Vyvinout na rovině vysokou rychlost není snad pro nikoho nic složitého. Umět však vůz z vysoké rychlosti zabrzdit, to už vyžaduje trénink a zvládnutí teorie. Jak tedy brzdit.
V první fázi je třeba vědět, jaký máme vůz. A to zda je vybavený ABS nebo brzdovým asistentem. Pojďme se nyní věnovat vozu bez ABS a tzv. agresivnímu stylu jízdy. Tím se nerozumí jízda, kdy vytlačujeme okolí ze silnice, ale o jízdu, kdy se snažíme o maximální využití vlastností vozidla.
Pokud vlastníme auto, které alespoň trochu pobralo od svých tvůrců sportovních vlastností, může právě brždění být tou nejzábavnější stránkou jízdy. Je ale také třeba podotknout, že trénink je více než dobré provádět v místech, kde i při chybě nemůže vzniknout příliš nebezpečná situace. Ideální místa jsou samozřejmě závodní okruhy. Oba potom také mají otevřeno pro veřejnost, takže dostat se na ně není nemožné. Úplně nejideálnější je potom cvičební polygon ve Vysokém Mýtě, kde je ovšem podmínkou pro vstup zakoupení jednodenního kurzu. Budou se vám věnovat ti nejlepší instruktoři a k dispozici budete mít různé povrchy včetně simulace ledu (tzv. mokré fólie), budete brzdit z kopce i do kopce. Ale velmi dobrým místem může být i letiště nebo velké parkoviště. Také parkoviště se šotolinou je výborné cvičiště.
Při učení je dobré začínat s malými rychlostmi, které postupně zvyšujete. Počítejte také s tím, že civilní vůz má brzdy dimenzované pro normální provoz, a tak jejich neustálé zatěžování může vést k velmi výraznému slábnutí účinku nebo dokonce ke zničení kotoučů. Je tedy dobré po každé zkoušce vůz na chvíli odstavit a třeba probrat situaci s kamarádem. Nejbezpečnější a také nejúčinnější způsob brždění je vždy s rovnými koly. A pokud máme v plánu brzdný manévr, je také dobré na pedál šlápnout postupně a ne na něj dupnout. Proč? Auto brzdí především přední brzdy. Když na pedál „dupnete“, předek není dostatečně zatížen a rychleji dojde k zablokování kol. Pokud ale pedál sešlápnete postupně, auto se má čas naklonit na přední nápravu a brzdí lépe. Postupné sešlápnutí pedálu samozřejmě netrvá nijak dlouho. Řekněme, že je skoro stejně rychlé, jak zašlápnutí brzdy. Je potřeba trochu cviku. Teď už umíme zabrzdit do zatáčky. Ale co když je potřeba zabrzdit v zatáčce? I to je možné. Opět nejbezpečnější způsob, pokud máme kousek prostoru, je narovnat kola a silně zašlápnout pedál. Potom pustit a opět zatočit do směru. Vězte, že na pěti metrech intenzivního brždění můžete výrazně zpomalit vůz a zůstat v zatáčce. Jestli budete brzdit se zatočenými koly, auto se dostane do smyku. I takto se dá jet a spousta závodníků takto i brzdí. Smyk je poměrně lehce řiditelný a proto je dobré tuto situaci hodně trénovat. Poprvé se otočíte, podruhé se do zatáčky nevlezete, potřetí začnete auto trošku cítit a za pár dalších průjezdů zatáčku projedete. Pozor ale na to, že tento způsob není nejrychlejší. Vždy je lepší vůz zabrzdit už před zatáčkou a v zatáčce už zrychlovat.
Takže směle do tréninku, protože pokud se naučíte vůz brzdit takto automaticky, může vám někdy tento způsob zachránit třeba i život. A při tréninku si užijete spoustu legrace.