Tipy a rady: jedeme s dětmi v autě

Většina rodin jezdí v autech s dětmi a ty se také velmi často podílejí nejen na běžném silničním provozu, ale stávají se i častými položkami ve statistikách dopravních nehod. Cestování jim můžeme zpříjemnit mnohdy i jen drobnostmi, zvýšit bezpečnost pak zcela zásadně.
Tipy a rady: jedeme s dětmi v autě

Téměř polovina dětí, které v poslední době zahynuly při dopravní nehodě, byla spolujezdci v automobilu. V mnoha případech mohli rodiče, resp. řidič těmto tragédiím zabránit. Nejdůležitější zásadou je připoutat se bezpečnostními pásy, respektive děti mladší 12 let (menší než 150 cm) převážet za použití zádržných systémů (na sedadlech, která jsou povinně vybavena bezpečnostními pásy).

Ze statistik dopravní nehodovosti dětí zcela jednoznačně vyplývá, že nejvíce dětí je postiženo právě jako spolujezdci v automobilu. Odpovědnost za tyto následky nehod mají zcela jednoznačně dospělí - řidiči. Rodiče často podlehnou žadonění dětí a alespoň na cestě mimo provoz dovolí dítěti sedět vedle řidiče bez zádržného systému. Ať už je k tomu vede pýcha rodičovská nebo řidičská či touha vyhovět dítěti, vždy tím dítě ohrožují. Situace na silnicích jsou nevypočitatelné a každý řidič jistě ví, že se nemůže spoléhat jenom sám na sebe. I na tiché lesní cestě na něj může nečekaně vyrazit spěchající náklaďák nebo lesní zvěř. Při náhlém a prudkém brždění, nebo dokonce při čelním nárazu, je síla setrvačnosti tak veliká, že hrozí nebezpečí, že dítě prolétne čelním sklem vozidla. Pro dospělého tato situace již tak nebezpečná není. Mnozí dospělí si myslí, že dítě v případě nárazu udrží. To je omyl, protože nastává několikanásobné přetížení a zkuste v kritické situaci udržet třeba metrákové dítě v náručí…

Pokusy s bariérovými nárazy také ukázaly, že často se právě dospělý stává pro dítě nebezpečný tím, že ho vlastní hmotností přitiskne například k přednímu sedadlu.

Zákon na to myslí

Zákon o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb.) předepisuje mj. povinnost přepravovat děti do 12 let (a osoby menší než 150 cm) na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla v zádržných systémech, to znamená v bezpečnostním košíku, lehátku, v dětské sedačce schváleného typu, řádně upevněné tříbodovým systémem, popř. na sedáku (polštářku). Podle tohoto zákona je možné přepravovat děti i na sedadle vedle řidiče, pokud jsou řádně chráněny zádržným systémem a pokud je z činnosti vyřazen airbag (nebo není-li jím vozidlo vybaveno). Předpokládá se, že povinnost přepravovat dítě v zádržných systémech bude rozšířena na každou jízdu automobilem (tedy nejenom na dálnicích). Rozhodně by každý rozumný dospělý měl pro děti zádržné systémy používat už dnes vždy a všude, ať jede po městě na nákup, či po silnici.

Abychom měli jistotu, že dětský zádržný systém dítě opravdu ochrání, musí být schválen podle příslušné normy a musí odpovídat váze a věku dítěte. Česká republika uznává předpis č. EHK OSN (ECE-R-44), který rozděluje dětské zádržné systémy do čtyř základních skupin: skupina O pro děti do 9 měsíců věku (do 10 kg), skupina I pro děti od 9 měsíců do 4 let (od 9 do 18 kg), skupina II pro děti od 3 let do 7 let (od 15 do 25 kg) a skupina III pro děti od 5 let do 12 let (od 22 do 36 kg). Vyrábějí se také sedačky, které jsou kombinací jednotlivých skupin, popř. sedačky univerzální. Při nákupu sedačky je důležité, aby si ji dítě předem vyzkoušelo.

