Příští rok oslaví své třicáté narozeniny model Volvo 480 ES, jenž se pro švédskou automobilku stal skutečnou revolucí.
Kapitoly článku:
Po proudu, ale přesto proti němu
Švédská společnost Volvo, tvrdošíjný zastánce klasické koncepce uspořádání pohonného ústrojí a protagonista v oblasti bezpečnosti, patřila v půli osmdesátých let k posledním evropským automobilkám, jež vyráběly napříč třídami výhradně vozy s pohonem zadních kol. To se změnilo s nástupem modelu 480 ES. Odborné veřejnosti bylo Volvo 480 ES prezentováno už na sklonku roku 1985, ovšem oficiální premiéra proběhla až na ženevském autosalonu v roce 1986.
Volvo 480 ES měly typické proporce karoserie
Pro značku Volvo to byla skutečná revoluce. Tradiční výrobce robustních sedanů a kombi (jednou z výraznějších výjimek bylo snad jen Bertoneho kupé Volvo 780 z roku 1985) se vůbec poprvé uvolil k přechodu na pohon předních kol, ale aby to nevypadalo jen jako banální vyplutí po směru větru, přiklonil se zároveň k přípravě zcela svérázného vozu, jenž ve své době neměl přímého srovnání.
Skutečnou raritou se tak stala nevšední třídveřová karoserie připomínající dobové modely Reliant Scimitar nebo Lancia Beta HPE. Typ 480 ES ideově navazoval na legendární model Volvo 1800 ES a svého následníka se dočkal až v řadě Volvo C30. Projekt s interním označením E-12, vedoucím přímo k sériovému modelu Volvo 480 ES, byl zahájen už na konci sedmdesátých let a jeho prvním produktem se stala studie Volvo LCP 2000 z roku 1983.
Interiér měl čtyři samostatná sedadla a bohatě vybavenou palubní desku
Tehdy již běžel vývoj simultánně připravovaných variant, jež vznikaly v holandském Helmondu (značka Volvo koupila v roce 1975 výrobu osobních vozů DAF), domácích dílnách Volva v Göteborgu a v italských karosárnách Coggiola a Bertone (právě s Nucciem tehdy Volvo spolupracovalo velmi úzce). Vítězným návrhem se pak stal projekt z Nizozemí, kde se vůz nakonec také vyráběl.
Plně čtyřmístný
Nízké, aerodynamicky tvarované karoserii s dlouhou kapotou dominovala mimořádně nízká příď s výklopnými světlomety, přesto ale výrobce udával koeficient odporu vzduchu cx = 0,34, což byla hodnota v dané době spíše průměrná. Na vzhled vozu Volvo 480 ES panovaly již v době premiéry rozporuplné názory, pravdou ale je, že masivní, do prostoru výrazně vystupující nárazníky (úlitba předpokladům exportu do USA) činily proporce karoserie těžkopádnými a nepříliš elegantními.
Právě rozsáhlá elektronika byla u prvních vozů jedním ze zdrojů potíží
Pro zajištění dostatku prostoru pro cestující na zadních sedadlech byla prakticky rovná střecha protažena až za zadní nápravu, podobně jako u pozdějšího C30 byl zavazadlový prostor přístupný pouze výklopným zadním oknem, takže nákladový práh byl velmi vysoký. Samonosná karoserie měla celou řadu výztuh zejména v podobě masivních podélných prvků v přední i zadní části podlahy.
Volvo věnovalo značnou pozornost také antikorozní ochraně modelu 480 ES, takže již tehdy nabízelo nevídanou osmiletou záruku na neprorezivění. 38 % hmotnosti karoserie připadalo na pozinkované kovové díly a jedna z nejmodernějších lakoven své doby v holandském Bornu (NedCar) zajišťovala promyšlené nanášení ochranných vrstev při samotném lakování. Karoserie byla velmi široká, přesto bylo Volvo 480 ES určeno jen pro čtyřčlennou posádku.
Motor i převodovka pocházely od Renaultu
Všechna čtyři sedadla disponovala výrazným anatomickým tvarováním, sedadlo řidiče mělo stejně jako volant regulaci výšky, což prospělo možnosti nalezení optimální polohy řidičům různých proporcí. Opěradla samostatných zadních sedadel s odkládací schránkou uprostřed bylo možno samostatně aretovat v třech pozicích, všechna sedadla byla standardně osazena samonavíjecími bezpečnostními pásy, přední opěradla byla doplněna stavitelnou tuhostí bederních opěr.
Bohatá standardní výbava
Rozsáhlý byl už v samotném náběhu výroby seznam výbavy, s níž byly vozy Volvo 480 ES dodávány standardně. Zmiňme alespoň zatmavená okna, dvojici zevnitř stavitelných vnějších zpětných zrcátek, centrální zamykání, elektrické ovládání oken, vnitřní osvětlení se zpožďovačem, čtrnáctipalcové lité ráfky nebo samočinnou regulaci teploty interiéru (ovšem bez klimatizační jednotky). Za příplatek byla k mání vyhřívaná zrcátka či informační soustava na palubní desce s palubním počítačem v dnešním slova smyslu (okamžitá a průměrná spotřeba, teplota oleje a chladicí kapaliny, atp.).
Hlavní světlomety byly přes den decentně skryty, náznak typické masky chladiče byl uklizen až pod nárazník
Přední kola Volva 480 ES spočívala na spodních příčných ramenech a vzpěrách McPherson, zadní pak na konvenční, ale lehké tuhé nápravě s podélným vedením Wattovým přímovodem a příčným ustavením panhardskou tyčí. Na obou nápravách byly zkrutné stabilizátory a vinuté pružiny se soustřednými teleskopickými tlumiči, posilové brzdy měly kotouče na všech kolech, vpředu s vnitřním chlazením. Na ladění podvozku pro Volvo 480 ES se podílela britská společnost Lotus. Pohonná jednotka byla spolu s částmi závěsů předních kol usazena v pomocném rámu spojeném s karoserií čtyřmi pryžovými silentbloky.
Hřebenové řízení mělo trojdílný bezpečnostní hřídel. S ohledem na radikální odklon od dosavadní tradice Volva pohonná soustava zcela nová nebyla. Volvo 480 ES tak dostalo pro příčnou zástavbu určený zážehový čtyřválec Renault s objemem 1,7 l, jenž se v té době objevoval již ve vozech Renault 9, 11 a 21.
Volvo je švédský výrobce osobních a nákladních automobilů, autobusů a stavebních strojů. Vznikl v roce 1915, od 1944 používá současný název.
V roce 1999 Volvo prodalo svoji divizi osobních automobilů Fordu. Ten ji v roce 2010 postoupil čínské společnosti Geely Automobile.
Volvo S90 • Volvo S60 • Volvo V60 • Volvo XC90 • Volvo XC60 • Volvo XC40