Spolu s Fabií se letos i Roomster dočkal faceliftu. K vnějším změnám se přidal i neokoukaný motor 1,2 TSI. Jak funguje v malém MPV?
Kapitoly článku:
Slovo Roomster od počátku celkem jasně říká, co od auta s takovým jménem můžeme čekat. Škodovka se na své tehdejší poměry vydala vodvážnou cestou auta s proporcemi malé dodávky, ovšem s prvoplánovým zaměřením na osobní resp. rodinnou přepravu. To je vcelku zásadní rozdíl oproti konkurentům typu francouzských dvojčat Partner/Berlingo nebo Fiatu Doblo, kteří se k víceúčelovému rodinnému autu dopracovali z původních náklaďáčků a na výsledku je to znát.
Až později se s podobnou filozofií vytasili Renault Modus, Nissan Note nebo Citroen C3 Picasso, prodejní výsledky ale prozatím jasně hovoří ve prospěch mladoboleslavských, neboť Roomster v republikových výsledcích průběžně zaujímá třetí pozici za nezdolným tandemem ve složení Octavia - Fabia. Když to vezmu do důsledků, je to v zásadě poměrně logické vyústění, jelikož po konstrukční stránce se do jisté míry jedná o míšence právě těchto modelů.
Omlazovací kůra se podle očekávání omezila na kosmetické úpravy zvenčí i uvnitř a mnohem podstatnější jsou tak změny, kterých doznal arzenál motorizací. My jsme vyzkoušeli přeplňovaný „downsizovaný” agregát 1,2 TSI, který předchází dobré reference o jejichž pravdivosti jsme se v případě provedení se 77 kW mohli přesvědčit. Jak si slabší modifikace dvanáctistovky se 63 kW poradí s inovovaným „prostorníkem“ jsme zevrubně zkoumali právě v tomto testu.
Decentní broušení originální škatule
Kvůli svému vzhledu vzbudil Roomster hned po svém uvedení mezi českou motoristickou veřejností velké emoce, současně ale hodně napověděl o tom, jak bude vypadat nová Fabia. Mezi okoukanými oktávkami a fabkami design nového víceúčelového automobilu působil jako zjevení a svým neotřelým pojetím nechal málokoho chladným.
Podobně jako později v případě Yetiho, šlo ze strany škodovky bezesporu o sympatický počin. Neboť však pochází z dílen jiank konzervativní české společnosti, dočkal se tak trochu neprávem přívlastku „kontroverzní”. Jeho vizáž před nedávnem dokonce „úspěšně“ zabodovala v anketě o nejošklivější auta světa za posledních padesát let. Uznejte sami, že tohle si škodovácký obýváček na kolech nezaslouží. Žádný problém není s přední částí kopírující k předělu předních a zadních dveří proporce Fabie ani s užitkovým kolmým zadkem, nýbrž se střední partií se zdánlivě neuměle naroubovanými zadními dveřmi a neobvyklými tvary bočních oken.
Omlazovací kůra se vedle pozměněné nabídky barevných odstínů a elektronů dotkla výhradně předku. Nový je zde design nárazníku a mlhovek, výraznější maska chladiče a roztažený elipsoidní tvar předních světlometů však u malého MPV nepůsobí tak výrazně jako u běžné „fabky“ a celkové vyznění auta zásadně nemění.
Funkční a prostorný interiér
Podobně jako Fabii se i Roomsteru dostalo některých vylepšení interiéru. Chválit bezchybnou ergonomii původní přístrojové desky by bylo nošením karbonu do výfuku Jawy 350, přesto se pár novinek objevilo. Luxusněji nyní vypadá přístrojová kaple s elegantnější grafikou známou z Volkswagenů nebo větších škodovek, triviální ovládání palubního „kompjůtru“ se rovněž po vzoru koncernových soukmenovců přesunulo zpod volantu na jeho příčku.
Testovaná nejdražší verze Atractive nepostrádala dvouzónový Climatronic, o něco níže se vyjímal dotykový displej příplatkové radionavigace Amundsen. Ta nepůsobí tak okázalým dojmem jako na zastavárenském trhu tolik oblíbený Columbus, svoje základní úlohy však plní s přehledem. Polární badatel je sice narozdíl od objevitele Ameriky citelně pomalejší, při jeho ceně 9 420,- Kč (v případě výbavy Atractive) si ale většina zákazníků na zpracování dat bez remcání ráda počká o chvilinku déle. Šikovné je také zobrazování zásadních navigačních údajů na displeji v přístrojovém štítu. Pod spodním kastlíkem před spolujezdcem našla své místo malá polička s konektorem umožňující připojení libovolného externího média.
To je z novinek asi tak vše. Jinak se můžete shledat s řadou osvědčených pozitiv a sociálních jistot. Výbornou ergonomii už jsem zmiňoval, taktéž zpracování je jako vždy prvotřídní, nechybí pochopitelně dostatečné množství odkládacích ploch pro rozličné nezbytnosti. Prostě trochu nuda, ale tak to mají čeští mazlíčkové rádi.
Jak známo, tvarování palubky je u dvojkové fabky mnohem zajímavější než u jedničky, s kvalitou použitých materiálů už se ale hoši z českého města automobilů tolik nerozšoupli. Měkčený plast obaluje jen střední pás, vršek i spodek jsou jako z kamene a podobně jsou na tom některé části dveřních výplní včetně nechvalně proslulých vnitřních klik, které absolutně nejsou na výši cenové hladiny automobilu. Atraktivitu interiéru zvyšovalo světlounké krémové čalounění, pouhých 8 000 km s pravidelným čištěním mezi redakčními zápůjčkami na něm však zanechalo své nesmazatelné stopy, zkrátka nic pro rodinu s dětmi.
Když se člověk nedívá do zrcátek, nemá z předního sedadla šanci zjistit, že nesedí ve Fabii. Mizerný je výhled šikmo dopředu i na horní semafory, pohled do strany zase znesnadňují plastové trojúhelníkové pláty, které jsou poplatné vnějšímu designu dveří.
V příčném směru tu není místa nazbyt a sedačky moc komfortu nepobraly. Vadily mi především jejich malé rozměry a nicotné boční vedení u sedáku. Potěšila naopak střední loketní opěrka a dvoustupňové vyhřívání s rychlým nástupem. Pravé prostorové orgie nastávají vzadu. Vyniká především bohatá nabídka místa před koleny cestujících - Fabia ani Octavia nemají sebemenší nárok. Dobrá je taktéž vyšší poloha sedáků nad podlahou a větší šíře v oblasti loktů.
Tři zadní křesílka, z nichž to prostřední je užší, samozřejmě překypují variabilitou. Díky systému Varioflex je můžete různě sklápět, posouvat a zásluhou malé hmotnosti taky velmi snadno vyjímat. Stačí chvilinka a minidodávka je na světě. Kouzelná věc, kterou si mohou užívat jak přední tak zadní cestující se jmenuje prosklená střecha. Nejde sice otevřít, před ostrými paprsky vás ale bezpečně ochrání dvoudílná roletka.
Do kufru se celoplošnými vraty leze snadno a ani dlouháni se nemusí obávat, že by jejich pleška přišla při srážce s nimi k úhoně. Uvnitř zavazadelníku potěší jeho zcela pravidelný tvar, háčky na igelitky a třeba taky plnohodnotná rezerva pod podlahou.
