Kapitoly článku:
Tři válce stačí aneb Malý vibrátor
Jak tomu tak u automobilových miniatur bývá, nabízí Suzuki pro Alto jednu jedinou pohonnou jednotku a to sotva litrový benzínový tříválec. To, že se se třemi válci jezdit dá, nás už dlouhá léta neodbytně přesvědčuje všudypřítomné syčení Fabií HTP, takže předsudky stranou.
Technické tabulky zvědavcům říkají, že 90 Nm točivého momentu je k dispozici ve 3 400 ot. a 50 kW nejvyššího výkonu dokonce v šesti tisících otáčkách za minutu, otáčkoměr si však jak známo musíte domyslet. Po natočení je litrové srdíčko sotva slyšet, konstruktéři se ale zjevně příliš nezatěžovali s pružným uložením agregátu v karoserii, neboť při zařazeném neutrálu celé auto prostupuje jemné mravenčení či spíše opilecký třes. Ve vyšších otáčkách se sice vibrací zbavíte, zato se můžete „těšit“ na podobně frenetické vrčení šicího stroje jako u vzpomínaného „hátépéčka“.
Motor s nadčtvercovým charakterem a vysokým kompresním poměrem (11:1) se nečekaně snadno vytáčí, a to navzdory hodně nataženým převodům. Pokud byste při předváděcí jízdě s Altem řadili jak jste zvyklí, přišlo by vám neuvěřitelně líné a pravděpodobně byste zamířili do autosalonu jiné značky. Aby auto trochu jelo, je zapotřebí jednotlivé kvalty pořádně podržet, jakkoliv vám může jízda devadesátkou na dvojku připadat destruktivní. Motor v takových případech svým monotónním způsobem syčí jen o něco víc, ale jinak je všechno v nejlepším pořádku, protože dle továrních údajů je pravda taková, že beze strachu o zdraví motoru je možné dvojku točit do 95 km/h a trojku dokonce skoro do stočtyřiceti. Mimochodem si matně vzpomínám, že u kolínských trojčat to není jiné.
Z toho logicky plyne několik specifik pro praktický provoz. Ve městě v rámci tamních rychlostních limitů zařadíte zřídkakdy víc než za tři, na dálnici zase bude v časté permanenci čtvrtý rychlostní stupeň, jelikož při delší jízdě do kopce to jde se zařazenou pětkou velmi rychle z kopce. Podtrženo, sečteno, když chcete udržovat větší rychlostní průměr, je jednoduše nezbytné mít zařazeno vždy o jeden kvalt níže, než bývá obvyklé u „normálních“ aut. Předjíždění potom samozřejmě vyžaduje důkladný dynamický propočet maximálně těžící z momentálních podmínek na silnici a rychlosti auta.
Samotné řazení je bezproblémové a kvedlání příhodně umístěnou šaltpákou je vcelku zábavnou záležitostí. Přesnost zapadání jednotlivých kvaltů je v pořádku, mohlo by to ale jít o něco lehčeji.
Jedním ze stěžejních důvodů, proč si lidé kupují miniauta, je bezesporu nízká spotřeba pohonných hmot. Efektivně spalující pohonná jednotka Suzuki má zásadní podíl na tom, že na 35 litrů naturalu, které se dají vměstnat do nádrže, lze podle mojí zkušenosti ujet lehce přes sedm set padesát kilometrů, což je zhruba 4,7 litrů na sto v průměru. Připomínám, že jsem jezdil z 60 % procent mimo město, z toho nějakých 35 % po běžné silnici, zbytek po dálnici. Až na výjimky jsem se držel v rychlostních limitech, ale rozhodně jsem se necoural, takže jízdní styl nemá na spotřebu překvapivě žádný větší vliv. Celkem úsporně to jde i po městě, kde se asi Alto bude pohybovat častěji. Chce to jen správnou jízdní taktiku a udávaných pět a půl litru na sto bude podle všeho reálných. Pokud udržíte nervy na uzdě a nebudete na dálnici častěji řadit za čtyři, dočkáte se i zde obdivuhodných hodnot, protože na pětku běží motor při stotřiceti opravdu proklatě nízko, což poznáte i bez otáčkoměru.
