Obrovský interiér
Snadné ovládání základních funkcí
Pohodlí i na hodně dlouhých cestách
Skvělá spotřeba paliva
Pouze sedmimístná verze
Odskakování zadních kol na nerovnostech v zatáčkách
Obtížnější manipulace s roletou v zavazadelníku
8 /10
Toyota mě v posledních letech dost překvapuje. Značka, kterou jsem až do příchodu současné generace corolly vnímal hlavně jako takovou jistotu v oblasti spolehlivosti, se neuvěřitelně vyšvihla nejenom v oblasti designu, ale hlavně v nabídce modelů. Zatímco ještě relativně nedávno „jela“ Toyota sportovní vozy jenom okrajově, dnes má dvě verze kupé Supra, skvělý GR Yaris a na cestě je i nová generace „analogového“ GT86 (GR 86).
Tohle všechno by z hlediska emisních limitů nešlo bez hybridních pohonů ve stěžejních modelech, navíc díky nim si k nám Toyota může dovolit dovážet i něco tak okázalého, jako pět metrů dlouhé SUV se sedmi místy, automatickou převodovkou a pohonem všech kol. Jasně, dlouhé roky je tady i Land Cruiser, jenže to je ryzí off-road se vším, co k tomu patří.
Odpověď Toyoty na zavedenou evropskou či asijskou konkurenci nese jméno Highlander. Čtvrtá generace „déčkového“ SUV vzniká v americké Indianě a v Česku se poprvé oficiálně ukázala už loni na podzim. A musím říct, že první kontakt ve mně zanechal hodně pozitivní dojmy. Zůstaly takové i po více než tisícovce kilometrů na českých dálnicích, okreskách a ve městech?
Je to fakt obr!
Toyota Highlander patří mezi největší SUV na trhu. Vedle zmíněných Korejců (Kia Sorento, Hyundai Santa Fe) může konkurovat třeba i Volkswagenu Touareg nebo Volvu XC90, to jsou ale všechno modely, u jejichž konfigurace můžete strávit dny i noci. U highlanderu nemáte možnost výběru motoru, jednotlivé výbavy jsou jasně dané a individualizace je v podstatě nulová. V českých podmínkách to ale rozhodně nebude masovka a šance, že na silnici potkáte naprosto totožné auto, není velká.
Mně osobně snazší konfigurace vyhovuje, nabízí-li výbava vše potřebné. To je v případě zkoušené linie Executive splněno, takže stačilo vybrat barvu (hnědá kaštanová je bez příplatku, modrošedá, rubínová a bílá perleťová jsou za 22.500 Kč) a nakonec se hodily i boční nášlapy z katalogu příslušenství, které včetně montáže vyšly na 24.554 Kč. Dohromady tedy plně vybavený zkoušený vůz stojí 1.824.554 Kč.
Na Toyotu je to hodně. Až do začátku tohoto týdne, kdy české zastoupení značky uvedlo na trh vodíkový sedan Mirai, to byla téměř nejdražší Toyota u nás (Land Cruiser umí stát ještě o pár tisíc více). Jenže vy taky za své peníze dostanete pořádný kus auta. Highlander na délku měří 4966 mm, je 1930 mm široký, 1755 mm vysoký a má rozvor náprav 2850 mm, takže ve všech směrech přerůstá sorento i santa fe, a když pomineme výšku, tak i lanďáka. Kamkoliv jsem s ním přijel, tam budil dojem a vyvolával otázky ve stylu „a to je jako co?“. Přitom se pořád bavíme o autě na podvozku modelů RAV4 či Camry (TNGA-K).
Toyota Highlander: Srovnání rozměrů s vybranými konkurenty |
Model |
Toyota Highlander |
Hyundai Santa Fe |
Kia Sorento |
VW Touareg |
Délka [mm] |
4966 |
4 785 |
4810 |
4878 |
Šířka [mm] |
1930 |
1 900 |
1900 |
1984 |
Výška [mm] |
1755 |
1 685 |
1700 |
1702 |
Rozvor [mm] |
2850 |
2 765 |
2815 |
2894 |
Objem kufru* [l] |
241/658/1909 |
130/571-782/1649 |
697/2085 |
-/810/1800 |
*7 míst/5 míst/maximální |
Pořád spíše klasika
Byly chvíle, kdy jsem boční nášlapy fakt ocenil. Třeba když sousedé nechali před domem málo prostoru k zaparkování a dlouhé přední dveře bylo možné otevřít nanejvýš na jeden „zoubek“. Takže hezky obě paty na nášlap, otočit se vestoje na špičky a přidržovat se přitom za podélnou střešní lištu. Musím ale uznat, že se mi ven obvykle moc nechtělo. Mám rád bytelná auta s prostornými a vzdušnými interiéry, navíc highlander je v době rozsáhlé digitalizace pořád tak trochu stará škola. A to mi vyhovuje.
