Urgence USA k zavedení jednotné federální legislativy pro autonomní řízení

Podle slov prezidenta a generálního ředitele společnosti Volvo Cars Håkana Samuelssona riskují USA ztrátu své pozice globálního lídra ve vývoji automaticky řízených vozidel, pokud dopustí, aby na území jednotlivých států vznikly odlišné zákony a normy vztahující se k této problematice.

Ve svém projevu, který má dnes přednést na konferenci o autonomních vozidlech pořádané společností Volvo Cars a švédským velvyslanectvím ve Washingtonu, D.C., Håkan Samuelsson zdůrazní, že jsou Spojené státy americké na poli autonomního řízení (AD) v současné době celosvětově nejprogresivnější zemí, nicméně jejich postavení by mohlo být ohroženo roztříštěností legislativy a pravidel pro testování v jednotlivých státech.

„USA hrozí nebezpečí ztráty vedoucí pozice v důsledku nedostatku federálních zákonů upravujících testování a certifikaci autonomně řízených vozidel,“ chystá se říci pan Samuelsson. „Evropa v tomto ohledu značně utrpěla právě tím, že má změť různých pravidel a předpisů. Byla by škoda, kdyby USA potkalo v této zásadní oblasti to samé jako Evropu.“

Håkan Samuelsson dále upozorní, že absencí národního federálního dohledu Spojené státy riskují zpomalení vývoje a opožděné představení technologií automatického řízení, protože je pro výrobce automobilů za těchto podmínek extrémně obtížné testovat, vyvíjet a prodávat tato vozidla.

Neexistence jednotného systému norem automobilkám brání ve vývoji automobilů, protože je těžké provádět spolehlivé testy, které by splňovaly různící se zákony všech 50 členských států,“ dále řekne. „Jestliže se máme posunout směrem k autonomní mobilitě, musíme nejprve vytvořit nezbytný legislativní základ, jenž tento krok podpoří.“

Tento proslov pana Samuelssona bude adresován vybrané skupině posluchačů na semináři nazvaném „Budoucnost automaticky řízených vozidel – je bezpečná?“, který se bude konat v budově švédského velvyslanectví ve Washingtonu, D.C. Účelem semináře bude především upozornit na to, že se autonomně řízená vozidla objeví na veřejných silnicích mnohem dříve, než spousta zákonodárců očekává.

Na základě toho bude Håkan Samuelsson naléhat na regulační orgány, aby s automobilkami úzce spolupracovaly na nedořešených problémech, mezi něž patří například otázka právní odpovědnosti v případě, že autonomně řízené vozidlo havaruje nebo je jeho systém nezákonně narušen hackery třetích stran.

Pan Samuelsson současně jasně vysvětlí postoj automobilky Volvo v obou sporných otázkách.

Uvede, že společnost Volvo přijme plnou odpovědnost za chování vozu v režimu autonomního řízení, čímž se automobilka Volvo stane prvním výrobcem automobilů, který učiní takovýto příslib.

Zároveň také prohlásí, že neoprávněné nakládání se systémem vozidla je trestný čin.

Na toto téma dodá: „Nepřetržitě pracujeme na ochranném softwaru, který bude bránit vůz před tímto rizikem. Nechceme vinit Apple nebo Microsoft, že jejich software umožnil přístup virům nebo hackerům.“

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

TEST Citroën C3 Aircross 110 PureTech EAT6: Váš městský obývák

Citroën C3 Aircross 110 PT EAT6

Tentokrát jsme C3 Aircross vyzkoušeli v silnější z benzinových dvanáctistovek. Jaký je tento extrovertní crossover?

15.  5.  2018 | Milan Lažanský | 8 příspěvků
Minitest Škoda Karoq 1.0 TSI: Dělám, co můžu! Stačí to?

Škoda Karoq 1.0 TSI (minitest)

Zázraky od malého litrového tříválce v poměrně velkém crossoveru raději nečekejte, poněkud překvapivě však základní motor z Karoqu nepoužitelnou brzdu provozu nedělá.

12.  5.  2018 | Miro Mihálik | 86 příspěvků
Minitest BMW 630d xDrive Gran Turismo: Rudý samet

BMW 630d xDrive GT (minitest)

Třílitrový šestiválce s jedním turbodmychadlem byl ještě donedávna základním vznětovým agregátem BMW 6 GT. Výkon 195 kW není malý, dost možná ani více nepotřebujete.

8.  5.  2018 | Jan Mička | 12 příspěvků