TEST Suzuki Jimny 1.5 VVT 4x4 AllGrip: Chcete ho? Ano, chcete ho!

Když na vás Jimny pohlédne svým roztomilým kukučem, není ani třeba klást onu známou otázku „Chcete mě?“. Tehle roztomilej kříženeček je totiž moc hodnej, má rád projížďky po lese, ale umí se chovat i ve městě, hodí se k dětem i na práci, moc toho nespapá a vejde se skoro všude. Toho prostě chcete, o tom není sporu. Ale zaprvé není všechno jen a jen růžové, a pak je tu ještě jedna zásadní otázka: Automat, nebo manuál? Pečlivě jsme vyzkoušeli oba.
Radosti
Až překvapivá kultivovanost
Obratnost ve městě
Skvělý výhled ven
Průchodnost terénem
Vyladěná mechanika
Design
Starosti
Nedostatek odkládacích prostor v kabině
Maličký zavazadelník
Místy se šetřilo možná až zbytečně
Moderní systémy jsou zde spíš do počtu
Dálnice není jeho revírem
8  /10

Čtvrtá generace Suzuki Jimny na sebe nechala čekat. Třetí generace se totiž nevyráběla sedm osm let, což je v automotive standardní životní cyklus, a dokonce i dvojnásobek této doby jí byl málo. Z výrobních linek totiž sjížděla rovných dvacet let. Že se čekání na nové Jimny vyplatilo, dokazují nejen nadšené recenze, a tohle bude do značné míry další z nich, ale i bezvýhradně pozitivní emoce, které kapesní off-road budí, kamkoli přijede.

Design je sice zcela subjektivní kategorie, ale pokud se auto líbí teenagerům i seniorům, lesníkovi v maskáčích s mozoly na rukou i korporátní manažerce marketingu sociálních sítí v kostýmku a na jehlách, je celkem nasnadě, že tady se něco (objektivně) povedlo. Suzuki se svezlo na retro vlně tak graciézně, jako nikdo už dlouho ne.

Nové Suzuki Jimny oficiálně. Rám zůstal, máme kompletní technická data

Nové Suzuki Jimny oficiálně. Rám zůstal, máme kompletní technická data

Jimny je sice stále především utilitární, ale v jeho vzhledu se povedlo zkombinovat prvky odkazující na předchozí generace do šarmantního celku. Tak šarmantního, že jej houfně objednávají i lidé, jejichž nejbližším životním setkáním s těžkým terénem jsou retardéry v Pařížské a občasné trefení obrubníku u nákupního centra. A klidně přitom mávnou rukou nad neduhy, které nutně vyplývají z koncepce, protože se jim tohle autíčko prostě tak moc líbí. Vlastně mají naprostou pravdu, byť možná nevědomky, jelikož Jimny je do města úplně geniální strojek.

Mírný pokrok v mezích zákona

Jimny má sice veskrze moderní retro design, jakmile ale odloupnete povrchovou slupku, narazíte na povědomá řešení. To mimochodem opravdu jde - rámový off-road lze „rozloupnout napůl“, na rolling- chassis s motorem a karoserii s interiérem. Na pohled není žebřinový rám nijak zásadně odlišný od konstrukce, kterou uvidíte pod karoserií třetí generace, například když se tato v prach obrátí (což s chutí činí). Vaše oko stále spočine na dvojici hlavních podélných nosníků s několika příčníky, tuhých nápravách na vinutých pružinách s podélnými vodícími rameny, stabilizátorem a tlumiči vně pružin, maticové převodce řízení s oběhovými kuličkami, masivních kulových čepech řízení, redukční převodovce a nepřímovstřikovém čtyřválec.

Nové Suzuki Jimny má české ceny. Je to nejlevnější off-road na našem trhu!

Nové Suzuki Jimny má české ceny. Je to nejlevnější off-road na našem trhu!

Skoro se nabízí otřepané klišé o automobilovém pravěku, avšak jsou zde minimálně tři „ale“. Zaprvé: toto uspořádání prostě v terénu funguje nejlépe. Zadruhé: jakkoli to tak možná úplně nevypadá, mohutně se inovovalo. A konečně zatřetí: je až neuvěřitelné, jak skvěle se Suzuki podařilo tuto v principu archaickou konstrukci přenést do 21. století, naladit a zkultivovat. Rám sice vypadá hodně podobně, ale byl výrazně vylepšen, dostal navíc dvě příčné a X výztuhu i přepracované uchycení karoserie. Litinovou třináctistovku nahradil o dvě deci objemnější, avšak lehčí, protože celohliníkový čtyřválec se čtyřbodovým nepřímým vstřikováním a řízení dostalo elektrický posilovač.