Před řidičem nenajdete širokoúhlý digitální štít, ale přehlednou kapličku s rychloměrem, ekonoměrem a velkým displejem palubního počítače, v níž se rychle zorientujete. Pokud už máte zkušenosti například s Toyotu RAV4, budete hned jako doma. Středová konzola je gigantická a v jednom velkém panelu zahrnuje 12,3palcový displej infotainmentu, ovládání klimatizace, vyhřívání a ventilování sedadel i výdechy ventilace.
Tlačítek je tady požehnaně, jsou velká a mají hezkou povrchovou úpravu, jedno ale chybí: distribuce vzduchu. To ale naštěstí není neřešitelný problém, protože velký displej umožňuje i rozdělení obrazu, přičemž v menší části lze zobrazit nastavení klimatizace i komfortních funkcí sedadel, audio, nebo údaje o spotřebě a diagram práce hybridního systému. Menší z ploch je na fotkách v galerii na displeji zobrazena vpravo, je ale možné ji přepnout i vlevo, tedy blíže k řidiči, který se pak nemusí tak moc natahovat.
Oáza klidu a pohody
Přední sedadla jsou mimořádně pohodlná, a přestože na to nevypadají, umějí dobře podržet i v zatáčkách. Ideální pozici za volantem jsem si v sedmimístném kolosu našel hned, na můj vkus by však mohly být přední sedáky o něco delší a mohly by nabídnout větší rozsah nastavení sklonu. Zatímco horní část přístrojovky pokrývá měkoučký dekor z umělé kůže, ta spodní, kam se člověk obvykle moc nedívá, je s drobnými výhradami stran použitých plastů či slícování. To se ale děje i v jiných rodinách.
Jestli highlander v něčem exceluje, je to nabídka odkládacích prostor. Otevřené schránky jsou před spolujezdcem i pod panelem klimatizace (tady dokonce s šikovným otvorem pro protažení kabelu k mobilnímu telefonu), před voličem automatu, kde by neškodil protiskluzový materiál, a zejména pod roletou středové loketní opěrky. V boxu najdete indukční nabíječku telefonů, o patro níž je polička, na kterou perfektně pasuje peněženka, a ještě níž je cosi jako sklepní prostor, z nějž jsem po týdnu testování vytáhnul i věci, o nichž jsem vůbec netušil, že je nosím po kapsách. Nějak takhle si představuji praktické rodinné SUV!
Pohled do vnitřního zpětného zrcátka mě zprvu nepotěšil. Zadní hlavové opěrky totiž zabírají docela dost prostoru, navíc za předními sedadly pokračuje tak velký kus auta, že výhled oknem víka kufru není kdovíjaký. To naštěstí u zkoušené výbavy Executive řeší standardně dodávané digitální zpětné zrcátko s kamerou umístěnou nad registrační značkou, které můžete znát i z ravky. To je vám pak jedno, kolik lidí sedí za vámi, nebo že máte kufr narvaný k prasknutí. Navíc mě překvapilo, že se kamera nad espézetkou téměř nešpiní, a to jsem občas jezdil ve fakt hnusném počasí.
I na zadních sedadlech najdete odpovídající komfort. Měřím 190 cm a za sebe jsem se posadil s asi osmicentimetrovou rezervou před koleny, nechybí tu panel klimatizace a opěradla je možné naklápět, takže si užijete i krátký šlofíček. Jen s místem nad hlavou to nebude pro osoby mého vzrůstu nic moc. Zkoušená linie Executive má totiž ve standardu i otevíratelné panoramatické střešní okno, které ubírá potřebné centimetry nad hlavou. Lze to vyřešit posunutím sedadla více dopředu (lavice je asymetricky dělená a posuvná v rozsahu 18 cm), to ale zase přijdete o prostor před koleny. Začarovaný kruh…
Highlander se u nás nabízí pouze v sedmimístném provedení, pořád se ale jedná o SUV, u nichž bývá prostor ve třetí řadě vyhrazen zejména dětem. Vešel jsem se tam pouze v případě, že byla druhá řada sedadel posunutá před, takže bych de facto můj problém s prostorem před koleny hodil na člověka sedícího přede mnou. Nastupování dozadu není taková gymnastika, jak jsem si původně myslel, pořád se ale bavíme o SUV a ta mají do úrovně krabicovitých sedmimístných MPV pořád dost daleko.
