Vlastním autem do Velké Británie (zážitky a zkušenosti)

3. září 2005 • 0:00

Kapitoly článku:

Ceny paliv a poplatky na silnicích

Bezolovnatý benzin stál ve Velké Británii v červenci roku 2005 od 0,86 do 0,95 GBP s tím, že kurs činil přibližně 45 Kč za 1 GBP. Nafta byla o zhruba 0,04 – 0,06 GBP dražší než benzin, bez výjimky. Tato skutečnost je podle mého rodilého kamaráda způsobena přístupem, který bere v potaz skutečnost, že Dieselův motor je účinnější a na litr nafty se dojede dál, než na litr benzinu, proto je nafta více zdaněna.

Veškerá silniční síť je bezplatná, mýtu podléhají jen vybrané mosty a tunely. Mýtné není vysoké. Během našich cest jsme neplatili více než 0,80 GBP za průjezd. Dobře udržovaný seznam bodů podléhajících mýtu je k disposici na stránce ÚAMK.

Klíčové rychlostní limity při jízdě po Ostrovech
(v mílích / v kilometrech)
Město 30 / 48
Mimo město 60 / 96
Dálnice 70 / 112

Dojmy, rarity, statistika mého výletu

Řídit ve Velké Británii je zkrátka pohoda. Britové jsou řidiči ukáznění, ohleduplní, tolerantní, s citem pro situaci. Jízda je vždy velmi plynulá, rychlostně zpravidla na hranici horního limitu. Díky výše uvedeným vlastnostem jsem se ve svém slabém autě necítil nijak špatně. Zatímco v České republice mi na silnici každou chvilku kdejaký nevyrovnaný jedinec dokazuje, jaký jsem ubožák se svým lidovým vozem, ve Velké Británii toto nehrozilo. Cestování je díky kvalitnímu povrchu silnic pohodlné a to i v tak jinak tvrdém voze jako je Fabia. Levostranné řízení není nic složitého, pouze je třeba se adaptovat na všudypřítomné kruhové objezdy a při řízení vozidla s levostranným řízením dávat pozor (zapojit spolujezdce) při předjíždění a při projíždění některých křižovatek (včetně kruhových objezdů).

Dopravní kamera na ulici

Silnice a ulice ve Velké Británii jsou doslova prošpikované kamerami. Ty, které jsou určené pro sledování dopravy, jsou kombinované s radarem a hlídají nejvyšší povolenou rychlost, případně neprojíždění semaforů na červenou. Dopravní kamery jsou zkrátka všude a dopravní značka upozorňující na jejich přítomnost je stejně tak obyčejná, jako například značka vymezující hlavní silnici.

Příklady značekk upozorňujících na kameru

Podle mého rodilého kamaráda může systém hlídání rychlosti pracovat naprosto automaticky: po zachycení rychle jedoucího auta je detekována jeho registrační značka, aby následně odešla výzva k zaplacení pokuty například 100 GBP. Takovýto systém je výborný díky nemožnosti korumpovat příslušného policistu, na druhé straně však „nutí“ řidiče, aby zpomalili pouze tam, kde ví, že jsou nainstalovány kamery. Řidiči prý nezřídka používají detektor radarů tak, aby mohli jezdit rychle i tam, kde neznají rozmístění kamer. U čerpacích stanic jsem viděl prodávat autoatlas, který „zakreslení nejaktuálnějšího rozmístění rychlostních kamer“ hlásal na titulní stránce velkými písmeny jako svou největší výhodu.

Čerpací stanice ve Velké Británii nejsou ve své většině velkoryse navrženými oázami jako je tomu často u nás. Jsou ve velké většině na poměrně malém pozemku a většinou pro mne bylo načerpání paliva jedinou věcí, pro kterou jsem se tam chtěl zdržet. U pěkných stanic jsem často úspěšně sváděn nabídkou občerstvení, lahůdek, obchodem… Moc takových jsem ve Velké Británii neviděl.

Dálnice (a nejen ty) jsou vybaveny parkovišti. Jsou poměrně častá, ale zato pěkně ošklivá. Jde jen o rozšířenou krajnici, místo naprosto nechráněné od projíždějící dopravy, místo nevybavené například toaletami. Pro skutečný odpočinek (a úlevu) je třeba vyčkat na takzvané „Services“ nebo „Local services“, případně „picnic site“ – místo, které je stranou, kde je většinou čerpací stanice, restaurace a možná i nějaký parčík. Takovýchto pěkných odpočívadel ale není mnoho.