Soudruzi poklepali na základní kámen prvního úseku na pražském Spořilově 8. září 1967.
Stavba jedenadvacet kilometrů dlouhého úseku budoucí dálnice D1 v úseku mezi pražským Spořilovem a Mirošovicemi začala poklepáním na základní kámen přesně 8. září 1967, tedy před 50 lety. Za necelé čtyři roky - 12. července 1971 bylo hotovo na dálnici se mohla vydat první auta.
I když se kousky dálnic začaly na území tehdejšího Československa stavět již o řadu desetiletí dříve (konkrétně 2. května 1939) a pak znovu po druhé světové válce, nikdy to nevedlo k dokončení žádného provozuschopného úseku.
Tehdy samozřejmě měla dálnice v tomto úseku jen dva pruhy v každém směru (k rozšíření na současné tři došlo v letech 1996-9). Na tehdejší poměry stavba pokračovala poměrně rychle. Stavělo se jak od Prahy, tak i od Brna. Proto také druhý zprovozněný úsek následoval v září 1972 a šlo o osm kilometrů mezi sjezdy Brno-západ a Kývalka.
Celá spojnice mezi Prahou a Brnem byla dokončena 8. listopadu 1980. Celá původně zamýšlená trasa D1 však není hotova dodnes. Zbývá dostavět části Přerov-Lipník nad Bečvou (staví se) a Říkovice-Přerov (začne se příští rok). Poté bude mít dálnice D1 z Prahy až na polské hranice konečnou délku 377 kilometrů.
Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:
- 12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha - Mirošovice (délka 21,3 km)
- 6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km)
- 3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km)
- Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km)
- Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km)
- 28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km)
- Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km)
- Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km)
- 30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km)
- 28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí, východ (7,5 km)
- 6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979
- 22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km)
- 7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979
- 8. listopadu 1980 - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem
- Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km)
- 9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (6,8 km)
- 11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km)
- 30. července 1992 - Tučapy - Vyškov (9,6 km)
- 24. října 2005 - Vyškov - Mořice (17,5 km)
- 1. prosince 2007 - Ostrav, Rudná - Bohumín (17, 2 km)
- 6. května 2008 - Bílovec - Ostrava, Rudná (11, 7 km)
- 23. října 2008 - Kojetín - Kroměříž (7 km)
- 25. listopadu 2008 - Lipník nad Bečvou - Bělotín (15,4 km)
- 17. září 2009 - Mořice - Kojetín (6,6 km)
- 25. listopadu 2009 - Bělotín - Bílovec (29,8 km)
- 3. prosince 2010 - Kroměříž - Hulín (4,8 km)
- 11. července 2011 - Hulín - Říkovice (6,5 km)
- 30. listopadu 2012 - Bohumín - hranice s Polskem (6,1 km)