Vypadá jako nakopnutý Fiat Panda, ale ve skutečnosti je to velmi komplexní ukázka toho, jak italští konstruktéři předběhli dobu.
Společnost Rayton Fissore založila Fernanda Fissore spolu se svým manželem Giulianem Malvinem v roce 1976. Jméno Fissore bylo z automobilových kruhů již známé, karosárnu Carrozzeria Fissore založili v roce 1919 její otec a tři strýcové. Její otec však zemřel v roce 1973 a společnost Rayton Fissore tak na bývalou karosárnu volně navázala.
Vedle automobilového designu se zabývali také tuningem a stavbou prototypů. Zlom přišel v roce 1984, kdy se pustili do vlastního automobilu, tedy v uvozovkách vlastního. Základem bylo vojenské vozidlo Iveco a k pohonu prototypu sloužil vznětový motor o objemu 2,4 litru, který disponoval výkonem 66 kW.
Jan Mička, Richard Herbich
Karoserii vozu navrhl rodilý američan Tom Tjaarda, který měl již tehdy na kontě karoserie vozů De Tomaso Pantera, Fiat 124 Sport Spider či Ferrari 365 California. Vůz byl zajímavý hned z několika důvodů. Tím nejzajímavějším byla patentovaná konstrukce Univis, což znamená šasi s přišroubovanou čtvercovou trubkovou konstrukcí pro zvýšení bezpečnosti.
A fungovalo to, ve své době šlo o jeden z nejbezpečnějších vozů na světě. Produkční výsledek byl luxusním off-roadem, který mohl zdatně konkurovat Range Roveru. Však ve výbavě nechyběla klimatizace, rádio, tónovaná skla, posilovač řízení, centrální zamykání a dřeva a kůže tam bylo jak v soudobém Maserati.
Vůz se dostal v roce 1988 do Ameriky pod značkou Laforza a úsporné evropské motory zde vystřídaly objemní američtí žrouti. Celkově se vůz po různých omlazeních, změnách názvu a výrobců zachoval na výrobní lince do roku 2003. Celkem však vzniklo pouze okolo šesti tisíc kusů. Bezpochyby se však jedná o raritu.
Na jeden kousek jsem narazil před pěti lety v autobazaru Auto Šerý v Brně. Jedná se o červený exemplář z roku 1988, tedy ještě první verzi s motorem 2.4 TD o výkonu 81 kW (110 koní). Bylo to před pěti lety, když jsem si tam jel vyzvednout svůj Volkswagen Golf GTI. Auta jsou zde většinou z Itálie.
Vůz je po prvním majiteli a má najeto 147.457 kilometrů. Vzhledem k velkému počtu verzí, různých motorizací a změn výrobců, se nedá obecně určit, zdali jde o spolehlivé auto. Vůz je však nyní na prodej více než pět let, takže to bude určitě chtít pořádnou oživovací kůru.
Je ovšem jasné, proč se vůz ještě neprodal. Ačkoliv je motor a podvozek od známých výrobců, dostupnost dalších dílů bude vyžadovat doslova lovení všude možně po internetu. Zřejmě pro každý servis půjde o neznámé auto a na všechno se bude muset přijít. Jen promile mechaniků bude vědět, co s případnou poruchou.
Autobazar chce za auto 199.900 Kč. Až se jednou někdo najde a vy ho na silnici potkáte, bude to chtít hlubokou poklonu. Takového odvážlivce totiž jen tak nenajdete. Vzhledem k různým motorům a verzím se na trhu různí i ceny. Dnes jde veterána za cenu od 150.000 Kč do zhruba půl milionu. V Brně tak za něj opravdu nechtějí moc.
Možná by ale byla škoda ho koupit. Pro autobazar musí jít o skvělou atrakci, protože se každý zeptá, o co jde. Rayton svítí už zdáli. Svým způsobem je to taková atrakce. Jednou za čas si ho všimnou i automobilový novináři, naposledy o něm psali kolegové z Auto.cz v roce 2019. Tehdy stál 189.900 Kč.