Test: Suzuki Grand Vitara je s HDI skvělou kombinací

Podle cedulky, kterou má Suzuki Grand Vitara na zádi, jí můžete snadno podcenit. Značka 2,0 TD totiž může vyvolat dojem, že Vitaru pohání konstrukčně zastaralý vznětový motor s nepřímým vstřikováním. Zasvěcení ale vědí, že pokud z pod kapoty Suzuki klape diesel, pak je to moderní motor HDI.
Test: Suzuki Grand Vitara je s HDI skvělou kombinací

Tedy vyspělý motor s přímým vstřikováním systémem Common Rail od francouzského koncernu PSA (Peugeotu a Citroen). Již samotné spojení Peugeot a diesel má mezi motoristy ten nejlepší kredit v otázce provozních vlastností a životnosti, spojení Suzuki a off-road zase pro většinu motoristů znamená terénní automobil, jenž na rozdíl od mnohé konkurence v terénu skutečně něco dokáže. V testu jsme zjišťovali, jak jdou oba pojmy dohromady v jednom automobilu.

Účelový design

Hned na úvod je třeba říci, že vznikl automobil nepopiratelných technických kvalit. Ovšem stále platí, že auta prodává především jejich design. Grand Vitara svými vnějšími tvary určitě zaujme. Mnoho nevšedních designových prvků na ní sice nenajdete, daleko více ale sází na celkovou eleganci svého exteriéru. S metalickým dvoubarevným lakem (plastová obložení boků byla u testovaného vozu ve stříbrné metalíze) vypadá téměř reprezentativně a klame tělem. Tohle auto má totiž stejně kultivovaný exteriér, jako třeba Honda CR-V, a přesto je to pravý off-road.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Až po nástupu dovnitř vám začne být jasné, k čemu je toto auto určeno. Něco napoví ovládací prvky - ze středového tunelu trčí druhá páka, jíž se připojuje pohon předních kol a ovládá redukční převodovka - další dopoví nepohledné tvrdé plasty přístrojové desky a ovládání topné soustavy posuvnými jezdci a tlačítky, což se používalo v autech před řadou let. Konstruktéři si ale při vývoji spíš než s designem více pohráli s úplně jinými prvky vozu. Když už jsme v interiéru, řekněme, že je sem dobrý přístup široce otevíratelnými dveřmi a na pohodlných sedadlech s kvalitním, i když nudně šedým, čalouněním najde posádka asi tolik místa, jako v osobním voze nižší střední třídy. Kdo se tomu, stejně jako základnímu objemu zavazadelníku jen 277 litrů diví, měl by si opět uvědomit, že Grand Vitara je především terénní vůz.

Klasická konstrukce

Pod podlahou tohoto Suzuki zabere hodně místa poháněcí ústrojí společně s masivním žebřinovým rámem, a též dosti krátkým rozvorem 2480 mm (jen pro představu: Ford Focus má 2615 mm) konstruktéři spíše než vnitřní prostor sledovali dobrou manévrovatelnost vozu v náročných terénních podmínkách. Konec konců, komu vnitřní prostor normální Grand Vitary nestačí, může si zvolit její provedení XL7, jež má s rozvorem náprav 2800 mm vnitřní prostornost už na úrovni dobrého sedanu střední třídy. Ať si však koupíte jakýkoliv terénní vůz značky Suzuki, můžete mít jistotu, že vždy dostanete pravý off-road, a ne jeho populární napodobeninu nazývanou SUV. Masivní žebřinový rám, který nese karosérii, motor uložený vpředu podélně, přímé řazení (řadicí páka v podstatě „trčí“ přímo z převodovky), stálý pohon zadní tuhé nápravy i maticové řízení jsou zárukou skutečné dimenzace vozu pro terén. To znamená, že s ním nejen hodně projedete, ale ani jej při častém používání v terénu nezničíte.

Klepněte pro větší obrázek

Naopak - pokud si zvolíte námi testovaný model, budete mít pod kapotou vyspělý motor 2,0 HDI, který kromě zmíněného Common Railu disponuje i proměnnou geometrií statoru turbodmychadla, což mu zaručuje masivní záběr již z nízkých otáček. Vyjádřeno čísly, má 2,0 HDI maximální výkon 80 kW při 4000 otáčkách a vrcholu točivého momentu 250 N.m dosahuje již při 1750 otáčkách. Vyjádřeno slovy - naprosto to stačí k pořádnému rozhýbání 1550 kg těžkého vozu.

Razantní jízda

Oproti verzím používaným v osobních vozech Peugeot a Citroen doznalo dvoulitrové „há-dé-íčko“ některých úprav. Samozřejmě je zde namontováno podélně a třeba chladič s jeho turbodmychadlem stlačeného vzduchu je nyní nahoře, takže k němu aerodynamický proud směřuje otvorem v kapotě. Na samotném motoru však chybí jakýkoliv protihlukový kryt, takže zejména při částečném zatížení a nízkých otáčkách pronikal do interiéru testované Vitary tvrdý zvuk přímovstřikového dieselu.

Určitě stále existuje důvod pro volbu zážehové pohonné jednotky, ty z produkce Suzuki jsou totiž tiché a kultivované. Kdo však někdy pozná zátah testovaného turbodieselu mezi 1500 a 3500 otáčkami, jiný motor už možná chtít nebude. Jednak v tomto rozmezí pracuje turbodmychdalo měnící chrapot motoru jen na tlumené hučení, za druhé tak výrazně vás do sedačky z benzínových motorů Vitary zatlačí snad jen ten šestiválcový. Na silnici si tak s Grand Vitarou můžete užít spoustu zábavy, protože motor má na „dvojku“ či „trojku“ vždy dostatek síly, aby dostal zadní kola do smyku a umožnil efektní průjezd zatáčkou „po dveřích“. Je však potřeba myslet na to, že zadní tuhá náprava má odpružení naladěné zejména s ohledem na velkou zkřížitelnost v terénu, takže v rychle projížděných zatáčkách není záď vozu stabilní. Nezávislé zavěšení předních kol sice zaručuje jejich dobrou přilnavost a rychlou reakci na řízení, ale maticové řízení má celé čtyři otáčky od rejdu k rejdu (osobní vozy mívají tři), takže se při slalomu hodně nadřete. V nejlepším světle se však ovládání vozu projeví, jakmile sjedete ze silnice.
 
Klepněte pro větší obrázek

O dobrých terénních vlastnostech Grand Vitary se nemá cenu rozepisovat, nikdo o nich totiž nepochybuje. Spíše stojí za to konstatovat, že s motorem HDI pod kapotou bude vaše Grand Vitara po silnicích jezdit se spotřebou do devíti litrů nafty na 100 km, a to i pokud budete hojně využívat pohodlné cestování po dálnicích předpisovou stotřicítkou, kdy motor HDI jen tiše hučí.
Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

včera | David Rusol | 20 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Minitest Renault Espace 1.8 TCe

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 10 příspěvků
TEST Volkswagen Polo 1.0 TSI Highline – Golfův revír

Volkswagen Polo 1.0 TSI

Segment malých vozů pomalu dorůstá modely nižší střední třídy. Nový Volkswagen Polo je toho důkazem, z vyšších tříd si navíc půjčil i několik užitečných technologií.

7.  12.  2017 | Jan Mička | 30 příspěvků