Test VW Passat Variant 2,0 TDI: über alles

Původně jsem si chtěl z německé ikony tímto testem trochu utahovat. Po pár tisících km ale musím uznat, že na Passatu „něco je”.
Seznam kapitol
  1. Úvod, Nuda v exteriéru i interiéru, Uvnitř je místa na rozdávání
  2. Modla k modle sedá..., Kde je tedy to překvapení?
  3. Neuvěřitelně odolné brzdy, Na Grossglockner na jednu nádrž
  4. Závěr, Cena, Technické parametry
  5. Kompletní fotogalerie

Možná se ptáte, proč jsme se rozhodli otestovat VW Passat 2,0 TDI právě nyní, tak dlouho po jeho příchodu na trh, v tak obyčejné verzi. Důvody jsou dva. Prvním je, že není ikoničtějšího auta střední třídy a takové vozy by nebylo na škodu testovat každý týden. To je ten méně vážně míněný. Tím druhým je, že jsem po delší zkušenosti s vozem byl několika jeho aspekty tak překvapen, že bych sám se sebou nedokázal žít, kdybych se o ně s vámi pravdivě nepodělil.

Mnohým z vás zřejmě celým testem neřeknu nic převratného. Nepatřím ale mezi fanoušky koncernu a s nějakým VW si sjedu obvykle jen párkrát do roka bez většího nadšení. O to výrazněji chápu posun koncernu ve vnímání potřeb jeho zákazníků. A směr, kterým se nyní ubírá VW, je pro mě hodně překvapivý.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Nuda kam se podíváš

Jestli mě Passat v něčem ani trochu nepřekvapil, pak je to jeho design. Nemá smysl jej nějak do hloubky rozebírat, vzhled posledního Passatu je všem jistě dobře znám, a tak tuto kapitolku odbudu jen pár řádky.

Passat se myslím ani náhodou nemohl stát hezkým a nápaditým autem. Nad jeho kolébkou kdesi lesích u Wolfsburgu stály jen dvě sudičky – jedna za mateřský koncern a druhá za jeho zákazníky. První chtěla, aby byl Passat oslovil co možná nejširší spektrum zákazníků a nikoho neurazil. Druhá pak, aby se nenašel nikdo ze současných zákazníků, kterému by se Passat nelíbil a zároveň, aby sousedi ani obchodní partneři neměli co závidět. Výsledkem nemohlo být nic jiného než supernudný design bez špetky invence.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Testovaný vůz, u nějž vše podtrhovala nápaditá šedá metalíza, jsem obcházel mnohokrát a žádný nápad jsem na něm nenašel. Prostě tam nebyl. Vše je tak nějak očekávatelné, typické, umírněné. Passat mě zkrátka nechává zcela chladným, nic jiného se od něj ale zřejmě ani nečekalo.

V interiéru tomu není jinak. Pokud se někde designéři pokoušeli něco vymyslet, dopadlo to spíše trapně. Gotické tvary horní poloviny palubní desky nezachrání to, že vše je tak nějak rovné, pravidelné, bezduché. Ano, je to Passat jak ho máme rádi.

Místa na rozdávání

Ani druhá kapitola nepřekvapí. Uvnitř Passatu je totiž hodně místa ve všech směrech pro čtyři dospělé jedince. Vepředu vzrostlý řidič ocení hlavně dostatek místa v příčném směru, na výšku je ho rovněž na rozdávání, i když sedadla jsou i ve své nejnižší poloze poměrně vysoko. Podélně je místa na střední třídu jen průměrně nebo lehce nadprůměrně, ale rozhodně je ho tolik, abyste si na něj nemuseli ani náznakem stěžovat ani pokud vaši rodiče hrávali basket.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Vzadu je především velkorysý prostor pro nohy, na šířku už místa ubývá. Jestliže jsme si kdysi stěžovali na místo pro hlavu, platí to jen u sedanu, jehož střecha se začíná svažovat dříve, než by dvoumetrovým cestujícím vzadu bylo příjemné. U kombíku není co řešit, hlavička se vám neotluče.

Samostatnou kapitolu by si zasloužil obrovský zavazadelník o objemu 513 litrů v základním uspořádání a 1 641 litrů po sklopení zadních sedadel. Jenže v případě testovaného vozu byl zavazadlový prostor zdevastován en-jedničkovou přepážkou, která je nezbytná pro odpočet DPH. Marně přemýšlím, jak hloupý musel být ten, kdo se rozhodl podmínit odpočet DPH tímto nesmyslem. Nejen že kazí využitelnost zavazadelníku, ale degraduje i komfortní vlastnosti vozu, protože je jediným významým zdrojem hluku v interiéru. Iritován přepážkou povídání o zavazadelníku opouštím, v této podobě si nezaslouží více pozornosti.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, Nuda v exteriéru i interiéru, Uvnitř je místa na rozdávání
  2. Modla k modle sedá..., Kde je tedy to překvapení?
  3. Neuvěřitelně odolné brzdy, Na Grossglockner na jednu nádrž
  4. Závěr, Cena, Technické parametry
  5. Kompletní fotogalerie
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 17 příspěvků