Nemyslím si, že by většina zákazníků stavěla highlander do role rodinného autobusu. Spíš to vidím tak, že bude třetí řada sedadel většinu času úhledně složená v podlaze. V pětimístném uspořádání máte kufr o objemu 658 litrů, sklopením opěradel druhé řady získáte 1909 litrů, a když přece jen pojedete v sedmi lidech, pořád vám zbude kufr s objemem 332 litrů. Povinnou výbavu schováte pod podlážku, kde je i prostor pro krycí roletu kufru a odjišťuje se tu také rezervní kolo (je schované pod autem).
Relativně pomalý chod elektrického ovládání zadního víka mi až tak nevadí, navíc ani se svou výškou se nemusím pod otevřeným víkem hrbit, štve mě ale roleta, se kterou se manipuluje fakt šíleně. Není ukotvena ve vodicích lištách, nataženou ji zajistíte pouze malými háčky a při jejich trefování si můžete snadno poškrábat plastové obložení kufru. Což už se u zkoušeného vozu projevilo.
Pokračování 2 / 3
Povedený hybrid se skvělou spotřebou
Toyotu Highlander v Česku pořídíte výhradně s 2,5litrovým hybridním pohonem z modelů RAV4, Camry či Lexusu ES a mně osobně tahle volba vůbec neuráží. Samotný spalovací motor má výkon 140 kW a točivý moment 239 N.m, přední kola pomáhá roztáčet elektromotor o 134 kilowattech a 270 newtonmetrech a zadní kola má na starosti druhý elektromotor se 40 kW a 121 N.m. Mezi předními a zadními koly není mechanická vazba, což setří hmotnost, spotřebu a tím pádem i tolik diskutované emise CO2.
Systémový výkon činí 182 kW a převyšuje tak 169kilowattové hybridy Kie Sorento a Hyundaie Santa Fe, papírově je navíc highlander dynamičtější (zrychlení z 0-100 km/h zabere 8,3 s, u Korejců 9, respektive 9,1 s), jen maximální rychlost 180 km/h na konkurenci nestačí. Stejně jako u všech hybridů Toyoty obstarává řazení hybridní planetová převodovka e-CVT, které kdekdo nemůže přijít na jméno kvůli hučení motoru ve vysokých otáčkách při předjíždění nebo dynamičtějších rozjezdech, když se ale rychlost jízdy ustálí, otáčky spadnou na minimum a o motoru prakticky vůbec nevíte.
Platí to i v případě Toyoty Highlander. Sladění trojice motorů je příkladné, při rozjezdech často 2,5litrový čtyřválec vůbec nepřijde ke slovu a ozve se až po silnějším tlaku na pedál plynu. V elektrickém módu vůz čerpá energii z NiMH akumulátoru o kapacitě 1,82 kWh (je umístěn pod zadní lavicí, proto jsou po stranách ventilační otvory), současná generace hybridu od Toyoty však zvládá bezemisní jízdu až do rychlosti 125 km/h, takže v tichosti můžete plout nejen obcemi, ale i mimo ně. Elektrický dojezd samozřejmě není kdovíjaký, malá baterie se ale na rychle dobíjí a z uživatelského hlediska není nutné podnikat jakékoliv kroky pro urychlení rekuperace. Prostě jedete jako s jakýmkoliv jiným autem, jen výsledná spotřeba paliva odpovídá spíše nafťáku.
Highlander je ideální auto pro klidnou jízdu na dlouhé vzdálenosti, což ale nutně neznamená, že se musíte loudat. Jezdil jsem s ním jako s jakýmkoliv jiným velkým SUV a nestačil žasnout, jak nízkou má spotřebu, i když se zrovna o rekord nesnažíte. Mimo město nebyl problém jet za šest litrů, na dálnici a ve městě jsem se v pohodě držel pod devíti litry, a po více než tisícovce ujetých kilometrů palubní počítač ukázal průměrnou spotřebu 7,9 l/100 km. To je skvělý výsledek, vezmeme-li v úvahu, že se bavíme o plně vybaveném, téměř 5metrovém SUV s provozní hmotností přes dvě tuny. Velmi podobně jsem na tom byl se spotřebou i během testu Seatu Tarraco motorem 2.0 TDI/147 kW, čtyřkolkou a převodovkou DSG. Jenže Seat je téměř o čtvrt metru kratší a dva metráky lehčí.
Tuhost v zájmu komfortu
Řidič highlanderu nemá moc možností, jak ovlivnit jízdní vlastnosti. Adaptivní tlumiče vůz nenabízí a režimy Eco, Normal a Sport pracují spíše ve prospěch hybridního systému. Rozdíly v reakcích na plyn tady ale samozřejmě jsou. Podvozek je tužší, ale vesměs v dobrém zájmu. Jednak se díky němu karoserie v zatáčkách moc nenaklání, přesné řízení s optimálním převodem a přirozeným odporem posilovače napomáhá obratnosti, a když dojde na nerovnosti v přímém směru, mohou se kola opřít do tuhé karoserie a většinu odfiltrovat.
