Výměna motorového oleje zůstává i u dnešních složitých aut jedním z mála úkonů, které lze provést svépomocí. S nadsázkou se dá říci, že to ještě pořád zvládne každý malý kluk. Je ale nutné dodržet pět následujících pravidel:
1) Kdy je ten nejlepší čas?
V případě výměny motorového oleje se vzájemně "mele" několik časových faktorů. Motoráři by nejraději co nejkratší intervaly. Olej totiž nejen chladí a maže, ale také vyplavuje nečistoty a degraduje - čím novější mazivo, tím vždycky lépe.
Pak je tu ale stránka ekonomická. U osobních vozů to možná zase tolik při nákupu nerozhoduje, ale stačí si představit fleetový prodej. Pokud třeba u užitkového vozu velkoodběrateli řeknete, že může měnit olej ne po dvaceti tisících, jako u konkurence, ale klidně po dvojnásobku, drasticky se tím snižuje cena za kilometr jízdy takovým autem, tedy alfa omega v tomto odvětví.
Jenže ze zmíněných důvodů to pro motor není zdravé, a ni v případě "long life" olejů. Obecně se za rozumný kompromis považuje hranice patnácti až dvaceti tisíc, nebo jednoho roku. U aut s malým ročním nájezdem se proto pouze na počet kilometrů nespoléhejte - olej degraduje i tak.
2) Jak vybrat správný olej?
Na víko pro dolévání oleje často najdete logo výrobce té kapaliny, kterou automobilka doporučuje. Tím se sice řídit můžete, ve skutečnosti je tato informace ale důležitá ze všeho nejméně.
Oleje se dělí dle normy SAE na jednotlivé viskozitní třídy. Viskozitní třída je zkratkou několika údajů. Velké W značí "winter" - to znamená celoroční použití a dnes jej mají všechny běžné oleje. První číslo udává zjednodušeně řečeno startovatelnost motoru za nízké teploty. To druhé pak schopnost mazat motor za vysoké teploty.
Čím je první číslice nižší, tím je olej vhodnější pro nižší teploty. Naopak čím vyšší je druhé číslo, tím je olej použitelnější pro motory s vyšším zatížením a tedy pracujícím při vyšších teplotách. Dnes se již krom běžných 5W30 a dalších setkáte třeba i 0W20.
V návodu k vozu je často vyznačeno, jakou viskozitu by měl olej splňovat. Obecně platí, že by se nemělo přeskakovat na řidší oleje, kvůli možnému ztrátovému mazání. Každopádně už jen to, že je často na výběr z několika vhodných tříd napovídá, že důležitější jsou jiné ukazatele.
Řídit je se totiž potřeba i podle mezinárodních a především interních norem a výkonových specifikací. Krom norem amerických dovozců API se u nás orientujeme nejčastěji podle ACEA. Opět v návodu k vozu či na internetových stránkách výrobce by mělo být k dohledání, jako normu musí olej pro váš vůz splňovat.
Nejčastěji se používají oleje ACEA A3/B3, případně C3. Písmenko C značí bezpopelný olej a je určen pro motory s filtrem pevných částic. A pozor, to už dnes nemusí být jen ty vznětové. Písmeno „A“ platí pro zážehové motory, „B“ pro vznětové bez částicového filtru.
Svou specifickou interní normu pak většina automobilek zvlášť. Zde není nutné znát podrobnosti, ale výběr motorového oleje takové normy ještě zúží.
3) Jak postupovat při výměně?
Pro vaše bezpečí je zcela zásadní už jen příprava na výměnu motorového oleje. Auto musí stát na rovině, být zabrzděné jak převodovkou, tak mechanickou brzdou. Abychom se dostali pod vůz k výpustnímu šroubu, je nutné auto přizvednout heverem. Nikdy však nelezte pod auto, které není zajištěno dále alespoň kamenem pod zadními koly, nejlépe však na speciálních stojáncích.
Olej lépe poteče, pokud je alespoň trochu zahřátý. Pomoct si lze také otevření víka dolévání na motoru - to zrychlí průtok. Pokud máte možnost, olej klidně nechte vykapat přes noc. Pod výpustní zátku na dně olejové vany umístěte dostatečně velkou nádobu. Při opětovném nasazování šroubu si dejte pozor na to, aby vám do nádoby nespadl.
Hlavně se ale před tím, než začnete doplňovat nový olej, ujistěte, že jste zátku zašroubovali. Litry oleje pak mohou protéct třeba na podlahu v garáži, a to je drahá a nepříjemná záležitost. Možná úsměvné, ale praxí prověřené rady...
Ještě před tím, než začnete doplňovat olej, vyměňte olejový filtr. Činí se tak při každé výměně oleje. Zachycuje nečistoty a konstrukčně je stavěn právě na maximálně třicet až čtyřicet tisíc kilometrů.
4) Naléváme nový olej
Během nalévání nového oleje průběžně kontrolujte hladinu pomocí vysouvací rysky. Měrku vytáhněte, otřete, znovu vložte a podruhé vytáhněte. Existují i motory s uzavřenou vanou, kde je nutné kontrolovat hladinu jen čidlem po stisknutí příslušného tlačítka v palubním počítači.
Každý vůz má předepsané množství olejové náplně. Údaj však slouží spíš pro orientační účely, vždy je potřeba přesvědčit se teprve na rysce, jestli je hladina mezi minimální a maximální hodnotou. Teprve poté je totiž možné auto nastartovat a nechat pár minut běžet. Motor si olej nasaje a po jeho vypnutí musí hladina zůstat, byť jen těsně, nad hodnotou MIN.
5) Jak zlikvidovat starý olej?
Součástí příběhu podomácku vyměněného motorového oleje je bezpochyby i likvidace toho vyjetého. Asi nepřekvapí, že do kanálu nepatří. Podobně jako třeba u elektroniky, tak i autoservisy a prodejny, kde nabízí olej nový, měly povinnost ten starý odebrat a umožnit tak ekologickou likvidaci. Od 1. října 2015 tato povinnost neplatí, byť v praxi je tento dobrý zvyk stále docela často aplikován.
Existují i jiné možnosti. Ze zákona je tato kapalina klasifikována jako nebezpečný odpad. Každá obec musí jednou za čas organizovat svoz takového odpadu, proto se informujte na úřadě, kdy je možné se bezplatně takového materiálu zbavit. To ale neplatí pro podnikatele, kteří takto nemůžou olej likvidovat ani ve sběrných dvorech. Pro ně ale hraje konkurenční boj - proč by automechanik kupoval olej od dodavatele, který ten starý neodebere?
Případně kontaktujte specializovanou společnost. Ovšem pozor, likvidaci může zajistit jenom oprávněná osoba, která má souhlas s provozem zařízení na likvidaci či další využití oleje od krajského úřadu. Při nedodržení tohoto nařízení hrozí pokuta oběma stranám, původci odpadu i jeho příjemci bez potřebného oprávnění. Fyzické osobě do výše 1 milionu korun, právnické osobě až 10 milionů korun.