Když se monoposty ženou na hraně přilnavosti po oválu, stačí i minimální dotek, a je z toho otřesná nehoda.
Závody Indy Car, to nejsou jen oválové hody - tyto monoposty se dočkají i šikan a pravotočivých zatáček. Ovšem ovály patří stále do podstatné části šampionátu, stejně jako do celé kultury amerického motorsportu.
Kroužení vám možná může připadat divácky neatraktivní, na druhou stranu z jedné tribuny vidíte celý průběh závodu a pro techniku ani závodní jezdce to rozhodně monotónní honba za časem není. Podstupovat musí konstantní zatížení a hru s přilnavostí. Potom stačí i malý kontakt, po němž by se v pomalejších částech okruhů Formule 1 jen zanadávalo do týmové vysílačky, a je z toho velký problém.
Přesně takovýto zdánlivě jemný kontakt zastavil hned na začátku čtrnáctý závod série Indy Car v Ponocu. Robert Wickens se bočně "ťukl" s vozem, který řídil Ryan Hunter-Reay. Roztočení se ještě snažil zabránit rychlým kontra, ovšem následně prozřetelně volant pustil. Po sérii tvrdých ran by mu totiž volant pravděpodobně roztrhal zápěstí.
Na několika kvalitních záběrech nehoda přímo fascinuje - snadno si pak uvědomíte, jako kinetickou energii musí formule v plné rychlosti vybít, aby se zastavila. Všichni zúčastnění vyvázli maximálně se zlomeninami a pohmožděninami. Závod se po dvouhodinové pauze pro opravu okruhu dojel.