Bentley dnes patří do portfolia značek koncernu Volkswagen, Rolls-Royce zase vlastní BMW. Mohlo to být ale úplně jinak.
Devadesátá léta minulého století byla dobou, kdy se měnili majitelé často i velmi známých automobilových značek. Velmi aktivní byl při nákupech německý Volkswagen. Ten už v té době vlastnil třeba i mladoboleslavskou Škodu.
Když se vedení koncernu v roce 1998 doneslo, že tehdejší majitel obou aristokratických britských značek - britský průmyslový koncern Vickers PLC, je ochoten prodat Bentley i Rolls-Royce (a také Cosworth) a stáhnout se tak ze svých aktivit v oblasti automobilového průmyslu, začalo jednat.
Ve hře bylo od samého počátku i BMW. To ovšem za "balíček" Rolls-Royce nabídlo menší obnos, a tak vypadalo, že slavit bude šedá eminence Volkswagenu, což nebyl nikdo jiný než Ferdinand Piëch. Konkrténí nabídka BMW zněla na 340 milionů liber (v přepočtu šlo tehdy o přibližně 19,5 miliardy korun), Volkswagen byl ale ochoten zaplatit o 90 milionů liber více.
Smlouva byla podepsána a začalo se pracovat na technických okolnostech předání. V tu chvíli se ale zjistilo, že Volkswagen získal do vlastnictví továrnu v Crewe, kompletní výrobní dokumentaci na automobily Bentley i Volkswagen, všechna práva na označení vozů Bentley, autorská práva k sošce Spirit of Ecstasy i tvar chladiče aut Rolls-Royce, ale už ne možnost využívat název Rolls-Royce a logo s dvěma překrývajícími se písmeny "R". To zůstalo v držení výrobce leteckých motorů Rolls-Royce PLC.
O tomto háčku se záhy dozvěděl tehdejší šéf BMW Bernd Pischetsrieder, využil svých kontaktů a značku koupil. Cena nebyla příliš vysoká - jen 40 milionů liber, tedy přibližně 2,3 miliardy korun.
Jednání o Rolls-Royce tak musela začít prakticky od samého počátku. Nebyla vůbec jednoduchá. Nakonec se Volkswagen musel práva na Rolls-Royce vzdát a postoupit je BMW. Součástí dohody pak bylo, že až do roku 2003 se budou vozy obou značek vyrábět v režii Volkswagenu v původní továrně v Crewe a BMW pro ně bude dodávat motory. Po tu dobu měl Volkswagen od BMW propůjčeno do užívání logo a název Rolls-Royce.
Ve Volkswagenu zuřili..
Pro Volkswagen to i tak byla prohra. Nepomohly ani Piëchovy výroky o tom, že vždy vlastně chtěl jen Bentley. Na aféru zareagovaly i akciové trhy. A tak zatímco cenné papíry BMW nabíraly na hodnotě, ty Volkswagenu naopak cenu ztrácely. A to si přitom jinak Volkswagen vedl v té době skvěle.
BMW naopak odkoupilo od Volkswagenu duševní vlastnictví na sošku Spirit of Ecstasy i tvar chladiče a zavázalo se, že je začne využívat až od roku 2003.
Do té doby muselo BMW navíc postavit zbrusu novou továrnu pro vozy Rolls-Royce. Ta nakonec vznikla v Goodwoodu, nedaleko od proslulé závodní trati, kde se každoročně pořádá Festival rychlosti. Také pozemky nepatří BMW - byly pouze na 125 let pronajaty od majitele zdejšího panství, cože je lord March. Továrna je skvěle zasazena do zdejší krajiny. Přestože její rozloha je 22.500 metrů čtverečních, z dálky není vidět, protože se nachází pod úrovní okolního terénu. Navíc mají její budovy zatravněnou střechu, v okolí je množství stromů, a dokonce jezírek.
Aby mohla továrna začít fungovat, muselo BMW z Crewe přetáhnout řadu původních zaměstnanců. Třeba i těch, kteří má na starosti ruční výrobu dřevěných částí palubní desky nebo malování takzvané coach-line. To je ona linka na bocích karoserie. Na jednu stranu se prý maluje celé tři hodiny.
Výhra pro všechny
To se však podařilo, a tak se po 72 letech, kdy obě značky fungovaly takzvaně pod jednou střechou, zase oddělily. Oběma to prospělo. Jestliže v roce 1997 se pod vedením firmy Rolls-Royce Motors vyrobilo pouze 1900 auto obou značek (přibližně 70 procent z toho byly vozy Bentley), v současnosti už roční prodej Bentley překonal hranici jedenácti tisíc vozů, za což může samozřejmě i luxusní SUV Bentayga.
Rolls-Royce si také nevede špatně. Vloni se sice odbyt zastavil na čísle 3362. Firma zažila už i lepší roky, nicméně horší loňský výsledek (pokles oproti roku 2016 o více než 600 kusů) zavinila výměna generací modelu Phantom a také to, že SUV Cullinan ještě nevstoupilo na trh.
A ještě jedna zajímavost o celé této podivné historii. Bernd Pischetsrieder nakonec od BMW přestoupil k Volkswagenu. Zde vystřídal ve funkci předsedy představenstva právě Ferdinanda Piëcha. V tomto křesle ovšem vydržel jen čtyři roky. Nakonec ho v roce 2006 vystřídal další tehdejší Piëchův oblíbenec Martin Winterkorn.