Přestože vláda již ohlásila vítěze na vybudování technologie, díky které bude moci být zavedeno výkonové zpoplatnění použití českých silnic, a Parlamentem již prošel zákon o elektronickém mýtném, není doposud jisté, že systém vybuduje oznámený vítěz. Antimonopolní úřad totiž zahájil správní řízení kvůli tendru na mýtné. Podnět, kterým se úřad zabývá, podalo konsorcium Mytia, které bylo z tendru vyřazeno, protože nesplnilo formální podmínky soutěže (že by nedali úplatek?). Celý tendr provází od počátku pochybnosti, soutěž nakonec vyhrála společnost s druhou nejvyšší cenou i přesto, že právě cena měla být nejdůležitějším bodem hodnocení. Dle nezávislých expertních společností byly podmínky od počátku nastaveny tak, aby mohla zvítězit pouze jedna společnost. Antimonopolní úřad musí do 30 dnů vydat rozhodnutí, zda došlo k porušení zákona a celý tendr musí proběhnout znovu. Druhou možností je, že by došlo k porušení zákona, ale toto porušení by stejně nemělo vliv na výsledek a tendr tak platit bude, nebo prohlásí, že zákon vůbec porušen nebyl.
Pokud ovšem bude celý tendr zrušen, termín 1.1.2007, kdy by mělo být mýtné spuštěno, nebude zcela jistě dodržen.
Pavel Janda dodává: O tom, jak je celé výběrové řízení pochybné, byly popsány stohy papíru. Přesto se v médiích málo zmiňuje jedna zcela zásadní věc - nemusíme ani řešit, jak byly nastaveny podmínky či jak řízení probíhalo, pochybné je přece už samo to, že se ministerstvo bije za výsledek řízení, ve kterém bylo nuceno vybrat vítěze tendru z jednoho v úvahu připadajícího uchazeče. Cožpak by v takovém případě nebylo rozumné výběrové řízení zrušit a vyhlásit nové, s podmínkami, které mu dovolí vybrat opravdu ideálního uchazeče, ne toho, který "zbyl"? Vždyť toto ani nebyl výběr...
Uveďme si malý příklad. Představte si, že si půjdete koupit televizi. Technické podmínky pro výběr budou, dejme tomu, úhlopříčka 72 cm, plochý obraz a stereo zvuk. Dalšími podmínkami bude, že dodavatel musí mít televizi ihned skladem a český návod nesmí obsahovat gramatické chyby. Vyrazíte do obchodu a najdete tři technicky srovnatelné televize, z nichž ty dvě levnější nebudou odpovídat některým dalším podmínkám vašeho výběru - jedna bude mít špatné přeložený návod a druhou bude možné dodat až druhý den. Asi byste museli být hodně zásadoví, abyste si koupili tu nejdražší televizi se stejnou užitnou hodnotou jen kvůli tomu, že druhou budete moci mít až zítra a u třetí si budu muset jednou pročíst návod se špatně přeloženým nadpisem. Rozumný člověk buď podmínky "za pochodu" změní nebo druhý den vyrazí nakupovat s představami odpovídajícími situaci na trhu, které mu dovolí získat maximum. Popř. dá dodavateli příležitost k nápravě.
Chápu, že na rozdíl od nás nemůže ministerstvo podmínky v průběhu "nákupu" přehodnotit, ale znovu "vyrazit na nákup" určitě může. Rozhodně není normální, aby se smířilo s tím, že vybírá citelně dražší variantu a ještě jí tak vehementně obhajovalo, když ví, že už nemělo na výběr a v nabídce byla funkčně srovnatelná řešení s výrazně nižší cenou a tedy lepší rentabilitou, která byla vyřazena z podružných důvodů. De iure je to samozřejmě v pořádku, byly definovány (špatné) podmínky, podle kterých se postupovalo, ale logiku takové jednání nemá.
Osobně bych raději řekl: "Opravte překlad návodu," než "Kašlu na vás, beru nejdražší telku." Ale to jen v případě, že by mi Thomson k té nejdražší televizi nedal navíc pod rukou dovolenou na Bahamách zdarma...