Čestí policisté jsou nesporně fenoménem. Hned po blondýnách jsou nejčastějším objektem posměšků široké veřejnosti a buďme upřímní, nezřídka si o to sami koledují. Stačí si vzpomenout, jak oslnivým způsobem zastupuje na veřejnosti dopravní policii pan Bambas - těžko by člověk uvěřil, že si tento pán na zašroubování žárovky nepřibere další čtyři kolegy.
Jenže doba jde dál a ačkoli nás relikty typu Zdeněk Bambas stále ještě okouzlují z médií, za jeho zády zřejmě vstali noví bojovníci. Krom nekonečného počtu příběhů o tom, že policisté (po mém soudu pochopitelně zcela správně) odmítají řidiče trestat podle nesmyslných ustanovení nového silničního zákona a na silnici tak řeší to, čeho politici nebyli schopni i přes dlouhotrvající veřejnou debatu, přichází nyní pozoruhodný důkaz ze severních Čech.
Zastupitelstvo města Ústí nad Labem (ovládané stranou, která si kdysi říkala pravicová, ale politiku sem nepleťme) se totiž rozhodlo, že vyslyší jistě neutuchající volání občanů svého města po větším počtu radarů měřících rychlost. A tak chce během letošního roku doplnit současných pět stacionárních radarů dalšími jedenadvaceti měřícími místy (že by pánové byli na stáži v Praze?). Nebudu znovu začínat diskusi na téma, zda má při řešení dopravní situace jako první přijít na řadu instalace radaru, nebo práce stavební čety, odpověď jistě každý rozumný čtenář dobře zná. Proč o tom tedy mluvíme? Inu, na první pohled jde jen o zajímavou zprávu pro ty, kteří v tomto městě žijí, ale nový rozměr dává věc má díky vyjádření policie. Ta totiž s touto investicí zastupitelů veřejně nesouhlasí.
Dosti nestandardní postoj policie, která má u nás pověst „buzerujícího sboru” (záměrně jsem se vyhnul nepřesnému termínu „sbor buzerantů”), se může zdát být jen pro veřejnost líbivou otočkou místních policejních autorit. Ale patrně tomu tak nebude, policisté totiž velmi správně navrhují to, co již dávno omíláme na AutoRevue i my: město by mělo v prvé řadě investovat do dopravní infrastruktury a především tím učinit dopravu plynulejší a bezpečnější. Mí stálí „příznivci” z řad čtenářů, pakliže tento text dočetli až sem, si jistě vehementně klepou na čelo, ale názor policie není dán jen rozumným a logickým pohledem na věc, ale je podložen i jasnými fakty. Vysoká rychlost totiž může v Ústí za pouhá tři procenta dopravních nehod a tento podíl se velmi pravděpodobně nepodaří zásadně snížit. Naopak úpravy v infrastruktuře (zejména co se týče přehlednosti a kvality dopravních řešení), vedly např. v rakouských městech ke snížení nehodovosti až o desítky procent.
Pro úplnost je třeba dodat, že ve vyjádření pana Karola Kočárka, šéfa ústecké dopravky, se objevují některé poněkud svérázné návrhy na konkrétní úpravu silnic, přesto je jeho lidský vývoj očividně o generaci dále než v případě pana Jana Kubaty, ústeckého primátora. Ten je mj. pro nulovou toleranci a trestání sebemenšího překročení rychlosti.
Pro mě je ústecký případ jen dalším nepochopitelným důkazem neuvědomování si priorit ze strany městských zastupitelů a příslovečným taháním kočky za ocas. Je jen otázkou, zda taková rozhodnutí činí kvůli svému osobnímu prospěchu nebo čistě z vlastní hlouposti. Logiku jejich rozhodnutí ale nemají. Je potěšující, že do boje s těmito nešvary se pustili i rozumní policisté, kteří musejí vidět, že postup dle takového žebříčku hodnot jejich jejich práci nezlehčuje, ale naopak je pouze nutí řešit ještě více problémů ex-post (dalším pokutováním a řešením stejného počtu vzniklých nehod) a nikoli jim napomáhat v jejich předcházení.