Kapitoly článku:
Silnější TSI ano, DSG však dobře zvažte
Zatímco větší Octavia se v rámci změn pro modelový rok 2017 dočkala nového litrového tříválce jako náhrady za dvanáctistovku TSI (81 kW), Fabii v rámci téže modelové péče nic podobného nepotkalo. „Jedna-dvojky“ se stále drží jako čert kříže, přičemž ta silnější ze dvou nabízených verzí a zároveň dnes testovaná, je v základu párována s manuální šestistupňovou převodovkou (varianta se 66 kilowatty si musí vystačit s pětikvaltem). Dneska to nicméně o manuálu nebude - máme totiž automatickou převodovku DSG, kterou za příplatek nabízí pouze 1.2 TSI (81 kW) a slabší z dieselových čtrnáctistovek.
O silnější verzi motoru 1.2 TSI jste si na AutoRevue.cz mohli přečíst snad stokrát a nehledě na model se její vlastnosti v podstatě nemění. Maximální výkon 81 kW máte podle údajů výrobce k dispozici v rozmezí 4600 až 5600 otáček, točivý moment 175 N.m dosahuje svého maxima už ve 1400 otáčkách, nicméně realita je obvykle trochu jiná. Velice jemný a kultivovaný čtyřválec se musí více roztočit a maximální sílu předvádí až lehce pod dvěma tisíci otáčkami za minutu, pak ale zabere s takovou vervou, že občas klidně protočí přední kola i na dvojku. Je to tak trochu divočák, který nejdříve lehce naježí štětiny, aby nakonec plynule táhnul ještě vysoko nad středním pásmem otáček.
Motor je občas trochu divočák, jinak je ale velmi kultivovaný a nemá vysokou spotřebu. Převodovku DSG však zvažte - jízda pak totiž občas není příliš konzistentní.
Taková je skutečnost, když je motor párován se šestistupňovým manuálem, co ale když přihodíte 36.000 korun a sáhnete po sedmistupňové převodovce DSG (DQ200)? Pokud chcete s autem „jenom“ jezdit, zase nic tak moc zvláštního se nestane, avšak řidiče, který se o auta zajímá a umí vnímat jejich chování, může naštvat nekonzistentnost jízdy.
Jak už je dneska zvykem, udržuje převodovka velmi nízké otáčky motoru (klidně jej pustí pod 1500 otáček za minutu), aby se redukovala spotřeba, když pak ale potřebujete rychleji přidat, jsou reakce skříně buď laxní, nebo naopak bleskově a s cuknutím podřadí a zarazí posádku do opěradel. Pak vám zase auto při plížení v kolonách poskočí o metr, jenom když se na pedál plynu podíváte, a jindy na reakci čekáte jako na smilování.
Výše popsané jevy se dějí hlavně v nižších rychlostech, tedy například ve městech, kde auto stráví asi většinu času, na druhou stranu je ale potřeba vyzdvihnout silnou stránku převodovky, která se projevuje při ustálené jízdě. To totiž zcela změní charakter, podřazuje jemně, a protože je to dvouspojka, myslí dopředu a má vždycky předřazenou tu správnou rychlost. Skoro až získáte pocit, že je všechno v pořádku, pak ale zase vjedete do města nebo kolony a nekonzistentnost je zpátky.
Je to škoda zejména proto, že je auto jako takové na město velmi dobře připraveno. Dokonce i na šestnáctipalcových kolech, která jsou pro ScoutLine standardem, perfektně tlumí nerovnosti, většinu výmolů dokáže hezky odfiltrovat i akusticky, a řídit ho je snadné jako vzít dítěti bonbon. Perfektně vidíte ven, ovládací síly jsou nastaveny tak akorát, a základní funkce si hned upravíte, i když uvnitř sedíte poprvé a s vozy koncernu Volkswagen nemáte moc zkušeností. Při běžném používání Fabia ničím zvlášť nevyčnívá, ale zároveň ani ničím neobtěžuje, tedy až na tu převodovku…
Lidé na ScoutLine občas koukají trochu překvapeně, řidič však může být spokojený. Podvozek je vyvážený a v segmentu malých vozů patří ke špičce.
Ostatně už samotný podvozek patří k tomu nejlepšímu, s čím se můžete v této třídě setkat. Z dřívějších zkušeností vím, že Fabia Combi jezdí asi nejlépe na patnáctipalcových kolech, která jsou standardem pro linii Style (design Mato s pneumatikami 185/60 R15, my nyní měli design Rock s pneumatikami 215/45 R16), i za cenu lehkého pohupování s hrnutí pneumatik pod disk, ani šestnáctky však nejsou k zahození.
Jízda je stále velice komfortní a v zatáčkách příjemně pocítite vliv elektronického diferenciálu XDS+. Delší záď pomáhá karoserii natlačit do zatáčky, lehce přibrzděné vnitřní přední kolo se zase stará o potřebný stáčivý moment, a než se nadějete, jste zase venku. Hluk od zadní vlečené nápravy téměř odpadá, stejně jako uskakování kol na nerovnostech. Prostě pohoda.
Úplně k zahození není ani výsledná spotřeba. Výrobce uvádí kombinovaných 4,7 l/100 km, já říkám spíše šest litrů a o litr více ve městě, což ale pořád není žádná hrůza. Při jízdě na dálnici se pak připravte na „něco mezi“, tedy 6,5 l/100 km při zhruba 2700 otáčkách na sedmý převodový stupeň. Motor se v tu chvíli nachází asi v nejlepším pásmu a nedělá mu problém s Fabií dále hezky cvičit. Je to sice pouze dvanáctistovka, ale pružnost má velmi dobrou.