Na palubu se nastěhovala také celá řada moderních systémů, které částečně vyžaduje legislativa. Standardem obou výbav tak je třeba tempomat s omezovačem, pre-crash systém a držení v jízdním pruhu, vyšší výbava přihodí mimo jiné automatickou klimatizaci, LED světla či dotykový infotainment se smartphone konektivitou. Infotainment je v podstatě docela dobrý, rozhodně je přehledný, celkem intuitivně se ovládá, ale nijak nekomunikuje s autem (s výjimkou interakce s ovladači na volantu). To má tu výhodu, že v něm není zakopaný jediný ovladač čehokoli a tu nevýhodu, že funguje jako jakákoli jiná aftermarketová jednotka – má navigaci, stereo, aplikace konektivity, ale nijak nerozšiřuje například funkce palubního počítače (základní výbava má místo infotainmentu tlačítkové rádio).

Jimny se vrací do minulosti a přijíždí v úpravě pro Dakar. Proměna není levná

Jimny se vrací do minulosti a přijíždí v úpravě pro Dakar. Proměna není levná

Ostatně podobný příběh je to i třeba s monitoringem jízdy v pruzích. Ten je pasivní, zaklepe vám volantem a zapípá, ale aktivně se držet v pruhu neumí. Jde ale vypnout a zůstane vypnutý i nadále, tedy i při dalších jízdách. Vypínání start-stopu řešit nemusíte, Jimny ho bez rozdílu zvolené převodovky prostě nemá. Někomu toto vše může vadit, někomu naopak vyhovovat.

Město: Čert na koze jel?

Již ve městě se ukazuje, jak velice pečlivě vývojáři Suzuki naladili mechaniku malého Jimny. Jezdit po městě rámovým off-roadem s tuhými nápravami nezřídka vyžaduje značnou míru sebezapření, a pokud je navíc lehoučký a má krátký rozvor, dá se očekávat zcela fenomenální diskomfort. Jimny váží 1165 kg (automat je o 20 kg těžší) s rozvorem pouhého dva a čtvrt metru. Problém? Ani v nejmenším!

Podvozek nijak neposkakuje, s výmoly si poradí bez bouchání a otřesů karoserie, z kočičích hlav udělá s trochou nadsázky plyšový koberec. Je opravdu až s podivem, jak se konstruktérům podařilo sladit tlumiče s pružinami a uchycením karoserie v rámu, že ani masivní neodpružené hmoty u takto lehkého auta nedělají nezdoby. Typické „ještěrčení“ kdy cítíte, jak se karoserie vůči rámu hýbe trochu jinak a nápravy pod tím vším tancují ve vlastním rytmu zde sice je přítomno, ale opravdu naprosto minimálně.

Suzuki ukazuje Jimny jako pick-up i dobrodružný off-road. Zatím jako koncepty

Suzuki ukazuje Jimny jako pick-up i dobrodružný off-road. Zatím jako koncepty

Ve městě zkrátka Jimny umí dokonale zapřít, že je primárně konstruován pro úplně jiný účel, a navíc nabídne celou plejádu výhod. Například je z něj skvěle vidět všemi směry a vždy přesně víte, kde končí a začíná droboučká hranatá karoserie. Proto zas až tak moc nevadí, že se v Suzuki rozhodli ušetřit a nenamontovali parkovací senzory – ty zadní se mimochodem dají dokoupit z rozsáhlé nabídky příslušenství. Ani bez nich není problém otočit Jimnyho s velkým rejdem otočit na pětníku (poloměr otáčení 4,9 m) a nacpat 3,6 metru kratičké autíčko do těch nejroztodivnějších mezer, které přecpané město poskytuje.

Skvěle se z něj také vystupuje a nastupuje, dveře jsou rozměrné, sklo takřka kolmé, a tak nikde nic nepřekáží. Prostě přijdete k autu, vezmete za kliku a pokračujete ještě dva kroky, dokud nesedíte za volantem. Radost kazí jen nastupování do druhé řady, jelikož i tady se šetřilo a přední sedačky tak nemají aretaci – po každém sklopení je musíte znova nastavit podélně i sklonem opěradla. Což u řidiče nemusí zas tak vadit, protože Jimny je společně s McLarenem F1 a Matrou Murena jedním z mála třímístných vozů historie.

Nemáte na Mercedes G či Defender? Kupte si Suzuki Jimny a tento bodykit!

Nemáte na Mercedes G či Defender? Kupte si Suzuki Jimny a tento bodykit!

