Volvo 480 ES (1986): první sériové Volvo s pohonem předních kol

Příští rok oslaví své třicáté narozeniny model Volvo 480 ES, jenž se pro švédskou automobilku stal skutečnou revolucí.
Seznam kapitol
  1. Po proudu, ale přesto proti němu, Plně čtyřmístný, Bohatá standardní výbava
  2. Základem motor Renault, Technické údaje, Fotogalerie

Po proudu, ale přesto proti němu

Švédská společnost Volvo, tvrdošíjný zastánce klasické koncepce uspořádání pohonného ústrojí a protagonista v oblasti bezpečnosti, patřila v půli osmdesátých let k posledním evropským automobilkám, jež vyráběly napříč třídami výhradně vozy s pohonem zadních kol. To se změnilo s nástupem modelu 480 ES. Odborné veřejnosti bylo Volvo 480 ES prezentováno už na sklonku roku 1985, ovšem oficiální premiéra proběhla až na ženevském autosalonu v roce 1986.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Volvo 480 ES měly typické proporce karoserie

Pro značku Volvo to byla skutečná revoluce. Tradiční výrobce robustních sedanů a kombi (jednou z výraznějších výjimek bylo snad jen Bertoneho kupé Volvo 780 z roku 1985) se vůbec poprvé uvolil k přechodu na pohon předních kol, ale aby to nevypadalo jen jako banální vyplutí po směru větru, přiklonil se zároveň k přípravě zcela svérázného vozu, jenž ve své době neměl přímého srovnání.

Dvoudveřoví padesátníci: Volvo P1800

Dvoudveřoví padesátníci: Volvo P1800

Skutečnou raritou se tak stala nevšední třídveřová karoserie připomínající dobové modely Reliant Scimitar nebo Lancia Beta HPE. Typ 480 ES ideově navazoval na legendární model Volvo 1800 ES a svého následníka se dočkal až v řadě Volvo C30. Projekt s interním označením E-12, vedoucím přímo k sériovému modelu Volvo 480 ES, byl zahájen už na konci sedmdesátých let a jeho prvním produktem se stala studie Volvo LCP 2000 z roku 1983.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Interiér měl čtyři samostatná sedadla a bohatě vybavenou palubní desku

Tehdy již běžel vývoj simultánně připravovaných variant, jež vznikaly v holandském Helmondu (značka Volvo koupila v roce 1975 výrobu osobních vozů DAF), domácích dílnách Volva v Göteborgu a v italských karosárnách Coggiola a Bertone (právě s Nucciem tehdy Volvo spolupracovalo velmi úzce). Vítězným návrhem se pak stal projekt z Nizozemí, kde se vůz nakonec také vyráběl.

Plně čtyřmístný

Nízké, aerodynamicky tvarované karoserii s dlouhou kapotou dominovala mimořádně nízká příď s výklopnými světlomety, přesto ale výrobce udával koeficient odporu vzduchu cx = 0,34, což byla hodnota v dané době spíše průměrná. Na vzhled vozu Volvo 480 ES panovaly již v době premiéry rozporuplné názory, pravdou ale je, že masivní, do prostoru výrazně vystupující nárazníky (úlitba předpokladům exportu do USA) činily proporce karoserie těžkopádnými a nepříliš elegantními.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Právě rozsáhlá elektronika byla u prvních vozů jedním ze zdrojů potíží

Pro zajištění dostatku prostoru pro cestující na zadních sedadlech byla prakticky rovná střecha protažena až za zadní nápravu, podobně jako u pozdějšího C30 byl zavazadlový prostor přístupný pouze výklopným zadním oknem, takže nákladový práh byl velmi vysoký. Samonosná karoserie měla celou řadu výztuh zejména v podobě masivních podélných prvků v přední i zadní části podlahy.

