Před malou chvílí jsme se vrátili z mezinárodní prezentace omlazeného Volkswagenu Polo. Klasické první dojmy můžete očekávat velmi brzy. V Německu ovšem byla k dispozici kromě různých motorizací současné novinky také úplně první generace. Stačilo pár minut domlouvání a výsledkem byla možnost okusit, jak vypadá u modelu Polo zhruba čtyřicetiletý vývoj.
Přesně řečeno se Volkswagen Polo objevil na trhu v roce 1975, takže své opravdové kulaté výročí oslaví až příští rok. Nicméně vývoj probíhal už od začátku sedmdesátých let. První zájemci si navíc tento malý automobil mohli pořídit už v roce 1974, kdy si odbyl svou světovou premiéru coby Audi 50.
Náš konkrétní exemplář byl vyroben v roce 1977 a v současnosti má najeto přibližně 23 500 km. Pod kapotou je čtyřválec o objemu 0,9 litru s maximálním výkonem 40 koní. Točivý moment končí na 82 Nm. Auto váží pouhých 685 kg, celková hmotnost jen lehce přesahuje jednu tunu. Nejvýše se první Polo rozjede na 132 km/h. Pro úplnost dodejme, že malý Volkswagen měří na délku 3512 mm, široký je 1560 mm a vysoký 1344 mm.
Pro srovnání si můžeme vzít třeba základní verzi s tříválcovým MPI o objemu jednoho litru. To dává řidiči k dispozici 60 koní a 95 Nm, v kombinaci s pětistupňovým manuálem zvládne maximálně 161 km/h. Největším rozdílem je samozřejmě hmotnost. Nové Polo téměř přesně začíná tam, kde to první končí. Celková hmotnost nemá daleko k hranici 1600 kg. Čtyřicet let se podepsalo také na rozměrech. Na délku přerostla současná verze svého zakladatele přesně o 46 centimetrů.
A jízda? K dispozici jsme měli jen pár kilometrů, ale i tak to stálo za to. Řidič má před sebou tenoučký volant, pod ním miniaturní páčky, jednoduchý přístrojový štít a nějaký ten ovladač pro ventilaci. Trochu zvyku vyžadují pedály posunuté ke středu vozu, takže sedíte tak trochu šikmo. Motor sice mnoho dynamiky nenabízí, ale překvapí lehké řazení i řízení.
Polo urazilo (stejně jako motorismus vůbec) za poměrně krátkou dobu obří kus cesty. To současné nabídne všechno možné od výkonných motorů, přes zástup asistentů až třeba po funkci Mirror Link. Přesto, kdybych si měl vybrat, beru toho starého. I když je hlučný a moc nejede, za jeho volantem se člověk prostě musí neustále usmívat.