Velká Británie přichází k rozumu a omezí dopravní kamery

Kamery kontrolující rychlost se staly koloritem britských silnic. Nyní však v Británii přicházejí na to, že jejich přínos není tak pozitivní a jejich využití mnohdy více než diskutabilní. Nově připravená opatření udělají současnému systému přítrž a zavedou to, co se mělo stát už dávno. Bohužel, v Česku jsme nyní, zdá se, na začátku stejně špatné cesty...
Velká Británie přichází k rozumu a omezí dopravní kamery
Zřejmě nemusíte být vášnivými cestovateli, abyste věděli, že Velká Británie a především pak Anglie jsou plné tzv. dopravních kamer, které sledují motoristy doslova na každém rohu a kontrolují zejména rychlost projíždějících vozidel. Dočíst jste se o tom mohli třeba v našem cestopisu z cestování do Velké Británie vlastním vozem. Nejednou nad neutěšenou situací na domácích silnicích hořekovali redaktoři anglického Autocaru, kteří si zoufali zejména nad tím, že řidiči musejí věnovat více pozornosti pohledu na rychloměr než na silnici.
 
Nyní se zdá, že bujení dopravních kamer na anglických silnicích je definitivně u konce. Tamní ministerstvo dopravy si nechalo vypracovat zprávu o efektivitě dopravních kamer a v reakci na ní připravilo sadu opatření, která omezí přítomnost těchto zařízení na anglických silnicích, zavede jejich důkladné značení a přehodnotí současné rychlostní limity.
 
Zásadním opatřením je, že od roku 2007 nebudou příjmy z provozu dopravních kamer reinvestovány do stavby dalších kamer. Vybrané pokuty půjdou do speciálního fondu, ze kterého budou moci místní samosprávy čerpat prostředky na zavedení jiných bezpečnostních opatření na silnicích, než stavby kamer. Celkově se jedná o poměrně velkou částku: 110 milionů liber ročně. Britský ministr dopravy k tomu poznamenal, že chce vnímat investice do bezpečnosti na silnicích šířeji než skrze kamery a narážel tak na zmiňovanou zprávu, která sice uvádí, že přítomnost kamer může ročně ušetřit 874 až 1745 životů, ale vznáší otázníky nad tím, zda by jiná, přímá preventivní opatření nebyla efektivnější a především konstatuje, že místní samosprávy si příliš zvykly na jednoduché řešení v podobě kamer, které jim vydělávají slušné peníze, mají jednoduše dokladovatelné výsledky a vydělané peníze je lákají k investici do dalších a dalších kamer. Tomu nyní ministerstvo dopravy učinilo přítrž a další kamery by se od konce příštího roku neměly na silnicích objevovat.
 
Dalším klíčovým opatřením je zavedení lepšího značení kamer a rychlostních limitů. Každá kamera by nyní měla být jasně označena spolu s uvedením rychlostního limitu, který sleduje. To by spolu s nařízením, že kamery mohou být umísťovány pouze na místa, kde "rychlost představuje vážný problém", mělo zabránit nesmyslnému "rýžování" na sledování nepodstatných míst s nesmyslně nízkými nebo nejasně definovanými rychlostními limity.
 
S tím souvisí i poslední opatření, které ministr dopravy nařídil. A to postupné přehodnocení místních úprav rychlosti na všech silnicích první a druhé třídy do roku 2010 až 2011, které by mělo odstranit mnoho zbytečně nízkých i zbytečně vysokých limitů.
 
Zdá se tedy, že ve Velké Británii konečně přišli k rozumu a došli k logicky vyvoditelným závěrům, na které jsme na AutoRevue letos již upozorňovali. A to především, že příliš horlivé vymáhání rychlostních limitů je kontraproduktivní, že efektivnější je investovat jinam než do represe, že čekání na porušení rychlosti a jeho následné pokutování popírá smysl vymáhání platné právní normy a že spojení osob provozovatele měřících zařízení a výběrčího pokut v jednu vede jen k bujení zmíněných zařízení a jejich instalaci na stále nesmylnější místa.
 
Je na jednu stranu dobrou zprávou, že na Ostrovech k podobnému závěru došli, místní odborná i laická veřejnost tuto zprávu přivítala s nadšením. Na druhou stranu je varující, že trvalo mnoho let provozu celého systému a žádalo složitou analýzu, aby vláda k podobnému (a nutno říci, že myslícímu člověku i bez analýz zjevnému) závěru došla.
 
Doufejme jen, že si u nás nebudeme muset projít stejným kolečkem a nezažijeme v dalších letech boom podobných absurdních instalací stacionárních radarů, abychom je za deset let zase museli omezovat. Bohužel, první zprávy nejsou příliš pozitivní, např. v Českých Budějovicích byly letos instalovány tři stacionární radary a hádejte kam? Na tři nejpřehlednější místa ve městě, na dvoupružné silnicie sousedící ve dvou případech se zcela neobydleným místem s minimální přítomností chodců a cyklistů. Samozřejmě neoznačené a s matoucícm vymezením maximální rychlosti. A jejich provozovatel je placen podílem ze zisku z výběru pokut. Nepřipomíná vám to něco?
TEST Lexus LC 500: Socha na kolech, precizní řidičský nástroj. Má chybu?

Lexus LC 500

Velké kupé od Lexusu má být dokonale vybroušeným, mistrovským dílem japonského automobilového průmyslu. Pro nás je ale podstatný i fakt, že má naprosto úchvatný pětilitrový osmiválec bez přeplňování!

19.  7.  2018 | Milan Lažanský | 52 příspěvků
TEST Volvo XC40 D4 AWD: Mistr prvního opojení

Volvo XC40 D4 AWD

Na rozdíl od modelů XC60 a XC90 je nové Volvo XC40 postaveno na platformě CMA, určené pro kompaktní vozy. Narostlo však do takových rozměrů, že jedna ze stálic nabídky může přestat dávat smysl.

17.  7.  2018 | Jan Mička | 34 příspěvků
TEST Škoda Fabia edition R5: Lehká ochutnávka možností

Škoda Fabia edition R5

Civilní edice sportovní Fabie R5 v mnohém naznačuje, jak dobrá by mohla být sériová malá ostrá škodovka. Přesto se nedá zcela vyhnout myšlence, že tohle je tak trochu promarněná příležitost.

15.  7.  2018 | Miro Mihálik | 20 příspěvků