Volvo 780 (1985): Švéd s kabátem ze slunné Itálie

Volvo 780 (1985): Švéd s kabátem ze slunné Itálie

Volvo věnovalo značnou pozornost také antikorozní ochraně modelu 480 ES, takže již tehdy nabízelo nevídanou osmiletou záruku na neprorezivění. 38 % hmotnosti karoserie připadalo na pozinkované kovové díly a jedna z nejmodernějších lakoven své doby v holandském Bornu (NedCar) zajišťovala promyšlené nanášení ochranných vrstev při samotném lakování. Karoserie byla velmi široká, přesto bylo Volvo 480 ES určeno jen pro čtyřčlennou posádku.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Motor i převodovka pocházely od Renaultu

Všechna čtyři sedadla disponovala výrazným anatomickým tvarováním, sedadlo řidiče mělo stejně jako volant regulaci výšky, což prospělo možnosti nalezení optimální polohy řidičům různých proporcí. Opěradla samostatných zadních sedadel s odkládací schránkou uprostřed bylo možno samostatně aretovat v třech pozicích, všechna sedadla byla standardně osazena samonavíjecími bezpečnostními pásy, přední opěradla byla doplněna stavitelnou tuhostí bederních opěr.

Bohatá standardní výbava

Rozsáhlý byl už v samotném náběhu výroby seznam výbavy, s níž byly vozy Volvo 480 ES dodávány standardně. Zmiňme alespoň zatmavená okna, dvojici zevnitř stavitelných vnějších zpětných zrcátek, centrální zamykání, elektrické ovládání oken, vnitřní osvětlení se zpožďovačem, čtrnáctipalcové lité ráfky nebo samočinnou regulaci teploty interiéru (ovšem bez klimatizační jednotky). Za příplatek byla k mání vyhřívaná zrcátka či informační soustava na palubní desce s palubním počítačem v dnešním slova smyslu (okamžitá a průměrná spotřeba, teplota oleje a chladicí kapaliny, atp.).

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Hlavní světlomety byly přes den decentně skryty, náznak typické masky chladiče byl uklizen až pod nárazník

Přední kola Volva 480 ES spočívala na spodních příčných ramenech a vzpěrách McPherson, zadní pak na konvenční, ale lehké tuhé nápravě s podélným vedením Wattovým přímovodem a příčným ustavením panhardskou tyčí. Na obou nápravách byly zkrutné stabilizátory a vinuté pružiny se soustřednými teleskopickými tlumiči, posilové brzdy měly kotouče na všech kolech, vpředu s vnitřním chlazením. Na ladění podvozku pro Volvo 480 ES se podílela britská společnost Lotus. Pohonná jednotka byla spolu s částmi závěsů předních kol usazena v pomocném rámu spojeném s karoserií čtyřmi pryžovými silentbloky.

Hřebenové řízení mělo trojdílný bezpečnostní hřídel. S ohledem na radikální odklon od dosavadní tradice Volva pohonná soustava zcela nová nebyla. Volvo 480 ES tak dostalo pro příčnou zástavbu určený zážehový čtyřválec Renault s objemem 1,7 l, jenž se v té době objevoval již ve vozech Renault 9, 11 a 21.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Po proudu, ale přesto proti němu, Plně čtyřmístný, Bohatá standardní výbava
  2. Základem motor Renault, Technické údaje, Fotogalerie

bazar

Volvo C30 1,6
Rok výroby: 2010
Stav: 166 147 km
Cena: 170 000 Kč
Volvo V50 2
Rok výroby: 2006
Stav: 193 648 km
Cena: 100 000 Kč
Volvo V50 2
Rok výroby: 2005
Stav: 225 981 km
Cena: 86 000 Kč
Volvo S40 1,6
Rok výroby: 2008
Stav: 177 163 km
Cena: 140 000 Kč
Volvo V60 2
Rok výroby: 2011
Stav: 104 358 km
Cena: 370 000 Kč
Volvo S60 2,4
Rok výroby: 2005
Stav: 130 525 km
Cena: 150 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 33 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků
Test Alfy Romeo Stelvio: Italové naučili SUV jezdit! A kde je problém?

Alfa Romeo Stelvio

První sportovně-užitkový vůz od Alfy Romeo má poctivý základ, díky kterému nabízí skvělé jízdní vlastnosti. Jak si ale stojí v dalších disciplínách?

8.  8.  2017 | Milan Lažanský | 13 příspěvků