Kapitoly článku:
Jízda: Lehký a úsporný
Dieselová nabídka pro Passat zahrnuje mnoho položek, přičemž tou nejzajímavější je samozřejmě prozatím nejsilnější naftový dvoulitr na trhu vůbec s maximem 176 kW (240 koní). To se nás ale zatím netýká. Protentokrát byl pod kapotou nejslabší dvoulitr disponující parametry 110 kW (150 k) a 350 Nm. Jak víme z brzdy, reálný výkon činí 147,7 koní. Pokud nebudeme počítat dieselovou šestnáctistovku, pak se bavíme o nejdostupnějším dieselu v nabídce.
Jenže tento „skorozáklad“ Passatu bohatě stačí. S novou generací totiž přišla také řada opatření zaměřených na snižování hmotnosti a výsledkem je auto, které působí velmi lehce, přestože naše varianta pořád váží o 138 kg více, než kolik udávají tabulky (1541 kg).
I když je pod kapotou téměř základní diesel, po stránce dynamiky není na co si stěžovat. Passat působí velmi lehce.
Ve srovnání s Mondeem nebo třeba i Opelem Insignia je pocit z jízdy daleko lepší. Nakonec stovku zvládne testovaná varianta za 8,9 s, což je pouze o 0,2 s horší čas, než jaký nabízelo Mondeo Kombi osazené dvoulitrem s výkonem 132 kW (180 k).
Dvoulitrové TDI předvádí zajímavý zátah přibližně do čtyř tisíc, pak citelně uvadá. Pokud ale převodovce neřeknete jinak, včas sama přeřadí na další rychlost. Činí tak při 4200 ot./min. Na dálnicích vám vyšší výkon nebude chybět ani při německém stylu jízdy, na okreskách při hrubším zacházení trochu výkonu na výjezdech ze zatáčky schází, ale je to spíš o subjektivním pocitu než o tom, že by auto bylo reálně pomalé. Během chvíle jedete za zatáčkou opět přes 130 km/h.
Trochu diskuzí vzbudil chod motoru. Z prezentace si pamatuji dieselovou jednotku jako tišší. Nejde o žádnou tragédii, jestliže ale motor vytočíte za zhruba 2500 ot./min, nelze říci, že byste o něm nevěděli (stejně jako při studených startech). Pokud mohou soudit na základě subjektivních dojmů, Mondeo bylo v tomto směru lepší.
Diesel by mohl být ještě o něco tišší, po stránce spotřeby si ovšem vede velmi dobře.
Jako velice sympatická se jeví spotřeba. Jeden údaj za všechny: 400 km dálnice ujeté na tempomat při 140 km/h, přičemž druhá polovina byla s kompletně naloženým autem. Palubní počítač se zastavil na hodnotě 6,8 l/100 km. Obecně můžeme říci, že dostat se pod sedm litrů není vůbec žádný problém.
Testovaný Passat je zkrátka úsporné auto. Vzhledem k nádrži o objemu 66 litrů není vůbec nereálné dát na jedno natankování 1000 km.
Výborný, až na ten podvozek
Asi už jste pochopili, že jízdu po dálnicích zvládá Passat na výbornou. Kromě nízké spotřeby stojí za zmínku také příjemné ticho. Při 130 km/h točí motor na šestku něco málo přes 2000 ot./min. Do kabiny zní hodně z dálky a o aerodynamice skoro nevíte ani při 160 km/h. Nad vaší jízdou pak bdí, (respektive může bdít) adaptivní tempomat nebo hlídání pruhů, které bude dost dlouho řídit za vás, než se systém deaktivuje. Passat je perfektní auto na dlouhé trasy. O tom není pochyb.
Za nastavitelné tlumiče si musíte připlatit, což se u testovaného auta nestalo. I standardní podvozek ale zvládá zatáčky výborně. Jízdně je nový Passat dost povedený.
Vede si ovšem velmi dobře také v zatáčkách, kde při ostřejší jízdě naplno poznáte onen pocit lehkonohého automobilu. Důvodem je kromě fakticky nižší hmotnosti i řízení (samozřejmě elektromechanické). To sice není sportovně tuhé, ale je citlivé a strmé.
Podle mého názoru je přesně takové, jaké by mělo u auta typu Passat 2.0 TDI být. Nemusíte se nijak zvlášť namáhat, ale v zatáčkách není potřeba přehmatávat tak často a především na každý pohyb volantem reaguje Passat okamžitě. Tohle auto se vážně řídí hodně příjemně.
Chválu si zaslouží i DSG. Pravda, je sice pouze šestistupňové, nicméně to v praxi vůbec nevadí. Osobně si myslím, že než každou chvíli řazení (jak tomu je u devítistupňových automatů) je lepší a komfortnější o tři stovky vyšší otáčky na dálnici a nepatrně vyšší spotřeba. DSG navíc řadí plynule a velmi rychle. V manuálním režimu poslouchá hned a bez odmlouvání.
DSG má na dnešní dobu „pouze“ šest stupňů, v praxi to ale vůbec nevadí, jestli to není naopak výhoda. Převodovka řadí chytře a rychle. Tak to má být.
A podvozek? Pošlete ho do zatáčky a nebudete se stačit divit. Po nedotáčivosti ani stopa. Pravda, auto může být nedotáčivé, ale to už je potřeba vyloženě chtít a naschvál vjet do oblouku daleko za hranou. Při svižné jízdě má Passat Variant spíše tendenci stočit se do zatáčky, což je velmi příjemné. Kromě ESP bojuje proti nedotáčivosti také na přední nápravě systém XDS. Variant v zatáčkách opravdu umí. Sedan je pak ještě lepší.
Tolik chvály, jeden by snad čekal deset z deseti bodů. Jenže Passat mě v jedné věci velmi zklamal. Přestože mi dojmy ze Sardinie říkají opak, nemůžu jinak. Testované auto nebylo na nerovných českých silnicích v kombinaci s osmnáctipalcovými disky, na kterých tak skvěle vypadá, pohodlné. Můžeme to napsat ještě jinak – Mondeo postavené na stejně velkých kolech bylo výrazně pohodlnější.
Na rovném asfaltu Passat doslova lítá, na nerovném si podvozek posazený na osmnáctipalcových kolech neví rady. Komfortu podupávající kola dost ubírají.
Po kvalitních cestách Passat jenom letí. Do interiéru se dostává tiché svištění proudícího vzduchu, kola krásně kopírují silnici a celé to při 160 km/h vypadá, jako když jedete o polovinu méně. Jenže na nerovnostech se karta obrací. Víte o všem.
Neříkám, že se do interiéru dostávají nějaké zásadní rány, ale v jednom kuse cítíte a slyšíte, jak kola na sebemenších spárách podupávají. Otestoval jsem si i starý úsek D1 ve stoupání u McDonaldu u Velkého Meziříčí. To už je silnice, která je nad síly tohoto podvozku na daných kolech. Auto na ní skáče a vy v interiéru s ním.
Kde jsou normální silnice, tam problémy nebudou. Kdo jezdí po nerovných cestách, ten by mohl být zklamán, jak se to stalo mně. Řešení přinese třeba připravovaný Passat Alltrack, údajně ale až na něj ani nemusíte čekat. Stačí, když budou v autě příplatkové nastavitelné tlumiče DCC, které tento neduh odstraní. A tím se dostávám k druhé vážnější nevýhodě našeho Passatu.