Nezlobil bych se za lepší odhlučnění podvozku či kdyby se podařilo lépe umravnit zadní kola při přejezdech nerovností v zatáčkách. Občas uskakují, o tom není sporu, na druhou stranu mě ale překvapilo, jak předvídatelně to dělají. Vidíte před sebou nerovnost, které už se nestihnete vyhnout, záď se vychýlí, ale přesně o tolik, kolik čekáte. Není to víc ani míň, prostě dokážete přesně odhadnout, co se stane. Navíc berme v potaz i 20palcová kola, která jsou standardem pro linie Prestige a Executive (zkoušená).
Kdo by očekával americkou houpačku s dlouhým řízením a kolébavými pohyby, ten bude překvapen, jak evropsky Toyota Highlander jezdí. Ačkoliv nabízí i terénní režim Trail, na výlet do složitějšího terénu, kde by přišel ke slovu, v rámci testu nedošlo. I tak tady čtyřkolka dává smysl. V přímce se připojuje jen při rychlejších rozjezdech, nicméně v zatáčkách myslí dopředu a zapojuje do procesu zadní kola ještě dříve, než stihne dojít k problému. I díky tomu je vůz v oblouku dlouho neutrální, a když už to náhodou přeženete, stabilizace zasáhne velmi jemně.
Pokračování 3 / 3
Závěr
Přiznám se, že i já jsem původně očekával trochu více Ameriky, i navzdory tužšímu nastavení podvozku jsem však týden strávil za volantem velkého SUV, které je jako dělané pro překonávání dlouhých vzdáleností. Uvnitř je spousta místa, o pohodlí sedadel není třeba diskutovat, líbí se mi klasicky rozvržené ovládací prvky a také množství odkládacích prostor. Je to chytře a dobře navržené auto, které ve vás zanechá dojem ještě dlouho poté, co jej zaparkujete před domem.
Pravda, ve velkém městě bych s highlanderem asi žít nechtěl. Na to už je moc velký a parkování může vyžadovat více trpělivosti. Jde nicméně o skvělou alternativu k zaběhnutým velkým SUV, navíc s hybridním pohonem, který ve vztahu k ekonomice jízdy neklade žádné velké nároky na řidiče.
Je ovšem otázkou, zda dokážete akceptovat pořizovací cenu. Nejlevnější highlander totiž stojí 1,4 milionu korun, což je o 200.000 Kč více než v případě hybridního sorenta, a dokonce o půl milionu více, než kolik aktuálně dáte za nejlevnější Hyundai Santa Fe HEV. A teď babo raď…
Toyota Highlander: Souhrn cen |
Základní cena vozidla |
1.399.000 Kč (2.5 HDF AWD Comfort/181kW) |
Cena s testovaným motorem a výbavou |
1.800.000 Kč (2.5 HDF AWD Executive/181kW) |
Cena testovaného vozidla |
1.824.554 Kč (2.5 HDF AWD Executive/181kW) |
Technické údaje: Toyota Highlander
Rok • stupeň výbavy
2021 • Executive
Počet válců/ventilů na válec • rozvod
4/4 • DOHC
Typ motoru • zdvihový objem
zážehový • 2 487 cm3
Nejvyšší výkon
140 kW (190 koní)
Nejvyšší výkon při otáčkách
6 000 ot/min
Nejvyšší krouticí moment
239 Nm při 4 300 až 4 500 ot/min
Zrychlení z 0 na 100 km/h
8,3 s
Nejvyšší rychlost
180 km/h
Převodovka: způsob řazení
automatická
Zákl./max. objem zavazadlového prostoru
658 l • 1 909 l
Objem palivové nádrže
65 l
Hmotnost: provozní • celková
2 015 kg • 2 745 kg
Prům. spotřeba: komb.
7,1 l/100 km
Rozchod kol: vpředu • vzadu
1 662 mm • 1 690 mm
Rozměr pneumatik
235/55 R20
Rozměry: délka × šířka × výška
4 966 × 1 930 × 1 690 mm
Základní výbava: 7 airbagů, litá 20palcová kola, automatická 3zónová klimatizace, 7místné provedení, elektronické vnitřní zpětné zrcátko, systém vnějších kamer s 360stupňovým výhledem, head-up displej, elektricky ovládané panoramatické střešní okno, čalounění sedadel v kombinaci přírodní a syntetická kůže, ventilovaná přední sedadla, vyhřívaná krajní sedadla ve druhé řadě, audio JBL, infotainment s 12,3palcovým displejem a navigaci Toyota Touch 2 with Go, bezdotykové otevírání víka kufru, metalíza a další.
Volitelná výbava: Prahové nášlapy (24.554 Kč vč. instalace).