Úspěch se neodpouští, a to ani v rámci jedné firmy. Zvykejte si proto na fakt, že přebytek prostoru už nebude jen výsadou škodovky. Může ale Tiguan Allspace nabídnout více než sesterský Kodiaq?
Kapitoly článku:
Solidně naladěný podvozek s důrazem na stabilitu
Velký zavazadlový prostor a variabilita interiéru
Spolupráce motoru s převodovkou
Třetí řada sedadel za příplatek má omezené využití
Design bez nápadu oproti výchozímu Tiguanu
Příliš blízko koncernovým sourozencům
8 /10
Modulární platforma MQB s napříč uloženými motory je pro Volkswagen naprosto klíčovým technickým řešením, které německému koncernu umožnilo vytvořit prakticky všechny nejdůležitější modely.
Nakolik je tento základní stavební prvek vývojářů opravdu důležitý a co všechno dovoluje, nejlépe demonstruje srovnání čtyřmetrového VW Polo s liftbackem Arteon o délce skoro 4,9 metru. Nebo abychom nechodili příliš daleko, podobně protáhlým, ale navíc o kus vyšším sedmisedadlovým Tiguanem Allspace či ještě větším pětimetrovým crossoverem Atlas/Teramont pro Spojené státy a Čínu.
Diametrálně různé koncepce, přitom pořád jedna báze. Zkrátka něco jako lego pro dospělé, zásadně zjednodušující práci a s více než pozitivním dopadem na efektivitu vývoje i výroby.
Všestrannost uvedeného šasi je natolik široká, že evidentně dovoluje Volkswagenu vytvořit pro příbuzné modely prodávané pod jinými značkami zcela individuální karoserie, které mají nejen jinou délku (což při použití třeba jen odlišně tvarovaných nárazníků asi nepřekvapí), ale dokonce i nepatrně odlišný rozvor.
Je to případ Arteonu a Superbu a stejnou paralelu najdete i mezi Škodou Kodiaq a zmiňovaným novějším Tiguanem Allspace. Ten vykročil ve stopách původního Tiguanu, v rámci wolfsburského genetického inženýrství se však našel i v mladoboleslavském voze, a tudíž jeho záměry nejsou právě originální. Chce dát majitelům co nejvíce prostoru v rámci daného segmentu, což poněkud neomaleně říká i jeho jméno. Vystačí si s tím v mezírce vytvořené mezi Kodiaqem, výchozím Tiguanem a luxusním Touaregem?
S DNA jezevčíka
Obvykle se po úvodních odstavcích podíváme zblízka nejdříve na to, jak testovací auto vypadá, nicméně v tomto případě bude nutné použít při hledání těch správných slov a souvětí nepoměrně více fantazie, než předvedlo stylistické oddělení Volkswagenu. Allspace se totiž na rozdíl od třeba mladoboleslavských SUV ani nesnaží vypadat jinak než jeho kratší varianta.
S výjimkou šířky se všechny standardizované rozměry změnily, pokud jde ale o design, tohle auto je víceméně věrnou kopií originálu. Akorát se zdá, že si s ním jeho tvůrci pohráli na skřipci. Jestli je tato vizuální analogie v pořádku, nebo mohli návrháři projevit naopak poněkud více invence, posuďte sami.
Ne že by škodovka stvořila zrovna krásu na kolech, ze které přechází zrak, taky by se ji dalo leccos vytknout, jenže čistější boky Volkswagenu bez prolisů nedokážou zamaskovat délku zadních dveří, jež při delším zkoumání působí, jako kdyby byly naroubované z jiného o číslo většího vozu.
Podobná se zdá být vlastně celá zadní část od prostředních sloupků, přičemž nemalý vliv na tento dojem má také fakt, že mám asi v oku příliš zafixované rozměry normálního Tiguanu. Abych to ale zbytečně nedramatizoval – tak nápadná ona disproporce zase není, zvyknout si na ni jde docela rychle, a navíc tato atrofie měla zásadní vliv na prostorové poměry v interiéru.
Rodinná stodola
Vpředu se oproti Tiguanu nezměnilo zhola nic, takže pokud nemáte do páteře integrované pravítko, jen stěží poznáte, že máte nad hlavou o půl centimetru více místa. Tedy v případě, že auto nedisponuje rozměrným střešním oknem, jako tomu bylo i v případě tohoto konkrétního kousku, které z prostoru pod prosklenou střechou kvůli rámu a konstrukci zase zlehka ukrojí.
Palubní desku, respektive pracoviště řidiče, nemá příliš smysl rozebírat. Tohle je důvěrně známé prostředí kombinující takřka bezchybnou ergonomii (které nelze s výjimkou čistě dotykového displeje u nejdražšího multimediálního rozhraní moc co vyčítat) a poněkud fádní ztvárnění v konzervativních šedivých odstínech.
Chybí tomu nápad, jiskra, cokoli, co by rozbilo donekonečna obehrané téma, jenže na druhou stranu zde nic nepůsobí rušivě, okamžitě po usednutí můžete téměř poslepu ovládat obvyklé funkce a nadto dostanete docela pohodlné sedačky a na crossover dobrou pozici za volantem.
Na zadní lavici je díky významně delšímu rozvoru o hodně více místa v podélném směru, na šířku by to ale mohlo být o kousek lepší. Trojice cestujících vám bude na delší cestě pravděpodobně remcat, že se k sobě tulí více, než by se jim líbilo. Kolik jim zůstane místa na kolena každopádně záleží i na tom, jestli využijete také dvě další sedačky ve třetí řadě.
Jsou za patnáctitisícový příplatek, takže s nimi nepočítejte automaticky, otázkou ale je, jestli se vám vůbec vyplatí. Základní objem zavazadelníku podstatným způsobem nezmenší, kvůli jejich přítomnosti spadne ze 760 na rovných 700 litrů, což je pořád dost, a pokud je právě nebudete potřebovat, lze je sklopit do podlahy. Potíž je spíše v tomu, že se opravdu hodí pouze pro malé děti a trpět tu budou i dospělí menšího než průměrného vzrůstu. Kromě toho jejich vyklopení zmenší kufr na pouhých 230 litrů a je k nim dost špatný přístup, i když lze sedadla prostřední řady posunout o osmnáct centimetrů dopředu a odklopit se dají i opěradla.
Tu rodinnou stodolu v mezititulku berte proto s menší rezervou. Rodiče se školkou v podobě pěti prcků ubytuje Allspace s naprostou rezervou, i čtyři průměrné vzrostlé cestující se třemi dětmi mají zelenou, ale pětice lidí s pořádnými zavazadly si už zahraje tetris, aby se na palubu poskládala v klidu. Jde to, mám to odzkoušeno, lusknutím prstu to ale nešlo.