Kapitoly článku:
Specifikace testovaného vozu
Cena: 169 000 Kč
Rok výroby: 2002
Najeto: 105 512 km
Výbava: 2 x airbag, ABS, centrál dálkový, el. přední okna, el. zrcátka, imobilizér, klimatizace, nastavitelný volant, otáčkoměr, palubní počítač, posilovač řízení, rádio
Další záznamy: koupeno nové v Itálii, první majitel
Japonská elegance
Corolla osmé generace po falceliftu v roce 2000 jeví značně nadčasový design, který dodnes nezestárnul. Byl jsem to právě já, kdo ji v době jejího uvedení pro nevšední design kritizoval a stačilo pár let, abych se designérům Toyoty v tomto článku omluvil za mou neprozřetelnost. Vždyť kolik jiných vozů se může chlubit tak vynikající aerodynamikou a nadčasovým vzhledem? Můžete samozřejmě namítnout, že osmá Corolla je nadčasová jen tím, že je stále stejně ošklivá, ale to vám asi nerozmluvím.
Přední maska je tvořena líbivým plastovým grilem s logem Toyoty, po stranách jej doplňují samostatně umístěné přední světlomety, tvořené dvojicí reflektorů pod čirým krytem. Toto řešení se natolik zalíbilo konkurenci, že korejský Hyundai jej bez mrknutí oka použil u svého modelu Elantra.
Na předních světlometech zaujme poměrně široká mezera mezi nimi a přední kapotou. Býváme na ojetiny hodně přísní a proto jsme hned pátrali, zda testovaný kousek nebyl vystaven drobné nehodě a následné špatné opravě. Jenže setkání s desítkami dalších Coroll v Německu (tam jsou mimochodem oblíbené) nás přesvědčilo, že jde o technologickou záležitost a případný zájemce o koupi by se tím neměl znepokojovat.
Nezvyklé přední světlomety na bocích v předním blatníku doplňují samostatně umístěné ukazatele směru. Pod nimi se nachází plastová nelakovaná část předního nárazníku, se kterou ladí rovněž nelakovaná vnější zpětná zrcátka. Ostatně kombinace kvalitních černých plastů a stříbrné metalízy, která je u testovaného kousku v perfektním stavu působí naprosto elegantně.
S tvary čelní masky ladí i průduchy ve spodní části předního nárazníku. Přejdeme-li k profilu vozu, připomene nám Corolla vajíčko. Ve Velké Británii vyráběný pětidvéřový liftback má aerodynamické tvary bez zbytečných stylistických úliteb, vše se podřídilo účelu. Přední blatník ozvláštňuje již zmíněný samostatně umístěný ukazatel směru.
Stále znovu překvapuje na dnešní poměry krátký rozvor a z toho vcházející krátké dveře vpředu i vzadu. Jinak jsou boky nekomplikované, dveře ozvláštňuje jen praktická pryžová lišta ve výši nárazníků. Teprve záď nese monumentální nadčasovost Corolly 8G.
Jednoduše ukončená záď verze liftback s kulatým profilem a jakoby přilepenými a do boku vytaženými vajíčkovitými koncovými svítilnami působí jako mistrovské dílo. Zpočátku se nelíbí, ale kdo si na Toyotu zvykne, ten už jiné auto chtít nebude.
Vajičkovitá záď Corolly působí sympaticky, podobně jako ve své době působil VW Brouk. Oblé páté dveře s oblým prosklením, oblé koncové svítilny bez čiré optiky a decentní zadní nárazník s výraznou nelakovanou částí tvoří stylisticky čistý celek, kterému nelze vytknout žádný detail kromě celku samotného. Jenže to už závisí na osobním hodnocení každého jednotlivce a zarytý odpůrce tohoto designu si Corollu jistě kupovat nebude.
Málo místa, ale v útulném provedení
Po otevření dveří přivítají řidiče a spolujezdce útulná přední sedadla s náznakem bočního vedení a bohužel i krátkým sedákem. Kvalitní potahová látka vydržela naprosto bez poškození, rovněž plasty použité v interiéru jsou v naprosto vynikajícím stavu, jako by Corolla sjela z výrobní linky.
Ergonomie pracoviště řidiče je na vysoké úrovni, za zmínku stojí do ruky padnoucí volant s možností nastavení sklonu sloupku řízení nebo blízko k řidičově ruce umístěná řadicí páka. Ke standardu patří elektrické stahování předních oken, vzadu se děje klasickou kličkou.
Architektura palubní desky je ryze záležitostí devadesátých let. Měkčené šedivé plasty vypadají stále dobře, až se člověk diví, proč výrobci v posledních letech používají nevkusné tvrdé plasty. Před řidičem se nachází klasický přístrojový štít s analogovými přístroji, na středovém panelu se nachází integrovaná audiosoustava s palubním počítačem a ovládáním manuální klimatizace. Toto řešení je praktické zejména kvůli zlodějům, kterým budou fragmenty rádia úplně k ničemu. Audiosoustava bohužel umí přehrávat jen magnetofonové pásky. Pod rádiem se nachází ještě praktická přihrádka a promyšlený vysouvací držák na nápoje.
Středový tunel začíná poličkou pod středovým panelem a pokračuje přes řadicí páku a ruční brzdu k jednoduché loketní opěrce, ve které se nachází malá přihrádka. Nutno podotknout, že vše je funkční a nepoškozené.
Na zadních sedadlech je málo místa, tímto parametrem je Corolla srovnatelná s Octavií první generace - málo místa na nohy a ani s hlavami dvoumetrových pasažérů to nebude slavné. Ve třech se jedná o skutečné sardinky. Cestující vpředu se musejí uskromnit a pak se dá sedět i vzadu.
Zavazadlový prostor má základní objem 372 litrů, zvětšit ho lze sklopením zadních sedadel. Klasickou bolestí japonských vozů je absence kliky pátých dveří, které lze otevřít buď klíčkem nebo od řidiče. Na to si je po přechodu z evropských vozů třeba zvyknout.
Zavazadlový prostor je příjemně mělký a kompletně polstrovaný jednoduchým kobercem. Pod dnem se nachází již jen neplnohodnotné rezervní kolo.