, hned je jasné, že jste lhář a je jedno zda z hlouposti nebo záměrně zapšklý komouš PS: odborech bylo přes 95% zaměstnanců v ČSSR, podle úrovně textu o té době nic nevíte nebo lžete
Ste chytrý jak rádio. Mohli by ste prezradiť, koľko máte rokov? Alebo vaše "múdrosti" čerpáte o tej dobe zo štatistických ročeniek na internete? Nič neuznávate. Každý je podľa vás prinajmenšom klamár a podvodník. Ste zaujímavý týpek. Predpokladám, že vekom necelých 25-30. Ale chytrý jak rádio...Tí ľudia, čo tu diskutujú v tej dobe žili. Vy to poznáte asi tak z televízie.
nech mi tu niekto rozpráva, že chodil každý rok do Juhoslávie, a pritom nebol komunista? Ja som v tej dobe tiež žil, a viem veľmi dobre, ako to fungovalo.
Lžete vy, nemám co dodat. Další diskuze s vámi je ztráta času. bláboly o průměrném platu si strčte víte kam... pan vedoucí a jeho panimáma průměšrný plat neměli, proto do Francie jezdili..
Pamatuju když jsem kdysi za komančů párkrát navštívil Budapešť, první co mě vždycky vyfackovalo byl strašný smrad z dvoutaktů. Maďaři měli ve velké oblibě Wartburgy a Trabanty a tisíce těchhle dvoutaktních hrůz udržovaly v dotyčném velkoměstě katastrofální koncentraci hustého štiplavého smogu, navíc silně pálícího v očích. Fuj
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.