Abychom si rozuměli – sedačky má samozřejmě čtyři a jakkoli to tak zvenku rozhodně nevypadá, dokonce se do něj díky vysoké střeše a evidentní snaze neprobendit ani milimetr využitelného prostoru čtyři dospělí vejdou. Ale v takové konfiguraci je kufr méně než skromný. Nabízí pouhých 85 litrů a byť si lze maličko pomoci polohováním zadních opěradel, o zavazadlovém prostoru v pravém slova smyslu se dá začít mluvit až ve chvíli, kdy sklopíte jedno zadní opěradlo a získáte tak prostor vhodný i pro něco jiného než tašku s notebookem a nákup na jednu večeři. Opěradlo je sklopné do roviny s podlážkou kufru a ze zadní strany pokryté odolným plastem. Sklopit jej je vhodné i v případě, že by vám stačil onen drobný základní prostor.

Nižší výbava nemá v kufru box vyrovnávající podlahu (lze dokoupit), vyšší ano. To ovšem také znamená, že kufr s ním nemá nákladovou hranu a věci do něj naložené mají při otevření nemilou tendenci vypadávat při otevření třetích dveří rovnou na zem. A ke dveřím směřuje i poslední výtka pro městský provoz. Otevírají se, kvůli vnějšímu uchycení rezervy i tradici, do boku. A Suzuki je japonské, takže panty jsou vpravo. Při parkování podélně se tedy otvírají „do silnice“, ale alespoň je to z místa řidiče blíže. Nevýhodou je poněkud přehnaně akční plynokapalinová vzpěra, která pomáhá při manipulaci rozměrnými s dveřmi. Má tendenci je sama přetlačit a otevřít naplno, takže při parkování v těsných místech musíte si musíte vystačit s vykládáním jednou rukou, neb druhou přidržujete dveře, aby nepraštily do auta za vámi.

Kdyby se Suzuki odvázalo: Co takhle Vitara pick-up nebo Jimny kabriolet?

Kdyby se Suzuki odvázalo: Co takhle Vitara pick-up nebo Jimny kabriolet?

Jsou to drobné detaily, ale zmínit se musí už proto, že jinak je Jimny ve městě naprosto úžasný a dělá jen a jen radost – navíc se na Jimnyho všichni usmívají a všude jej pustí. Agilní patnáctistovka je v nižších otáčkách kultivovaná a tichá, velice živě reaguje na plyn a je potěšení s ní jezdit. Bez ohledu na zvolenou převodovku. Pětistupňový manuál s delší pákou i drahami je přesný s krásně mechanickým feelingem, precizně definovanou kulisou a delšími drahami. Poskytuje ono těžko definovatelné uspokojení z krásně starosvětské a přesně vyladěné mechaniky.

Automat s hydrodynamickým měničem je také starosvětský. Ostatně kdy jste naposledy viděli v novém autě čtyřkvalt? Umí však řadit rychle, nenechává zbytečně klouzat měnič a je jemný, s autem při řazení ani podřazování necuká. Pokud byste uvažovali o hranatém Suzuki jako městské stylovce a nechce se vám řadit, není vesměs proč automat zavrhovat, jakkoli nemá proti nejmodernějším souputníkům ani polovinu rychlostních stupňů. Budete se však muset smířit s o litr vyšší spotřebou oproti manuální skříni a oželet sekvenční řazení i pádla pod volantem.

Poprvé za volantem nového Hyundaie i10 1.2 MPi: Když se chce, všechno jde!

Hyundai i10 1.2 MPi

Hyundai představil třetí generaci nejmenšího modelu i10. Nabízí ji s dvěma zážehovými motory a manuální či robotizovanou převodovkou. Kromě designu chce lákat i racionálním zaměřením a stále příznivou cenou.

dnes | Svět motorů | 2 příspěvky
TEST Škoda Superb Scout 2.0 TSI 4x4 DSG: Hodně rychlá horská turistika

Škoda Superb Scout 2.0 TSI 4x4 DSG

Nabídka verzí Škody Superb je teď nejširší v historii. Jednou z nich je i oplastovaný Scout, který u tohoto modelu slaví premiéru. Vyplatí se o něm uvažovat, nebo jsou lehce přizvednuté kombíky v době vzestupu vozů SUV už přežitkem?

21.  1.  2020 | Jan Mička | 76 příspěvků
Minitest Audi Q3 Sportback 45 TFSI quattro: Oko potěší. Ale co další smysly?

Audi Q3 Sportback 45 TFSI quattro

Trh SUV-kupé se rychle rozrůstá. Svého dalšího zástupce teď sype z rukávu Audi.

16.  1.  2020 | Vladimír Kadera | 19 příspěvků