Povídání v automobilu

Komentáře řidičů při jízdě jsou často předmětem kritiky: „Koukej na toho ……, jak jede! Ten se asi zbláznil! Kam se šineš s tou rachotinou? Nemysli si, frajere, že mě předjedeš. Toho předjedeme jedna dvě...“. Tím ovšem pohodu v autě nezlepšují, a už vůbec nemají dobrý vliv na výchovu dítěte jako spolujezdce. Naopak vhodně volené komentování jízdy je výborným prostředkem pro seznamování dětí s pravidly provozu, pro dopravní výchovu. Přispěje se tím i k pohodové jízdě. Je toho hodně; co se dá komentovat:

„Vyjíždíme z garáže, podívej se, jestli nejdou chodci po chodníku, mají přednost. Dnes pojedeme pomaleji, je náledí, prší. Kolem nástupního ostrůvku pro tramvaj pojedeme obzvláště opatrně, tady chodci dost často vůbec nesledují provoz okolo sebe. Podívej se, tamhle ten pán běží na poslední chvíli, a vůbec se nerozhlíží. Podívej se na toho chlapečka, vběhl do vozovky, ani se nerozhlédl, a kousek od něho je přechod pro chodce. Měl by přejít na přechodu, tam má přednost před automobily. Podívej se, tamhle ti dva cyklisté jedou vedle sebe, a to se nesmí, musím je objet velkým obloukem. Červená - stojíme, červená se žlutou - připravíme se ke startu, zelená - jedeme, abychom nezdržovali ostatní auta. Jestlipak víš, co znamená tamhleta dopravní značka? A tady musíme dát přednost v jízdě. Tahle značka nám říká, že musíme před křižovatkou zastavit. Tady se nesmí stát. Teď nás čeká několik zatáček, raději zpomalíme. Tady nemohu předjíždět...“.

Chování v automobilu

Již nástup do auta je velice důležitý pro celý průběh jízdy. Děti samozřejmě řádně usadíme do sedaček, připomeneme nebezpečí přiskřípnutí prstů, proto raději dveře zavřeme sami. Zasuneme páčku dětské pojistky. Těžko můžeme spoléhat na to, že děti dveře během jízdy neotevřou. Proto jim také zakážeme manipulovat s jakýmikoliv páčkami. Děti smějí vystoupit, až když jim dospělý sám otevře dveře.

Vysvětlíme jim také, že je zakázáno cokoliv vyhazovat z auta. Základním předpokladem bezpečné jízdy je i chování dětí na zadních sedadlech. Dětský smích a hry jsou příjemné při klidné jízdě. Už ale mohou řidiči vadit ve stresových situacích, např. při jízdě v cizím městě, kdy je těžší orientace, nebo ve ztížených povětrnostních podmínkách (při náledí, v dešti, na zasněžené vozovce). Velice nepříjemné pro řidiče také je, když se děti na zadních sedadlech perou.

Nezapomeňte před jízdou zkontrolovat, zda jsou všechny věci ve vozidle pevně uchyceny. V případě prudkého zabrždění se i relativně malý předmět stává střelou a může vážně zranit vaše dítě nebo jiného ze spolujezdců.

Jídlo a ostatní

Zejména při cestách trvajících déle než jednu hodinu je důležité pamatovat na jídlo a pití. Proto je nutné se v tomto směru na jízdu důkladně připravit. Mít s sebou dostatek ovoce, zeleniny, jogurty či různé krémy, chleby, pití. K tomu samozřejmě i ubrousky a mokrou žínku. To vše ve zvýšené míře platí pro jízdy na dovolenou.

Děti jsou zprvu zaujaty krajinou, jízdou, ale po určité době se začnou nudit. Jídlo a různé dobrůtky, které si samozřejmě necháváme až na později, jim dokáží zlepšit náladu. Vynikajícím zdrojem rozptýlení jsou kazety nebo kompaktní disky s nahranými pohádkami. Řidič nejvíce ocení, sedí-li vzadu s dítětem nebo s dětmi dospělá osoba, která může dětskou nudu eliminovat. Zásadně v autě nekouříme. Je-li řidič silný kuřák, je vhodnější zastavit na odpočívadle a k cigaretě si dát třeba i kávu. Častější zastávky mají význam pro každého řidiče. I pro děti znamenají velké uvolnění. Mohou se protáhnout, proběhnout, což je důležité především při delších cestách.

Test ojetiny Mini One: Britské retro úžasně jezdí, trápí jej ale motory

Ojetina: Mini One

Druhá generace hatchbacku mini se začala nabízet před jedenácti roky. Dnes ji v nabídce bazarů naleznete za ceny od 120 tisíc korun. Na co si dát pozor?

21.  10.  2017 | David Rusol
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků