TEST Škoda Kodiaq RS 2.0 TDI/176 kW: Dává smysl, jen trochu jiný

Při hodnocení Škody Kodiaq RS velice záleží na přístupu „pozorovatele“. Pokud vůz budete brát jako sportovní SUV, zřejmě vám brzy dojdou argumenty. V nabídce však rozhodně není nadbytečný.
Radosti
Spolupráce motoru a převodovky
Bohatá základní výbava
Silný zátah motoru
Pohodlí i na velkých kolech
Starosti
Nijak zvlášť sportovní jízdní vlastnosti
Vyšší reálná spotřeba
Umělý zvuk motoru a výfuku
9  /10

Škoda Kodiaq konečně dostala silný nafťák se dvěma turbodmychadly, který už nějaký ten rok trůní pod kapotami Volkswagenů Passat, Tiguan i Arteon. Výkon 240 koní zní skvěle, byť v porovnání s dvoulitrem TSI, který měl ještě nedávno pod kapotou Superbu 206 kW (280 koní, dnes už má jenom 272 koní), nejde o strop v řadách modelů Škoda. Přesto nejsilnější Kodiaq nebyl podle názorů v diskusích přijat stoprocentně pozitivně.

Důvody jsou v podstatě dva: základní cena atakující 1,2 milionu Kč a dostupnost silného turbodieselu pouze v provedení RS. To jde samozřejmě ruku v ruce, některým ale vadí, že není možné biturbo kombinovat s nižšími výbavami, byť by o takové auto reálně třeba ani nebyl zájem. Pojďme nyní přijmout situaci takovou, jaká je, a zhodnotit Kodiaq RS jako celek.

Škoda Kodiaq RS poprvé naživo: Poslechněte si, jak zní její největší zbraň

Škoda Kodiaq RS poprvé naživo: Poslechněte si, jak zní její největší zbraň

On totiž nafťák pod kapotou ke Škodováckým „eresům“ tak nějak patří. Nebudu zabíhat úplně do historie, ale taková Fabia RS první generace s jedna-devítkou TDI dokázala v přímce ujet kde čemu a dodnes si v bazarech celkem drží cenu. S výjimkou první generace byly i všechny zbylé Octavie také s naftovým motorem, a když do toho započítám i druhou generaci Fabie (motor 1.4 TwinCharger), vychází mi, že je poměr naftových a benzinových vozů Škoda RS vyrovnaný.

Stejné a přesto jiné

Pokud máte o Kodiaq RS zájem čistě kvůli vzhledu a je vám jedno, co má pod kapotou, zkuste jej nejdříve porovnat s derivátem Sportline, který je i v tom nejdražším provedení se 190koňovým dvoulitrem TDI o necelých 140.000 Kč levnější. „Ereso“ se vpředu liší pouze lamelou ve spodní „plástvi“ nárazníku a plaketou v masce chladiče, zpod zadního nárazníku vykukují dvě koncovky výfuku, ale pouze ta levá je funkční, a standardně stojí na 20palcových kolech Xtreme.

Naproti tomu Sportline má koncovky pouze naznačené a jezdí na devatenáctkách, byť za dvacítky v designu Vega si můžete připlatit 12.700 korun. Je tedy pravdou, že tyto dva deriváty nikdy nebudou vypadat úplně stejně, ale zato se ani příliš neliší. Což se u verze RS dalo vcelku čekat, protože musela ctít tradice dalších Škodováckých modelů s tímto označením a být vhodná jak pro řidiče v oversize mikině a snapbacku, tak pro kravaťáka jedoucího na obchodní schůzku.

Minitest Škoda Kodiaq Sportline 2.0 TDI DSG 4x4: Stylem neurazíš

Minitest Škoda Kodiaq Sportline 2.0 TDI DSG 4x4: Stylem neurazíš

Ani uvnitř příliš rozdílů nenajdete. V RS je dokonce o plaketu méně než v derivátu Sportline a digitální přístrojový štít se speciálním sportovním zobrazením (otáčkoměr s rychloměrem uprostřed pole) máte už ve standardu (jinak se za něj připlácí 8900 Kč). Sedadla s integrovanou hlavovou opěrkou dostala čalounění s prvky z „karbonové“ kůže a jejich výplně mi přišly o něco tužší než u Sportlinu, ale třeba se jenom od loňska něco stalo s mým zadkem. Kde to šlo, tam přišla ke slovu červená nit, jinak je to ale uvnitř Kodiaq jako každý jiný.

A to je tak správně, protože nepřijdete o benefity velkého a praktického SUV. I Kodiaq RS samozřejmě může být sedmimístný, byť zrovna v případě testovaného kousku se nejedná o takový případ. Za třetí řadu sedadel se připlácí 15.000 Kč, tedy o čtyři a půl tisíce méně než u derivátů Scout a Sportline. Nechybí ani set pro spaní za 6100 Kč, který zahrnuje komfortní hlavové opěrky se sklopnými bočnicemi, aby vám za jízdy nepadala hlava na stranu, dvě přikrývky složené v pouzdrech upevněných za druhou řadou sedadel, rolety zadních oken a vkládané tkané koberce Lounge Step. To jsou ty s komfortní podložkou pod nohy jako v limuzínách.

TEST Subaru BRZ Spec. S: BRZy, jazyk, nazývat… věci pravými jmény

Subaru BRZ Spec. S

Pokud máme věci nazývat pravými jmény, je nutno poznamenat, že zlí jazykové tvrdí, že BRZ „nejede“. A je fér přiznat, že jakkoli pro modelový rok 2019 a speciálně v limitované edici Spec. S prodělalo řadu změn, včetně například jiného naladění řídící jednotky, je na tomto tvrzení kus pravdy. To však ani náhodou neznamená, že by BRZ nebylo skvělé auto.

včera | Petr Schnagl | 5 příspěvků
Minitest Toyota RAV4 2.5 Hybrid: Konečně něco, co si stojí za svým

Toyota RAV4 2.5 Hybrid (minitest)

Nová Toyota RAV4 nás už dříve překvapila extravagantním vzhledem, ale měli jsme k ní pár výhrad, které se pokusí smazat hybridní verze. Podaří se jí to?

16.  8.  2019 | Vladimír Kadera | 67 příspěvků
TEST Ford Ranger Raptor: The Rock s pisklavým hláskem. I tak je ale boží

Ford Ranger Raptor

Další dva válce by evropský Raptor potřeboval jako prase drbání. Naopak automat klidně mohl mít o tři nebo čtyři kvalty méně. Svým speciálním podvozkem však nový Ranger beztak o parník převyšuje všechno, co jste dosud ve třídě pick-upů znali.

13.  8.  2019 | Miro Mihálik | 8 příspěvků