Víte, jak zajíždět nové auto? Experti poradí, co byste nikdy neměli dělat

Víte, jak zajíždět nové auto? Experti poradí, co byste nikdy neměli dělat

Porovnali jsme návody k obsluze u jednotlivých typů Škodovek. Rady, jak si počínat při zajíždění vozu, se postupně zkracují.

Za pár let budou možná diskuse o tom, jak co nejlépe zacházet se spalovacím motorem, zcela mimo realitu. Stejně jako se nezajímáte o to, jak si co nejšetrněji počínat s novým vysavačem nebo mixérem, nebudete se starat ani o pohonné ústrojí u nového elektromobilu. Nicméně, v současné době má stále drtivá většina nabízených nových typů vozů pod kapotou zážehový, případně vznětový agregát.

Vzhledem k novým používaným materiálům na povrchu válců či pístů, přesnějšímu opracování i lepším palivům i olejům, by se mohlo zdát, že zvláštní režim chování k novému automobilu již není zapotřebí. Je to však omyl. Potvrzuje to i vedoucí vývoje podvozků a agregátů automomobilky Škoda Martin Hrdlička.

"I nyní zákazníkům, kteří si koupí nový model Škody, doporučujeme dobu záběhu. Během prvních provozních hodin dochází v motoru k většímu vnitřnímu tření, a proto je v době zajíždění vhodné volit šetrnější přístup," vysvětluje tento odborník.

V praxi by to mělo vypadat tak, že prvních tisíc kilometrů by se nemělo
jezdit rychleji než na ¾ maximální rychlosti
zařazeného převodového stupně a vyhýbat se vysokým otáčkám motoru. I když je na automobilu namontováno závěsné zařízení, v této době by se měl majitel nového auta vyvarovat tahání přívěsu.

Tato doporučení jsou shodné s tím, které Škoda ve svých návodech k obsluze uvádí již od doby, kdy nabízela zákazníkům model Favorit. V dokumentu, který je dodnes ke stažení na internetových stránkách automobilky, se dokonce vysvětluje, kdy se dá vůz považovat za zajetý. Stane se tak po ujetí prvních přibližně 1500 kilometrů.

Pozor i na pneumatiky a brzdy

Kvalita procesu, během něhož se jednotlivé pohyblivé díly k sobě navzájem přizpůsobují, záleží především na způsobu jízdy řidičů během prvních patnácti set kilometrů. I v tomto přibližně třicet let starém návodu k obsluze jsou tedy uvedeny následující zásady pro jízdu během prvních 1000 kilometrů.

  • Nejezděte na plný plyn
  • Jezděte do 3/4 maximální rychlosti zařazeného rychlostního stupně
  • Vyhněte se vysokým otáčkám motoru
  • Pokud možno, nejezděte s přívěsem

Naprosto stejné formulace použili také autoři návodu k obsluze, který získali šťastní majitelé první generace novodobé octavie. Úpravy jsou až u nejnovějších typů Škodovce. Nikoli ovšem ve smyslu, nýbrž v délce: "Během prvních 1500 km je způsob jízdy rozhodující pro kvalitu záběhu nového motoru. Prvních 1000 km nezatěžujte motor více než na 3/4 nejvyšších přípustných otáček motoru a nejezděte s přívěsem. Během 1000 až 1 500 km můžete zvyšovat zatížení motoru až na nejvyšší přípustné otáčky motoru. Toť vše.

V praxi to u moderních motorů odpovídá zhruba 3500 otáčkám u zážehového agregátu, v případě vznětového pak přibližně 2500 otáčkám za minutu.

To, že po překonání hranice 1500 kilometrů lze motor považovat za zajetý, potvrzuje i Martin Hrdlička. "Po jejich ujetí je už možné postupně zvyšovat zatížení motorů až na maximální rychlost zařazeného převodového stupně. Vždy před vyšším zatěžováním motoru ho však musíme zahřát na provozní teplotu. To samozřejmě platí nejen v době záběhu, ale po celou dobu provozování vozu," říká Hrdlička.

Přesně podle toho si počíná i Vladimír Špinka z jednoho velkého dealerství značky Ford. V jeho pracovní náplni je i zajíždění předváděcích vozů, které přijedou přímo z továrny. "Chce to hlavně jezdit s rozumem, tedy motory zatěžovat postupně. To platí jak pro nejmenší motory třeba ve fiestě, tak i pro pětilitrový osmiválec v Mustangu," svěřil se.

Nelze však počítat s tím, že kolem oněch 1500 kilometrů už je motor ve zcela špičkové kondici. Zkušenosti z redakčních dlouhodobých testů ukazují, že lépe se motor začne chovat po přibližně pěti tisíc kilometrech a další zlepšení výkonu a snížení spotřeby nastává někde kolem 15-20.000 kilometrů.

Výměna oleje a filtru není v současné době v intervalu kolem tisíce kilometrů podle odborníků už nutná, i když se tím pochopitelně nic nezkazí. Také už se nemusí dělat řada dalších úkonů, které uváděla například v roce 1955 publikace Rukověť pro řidiče motorových vozidel, kterou napsali autoři Alois a Vladimír Vášovi.

Zde se například psalo: "U nového vozidla a u vozidla po generální opravě musíme prvních 200 a po dalších 300 a 1000 kilometrů kontrolovat všechny důležité šrouby a spoje, zejména per, řízení, brzd, rámu, hlavy válců, u samonosných konstrukcí přírubové šrouby kol mezi motorem a převodovkou, karosérie atd.. a sledovat nehřejí-li se ložiska kol, bubny brzd a ostatní agregáty. Musíme také častěji kontrolovat těsnost potrubí paliva, oleje a vody."

Na druhou stranu, je třeba si uvědomit., že v prvních najížděných kilometrech nejsou v optimální kondici ani další důležité části vozu. Stoprocentně to platí o pneumatikách a brzdách. Klouzající horní vrstva pneumatik se obrousí po ujetí přibližně stovky kilometrů, brzdové destičky se do kondice dostanou asi po dvou stovkách kilometrů.

Doporučujeme

Články odjinud