Toyota Corolla Verso D-4D: praktická a agilní (megatest)

Toyota představila své kompaktní MPV poprvé v roce 2001, aby mu již po necelých třech letech dopřála velkou modernizaci. Na to jak se povedla se podíváme v testu modelu se střední výbavou, sedmi sedadly a vylepšeným dvoulitrovým nafťákem pod kapotou. (video)
Toyota Corolla Verso D-4D: praktická a agilní (megatest)
Seznam kapitol
  1. Výrobní cyklus, facelift, vzhled, interiér
  2. Výbava, cena, za volantem, sedadla, ergonomie
  3. Místo vzadu, třetí řada sedadel, zavazadlový prostor
  4. Naftový motor D-4D, zvuk, dynamika, spotřeba
  5. Měření pružnosti a zrychlení, jízdní vlastnosti, řízení, podvozek
  6. Hodnocení, plusy a minusy, technické parametry
  7. Kompletní fotogalerie

Když Renault v devadesátých letech poprvé představil své malé MPV Scénic postavené na bázi kompaktního Méganu, nepředpovídali mu mnozí dlouhý život. Co s relativně malým a vysokým autem nabízejícím prostor pro pět cestujících jako běžný osobák a jen průměrný zavazadelník? Zájem kupujících však všechny kritiky umlčel. Mnozí více oceňovali větší prostor pro cestující, které klasické kombi neumí nabídnout, a klidně oželeli větší prostor pro zavazadla. Ze Scénicu se stal hit a záhy bylo jasné, že vůz tohoto typu nesmí chybět v nabídce žádné renomované automobilky.

Tip: Stáhněte si video: nižší kvalita (17,2 MB), střední kvalita (30,2 MB), vyšší kvalita (44,7 MB)

Toyota se svým kompaktním MPV nespěchala a přišla s ním až v roce 2001 spolu s představením deváté generace modelové řady Corolla na frankfurtském autosalonu. Od největšího světového výrobce automobilů všichni čekali vůz designově i technicky takřka dokonalý a výsledná podoba byla zřejmě pro mnohé zklamáním. Podoba vozu sice nebyla nijak odpuzující, ale postrádala výraznější rysy, neměla čím zaujmout. Corolla s dnes již typickým přídomkem Verso patrně nebyla na trhu tak úspěšná, jak si u Toyoty představovali, a přišlo, co přijít muselo – velká modernizace.

Japonští výrobci nikdy neměli problém s tím předělat neúspěšný model brzy po jeho uvedení na trh a stejný postup zvolili i u Toyoty a její Corolly Verso. Po pouhých dvou a půl letech prodeje dali stop nevýrazné popelce a nahradili ji svěží princeznou. K vnějšímu designu přidali i pár změn v interiéru, vylepšili podvozek a protáhli jeho rozvor, nabídku rozšířila sedmimístná verze a mnoho dalších drobností. Mezi novinkami se objevil i vylepšený přeplňovaný naftový dvoulitr D-4D se stopatnácti koňmi (85 kW), který měl pod kapotou i námi testovaný vůz.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Nový kabátek je nápaditý

Z šedé myšky vysportovanou kráskou

Vizážisté, kteří si vzali Corollu Verso do parády, odvedli skvělý kus práce. Ačkoli byly základní rysy vozu upraveny jen lehce, dokázali designéři Toyoty změnit vzhled vozu takovým způsobem, že jej samotná automobilka ráda prezentuje jako zcela nový model. Osobně bych jej označil spíše za velký facelift, z jehož běžného rámce se vymyká pouze prodloužení rozvoru o nezanedbatelných 15 centimetrů. Design vozu je nyní svěží a moderní, zejména jeho zadní partie působí mezi běžnou konfekcí velmi neotřelým dojmem, a pokud jej postavíte vedle původního modelu, budete si myslet, že je dělí alespoň deset let vývoje.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Kromě zadních světel, zajímavých tvarem i čirým překrytím, zaujme také negativní sklon C sloupku, na MPV výrazné lemy blatníků nebo vždy stříbrné a zajímavě střižené střešní nosiče. To vše dodává Corolle Verso dynamické až sportovní vzezření. Bokům dominují hladké plochy a opticky vyvážené křivky, které vzhledu dodávají na noblese. I přesto, že testovaný vůz byl dodán v maximálně fádní šedé barvě, na silnici se rozhodně neztrácel a přitahoval pohledy nemalého počtu kolemj(e)doucích. Ve světlejších barvách je pak k nepřehlédnutí; upřímně se přiznám, že design vozu mě velmi zaujal a ve své třídě nemá v mých očích v tomto směru mnoho srovnatelných konkurentů.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek

Provedení exteriéru nezůstává nic dlužen ani interiér, který je stejně originální a ještě více sportovně laděný. Palubní deska je sice mohutná, ale díky své členitosti působí poměrně lehkým dojmem. Na zajímavosti ji dodávají výdechy ventilace otočené o 90 stupňů proti běžným zvyklostem a krátká a vysoko posazená středová konzole. Její výška je omezena umístěním řadící páky, kterou nenajdete klasicky na středovém tunelu, ale „vytrčenou“ právě ze středové konzole. Atraktivní je i provedení výplní dveří, nezklamou ani potahy sedadel kombinující tmavě šedý a stříbrnočerný potah. Celému interiéru vládne pravě tato barevná kombinace nepostrádající sportovní šmrnc, i plasty jsou výlučně černé nebo doplněné o hliníkový dekor. Kvalita provedení všech detailů nezůstává nic dlužna jménu Toyota, i materiály jsou kvalitní, škoda jen, že plasty jsou v jádru všechny tvrdé a měkčená je pouze jejich tenká vrstva na povrchu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Interiér je sportovně laděný

Sportovní nádech podtrhuje výrazné boční vedení sedadel, tříramenný volant a bíle podsvícená optitronová přístrojová deska. Takto provedený interiér na první pohled překvapí a působí, jako by byl trochu nevhodně přejatý z auta úplně jiné kategorie, toto je přece rodinný vůz. Pokud ale „přerostlou“ Corollu lépe poznáte, zjistíte, že takový design skvěle kopíruje její charakter.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Výrobní cyklus, facelift, vzhled, interiér
  2. Výbava, cena, za volantem, sedadla, ergonomie
  3. Místo vzadu, třetí řada sedadel, zavazadlový prostor
  4. Naftový motor D-4D, zvuk, dynamika, spotřeba
  5. Měření pružnosti a zrychlení, jízdní vlastnosti, řízení, podvozek
  6. Hodnocení, plusy a minusy, technické parametry
  7. Kompletní fotogalerie
Test ojetiny Mini One: Britské retro úžasně jezdí, trápí jej ale motory

Ojetina: Mini One

Druhá generace hatchbacku mini se začala nabízet před jedenácti roky. Dnes ji v nabídce bazarů naleznete za ceny od 120 tisíc korun. Na co si dát pozor?

21.  10.  2017 | David Rusol | 3 příspěvky
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků