Test Toyoty Avensis: nenápadná, velkorysá

(test ojetiny) Toyoty jsou symbolem spolehlivosti. Avensis je navíc velký a komfortní. Že by ideální ojetina? Uvidíme.
Seznam kapitol
  1. Stěžejní model, Technika na úrovni doby, Slušná nabídka verzí, Důraz na „nafťáky“
  2. Zkoušený vůz, Na první pohled, Úhledný kombík
  3. Velkorysý interiér, Kufr předčí očekávání, Za volantem
  4. Na silnici, Závěr
  5. Stručné technické údaje, Naměřené hodnoty,
  6. Kompletní fotogalerie

Stěžejní model

Typ Avensis debutoval na autosalonu v Bologni v prosinci roku 2002, kdy po 450 000 vyrobených vozech nahradil první generaci z roku 1997. Oproti ní měla nová generace o 70 mm delší rozvor, rozchod širší o 50 mm a propérování delší o 20 mm. Po představení typů Yaris a Corolla byl Avensis II třetím ze zásadních modelů určených k ofenzívě na evropském trhu. Jeho vývoj probíhal v designérském centru Toyoty v jižní Francii, v Evropě se uskutečnila také naprostá většina jízdních zkoušek. Díky tomu se zbavil posledních rudymentů svého japonského původu a vznikl tak účelný a svérázný automobil, splňující také nejvyšší nároky na bezpečnost. V rámci toho nabídl kromě běžných čelních a bočních airbagů jako jeden z vůbec prvních v Evropě také bezpečnostní vak chránící kolena řidiče.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Technika na úrovni doby

Přední kola zůstala zavěšena na vzpěrách McPherson se spodními rameny, vzadu se však objevila lichoběžníková náprava odvozená ze sportovní Celicy, doplněná o pár dalších příčných vzpěr pro lepší stabilitu při velkém bočním zatížení. Slabší pohonné jednotky dostaly běžný hydraulický posilovač řízění, ty výkonnější pak plně elektrický EMPS, devastující odezvu od kol k volantu, ale snižující spotřebu paliva o 2 %. I díky plnému zakrytování podvozku klesl index odporu vzduchu Cx na 0,28 u sedanů a 0,29 u kombi. Hmotnost nového modelu se podařilo i přes výrazné zesílení jeho karosérie udržet na rozumné hodnotě díky dílčím úpravám včetně nového tlumicího materiálu v podbězích a dveřích od firmy Rieter Automotive. Výroba modelové řady Avensis opět probíhala v továrně TMUK v britském Burnastoneu.

Slušná nabídka verzí

Toyota Avensis se začala prodávat na jaře roku 2003 v karosářském provedení sedan, liftback a kombi a se základní cenou 620 000 Kč. Všechny motory byly výhradně čtyřválcové, ačkoli Avensis v Evropě po neúspěchu řady Camry a jejím stažení plnil úlohu vlajkové lodi. V nabídce se objevila škála inovativních pohonných jednotek. Základem byly zážehové agregáty 1,6i/81 kW a 1,8i/95 kW s proměnným časováním ventilů VVT-i a jejich vrcholem se stal „dvoulitr“ DI s výkonem 108 kW, který se vyznačoval přímým vstřikováním benzínu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Důraz na „nafťáky“

Vznětový motor byl zprvu jeden a jednalo se o 2,0 D-4D o výkonu 85 kW, který se nacházel také pod kapotou námi zkoušeného vozu. Již v době uvedení modelu Avensis na trh ale bylo známo, že pod jeho kapotu míří novější provedení D-CAT. Jeho zkratka ale nezdůrazňuje použití katalyzátoru, nýbrž širší název Diesel Clean Advanced Technologies. Za ním se skrývá modernější koncepce se speciálním katalyzátorem DPNR, optimalizovaným systémem recyrkulace výfukových plynů či sekvencí až pěti vstřiků během jednoho pracovního cyklu, namísto dvou u D-4D. Nejdražším provedením byl během prvního roku produkce model Avensis 2,4i s větším čtyřválcem upraveným z Camry dodávaný výhradně s nejbohatší výbavou Lux Elegant, ovšem jen do roku 2005, kdy přišel nový 2,2 D-CAT. Ten přes svůj objem poskytoval slušný výkon 130 kW, ale především enormní točivý moment 400 Nm. Díky tomu dával v případě zástavby do kombíku možnost zrychlit z 0 na 100 km/h za 8,6 s a dosáhnout rychlosti 220 km/h, kombinovaná spotřeba při umírněné jízdě přitom činí 6,2 litrů nafty na 100 km. 

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Stěžejní model, Technika na úrovni doby, Slušná nabídka verzí, Důraz na „nafťáky“
  2. Zkoušený vůz, Na první pohled, Úhledný kombík
  3. Velkorysý interiér, Kufr předčí očekávání, Za volantem
  4. Na silnici, Závěr
  5. Stručné technické údaje, Naměřené hodnoty,
  6. Kompletní fotogalerie
Minitest VW Amarok 3.0 TDI V6 4Motion Aventura: Všech pick-upů král

VW Amarok 3.0 TDI/190 kW 4M (minitest)

Volkswagen, nikoli bez souvislosti s novým emisním měřícím cyklem WLPT, pozměnil motorovou nabídku svého již deset let sloužícího pick-upu Amarok, který nyní nabízí v podstatě jediný motor. Nebojte se, jsou to dobré zprávy.

21.  3.  2019 | Petr Schnagl | 46 příspěvků
Minitest Renault Kadjar 1.3 TCe: Malé srdce, velké odhodlání

Renault Kadjar 1.3 TCe (minitest)

Kadjar se v přívalu nových crossoverů možná poněkud ztrácí. O to více ale zaujme, když začnete zkoumat, co je za tou nenápadnou fasádu. A to i malé třináctistovce navzdory, protože funguje pozoruhodně dobře.

19.  3.  2019 | Miro Mihálik | 13 příspěvků
Minitest Honda CR-V 2.0 i-MMD Hybrid 2WD: Napravení reputace?

Honda CR-V 2.0 i-MMD Hybrid (minitest)

Honda se u nové generace modelu CR-V vzdala naftového motoru. Alternativou je hybrid s velice slušným výkonem 135 kW, který mě fascinoval ve více ohledech. Hlavně pak technikou.

17.  3.  2019 | Jan Mička | 37 příspěvků