Bytelný podvozek rozumí legraci
Když pomineme Twingo Gordini, není účelem miniaut poskytovat řidiči něco víc než minimální možnosti pohybu po zpevněných komunikacích. Fortelná podvozková výzbroj, jakou disponuje Suzuki Alto, ale připomíná jeho indický původ. Vpředu tvrdí muziku bytelná spodní ramena a vzpěry McPherson, vzadu najdete obyčejnou vlečenou nápravu a dlouhou panhardskou tyč, která účinně zamezuje nežádoucímu příčnému pohybu nápravy.
I s těmito skromnými dispozicemi dosahuje Alto překvapivě vyváženého jízdního projevu. Odpružení není ani tvrdé, ani měkké, je prostě tak akorát. Ve městě s pochopením polyká i větší výmoly, seč se do malých pneumatik (155/65 R14) vejde. I když... ta malá velikost je relativní, stačí vzpomenout balónové třináctky pro Felicii. V městském provozu každopádně přijde vhod dobrý výhled zpoza volantu a především výborná obratnost daná malým stopovým poloměrem otáčení.
Slušnou porci komfortu i jistoty poskytuje Alto také na venkovských silnicích. Nemyslím si, že by účelem testu miniauta bylo zkoumat jeho sportovní vlohy, co podvozek svede v zatáčkách, jsem ale s gustem vyzkoušel. Koneckonců nechtěným protagonistou nečekaného losího testu se může stát sebeflegamtičtější důchodce, takže je dobré vědět, co od auta čekat. Alto je s 885 kg poměrně lehké autíčko (i když třeba C1 má skoro o metrák méně), s čímž souvisí nízká setrvačnost okolo svislé osy. Pokud tedy musíte provést ostrý zatáčecí manévr, můžete se spolehnout, že se auto velmi rychle ustálí zpět do správného směru. V zatáčkách drobeček srdnatě drží stopu a vrozená nedotáčivost je hravě čitelná. Jednoduchá zadní náprava si samozřejmě na nerovnostech ráda poodskočí, děs a hrůzu do očí ale nevhání nadměrné naklánění. K plynulým a nezákeřným průjezdům oblouků přispívá bezesporu i skutečnost, že slabý motor neumožní dodávat hnaným kolům žádné nenadálé impulzy, takže stopu lze výrazněji rozhodit jen zákeřným zašlápnutím brzd. V takových chvílích se na pořad dne snadno dostane i přetáčení. Také zde ovšem stačí jen lehounká korekce volantem.
Řízení s posilovačem jde v některých okamžicích až moc zlehka, zejména poloha okolo středu nutí řidiče ve vyšších rychlostech k častějším korekcím směru. Na druhou stranu potěší bezprostřední zpětná vazba od kol a ochota vrhat se do zatáček. Za všech okolností tedy platí, že dostat Alto do nějaké nekontrolované figury vyžaduje už hodně srdnatosti.
Malé Suzuki je překvapivě stabilní také na dálnici a to i v oblasti svého rychlostního maxima (155 km/h). Dost zásadní podmínkou ale je, abyste jeli po hladkém asfaltu a nefoukal moc silný vítr. Takž sbohem ladná jízdo po „highwayi číslo“ 11…
Brzdy s kotouči vpředu a bubnovým osazenstvem na zadní nápravě mají trochu gumovější pedál, jeho důslednější zašlápnutí nicméně rozptýlí všechny obavy a účinně zpomaluje vůz kdykoliv si řidič zamane bez ohledu na momentální zatížení.
Suzuki je japonský výrobce automobilů a motocyklů. Michio Suzuki založil v roce 1909 společnost vyrábějící tkací stroje, první prototyp automobilu vznikl až v roce 1937.
Suzuki má své továrny i v Indii, Pákistánu nebo Maďarsku, spolupracuje s řadou automobilek.
Suzuki Ignis • Suzuki Swift • Suzuki Vitara • Suzuki S-Cross