Kapitoly článku:
- Úvod, Lví charisma, Ach ta palubka, Posezení
- Motorové turbo hrátky, Za osm nejezdí
- Jízda s Cuprou, Trakce, pan Čistá Stopa
- Opravdové brzdy, Ach to řízení, Seat Sound Exhaust System
- Zhodnocení, Plusy a mínusy, Cena, Technické parametry
- Kompletní fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)
Konečně brzdy
Není žádným tajemstvím, že Seat u minulé generace Cupry nabízel řidičům dva brzdové systémy. Základní a poté příplatkový systém Brembo.
To se ovšem u současného modelu změnilo a Seat vsadil pouze na jeden komplet, který má prý být ještě lepší, než původní příplatkové.
Již od pohledu na přední kotouče je jasné, že je tu něco zcela jiného. Klasické pidikotouče byly nahrazeny pořádnými větranými disky, které v podstatě znemožní nasazení jiných, než 18" kol. Také třmeny zabírají pořádnou plochu a pokud plánujete nákup kol s velmi tenkými loukotěmi, bude Cupra vypadat opravdu k světu. Tedy jen do chvíle, než se podíváte na zadní kola, kde jsou kotouče stejné, jako u modelu FR.
Jenže ani minulé příplatkové brzdy nebyly zrovna žádným zázrakem. Sice výrazně eliminovaly bolístka koncernových vozů, kdy dochází i u sportovních modelů k velmi rychlé únavě, ale na druhou stranu pro opravdu agresivní jízdu s častým bržděním se také moc nehodily.
Jenže brzdy v Cupře jsou jako z jiné planety, tedy lépe řečeno, jako od jiného koncernu. Nejen, že pracují neúnavně, ale také naladění posilovače je skutečně jiné, než na co jsem zvyklý z Golfu GTI, Octavie RS nebo Leonu FR.
Nejde jen o únavu, kdy se mi prostě nepodařilo brzdy uvařit a to ani na technickém okruhu, kde i daleko sportovnější modely končily po pár kolech, ale jde tu hlavně o jejich naladění.
Náběh je poměrně rychlý a již pár centimetrů pedálu znamená, že Cupra brzdí poměrně slušně. Ovšem celý tento proces je velmi lineární a žádný dramatický nárůst se nekoná. Nejsou to tedy známe „fauvé” brzdy, kdy se nic neděje, pak se během milimetru dostaví obrovský nárůst účinku, který jaksi přetrvává až ke konci dráhy pedálu, kdy se systém postará o plné zablokování kol.
A to je asi největší změnou u Cupry a jejích brzd. Žádné rychlé změny, vše plynulé a dostatečné. Ideální k ovládání vozu, ideální k tomu, aby bylo vše pod plnou kontrolou. Každé centimetr zamáčknutí pedálu navíc znamená stejný nárůst brzdného účinku.
Nevím, kdo dělal a ladil tyto brzdy, ale myslím si, že Seat si výjimečně nepůjčil inženýři z koncernu, ale zkusil to s nějakým externistou. A tomu se to opravdu povedlo.
Řízení pro maminky
Jednoznačně největší slabinou vozu, z pohledu zábavnosti je řízení. Doslova tragicky přeposilované, vhodné tak pro manželku na nákupy ve městě. Ono se ani jinak nedá nazvat to, když posilovač vymaže většinu informací, které předkládá podvozek. U Passatu super, u Cupry tragédie.
Řízení je sice tuhé a klade odpor a to slušný a pro sportovní jízdu velmi vhodně zvolený, ale k čemá to, když chybí spojitost s koly?
Cupra se tak řadí ke koncernovým sourozencům, se kterými můžete jet dvě stě padesát, jednou rukou se dloubat u toho v nose, druhou hledat něco na zadních sedadlech a vůz drží stopu jako přilepený. Pro komfort skvělé, pro zábavu totální degradace.
Jenže, přeposilované řízení by se dalo ještě jaksi snést, alespoň se člověk nenadře, ale pokud se k tomu přidá i velmi malá strmost řízení, je už problém. Nebylo výjimkou, že jsem při jízdě běžnými okreskami ručkoval o sto šest, což je snad ještě horší neduh, než přeposilovanost.
Takže ve finále ručkujete jako zběsilí a k tomu nic necítíte od kol... Třeba se to v příští generaci zlepší a když už dokázali u Seatu výborně zpracovat na brzdách, snad jednou zvládnou i řízení. Max. 1,75 otáčky volantu na plný rejd k tomu mírně "uvolnit" řízení, snížit účinnost posilovače a bude dobře.
Seat Sound Exhaust System
Pod tímto vcelku zajímavým názvem se neskrývá nic speciálního. To se jen Seat rozhodl zvláštním způsobem pojmenovat výfukový systém, který má nejen pomoci odvádět spaliny z válců, ale má také vytvořit správnou sportovní kulisu jízdy Cupry.
Tedy je to obdoba toho, co lze najít u Focusu ST. Ford na to šel ovšem cestou sání a celá kulisa je určena jen pro posádku uvnitř vozu. Seat se ovšem rozhodl potěšit skvělým soundem Cupry jak řidiče, tak přihlížející okolí.
Právě na tento systém jsem se opravdu těšil. Představoval jsem si ostrý, dunivý a brumlající zvuk Cupry, který nebude příliš obtěžovat, ale ať už na volnoběh, nebo při maximálních otáčkách dopřeje uším lahodný zvuk.
Bohužel. Nebo Bohudík?
Když jsem Cupru k testu přebíral, stála zaparkována v podzemních garážích. Ihned od nastartování jsem si tak sliboval, jak vymetu uši celému okolí a pořádně zatřepu skly okolních budov.
Jenže největší překvapení celého testu se odehrálo okamžitě po otočení klíčkem a nastartování. Mírně řečeno stalo se - nic. Byl slyšet jen velmi mírně motor. Nepomohlo ani sundat okýnka a zaposlouchat se. To se sice mírně ozýval i výfuk, ale zhruba na úrovni modelu FR. Promáčknutí plynového pedálu taky nic neudělalo a Cupra prostě na sebe nijak neupozornila.
Vlastně celý začátek testu jsme přemýšlel, zda si Seat neudělal jenom srandu a nic podobného v Cupře není. Jenže občas to chce dát autu čas, aby řidič pochopil.
Zvukově je Cupra velmi tichým vozem. Do interiéru proniká v běžných otáčkách jenom hluk od podvozku a mírně jde slyšet motor. Při vyšších rychlostech se pak přidá aerodynamický hluk, který je od nějakých dvou set dost nepříjemný. Hluk okolo maximálky pak zaručí, že řidič se touto rychlostí řítit dlouho nebude.
Ale zpět s Sound Systému. V interiéru v jakýchkoli otáčkách a při jakékoli rychlosti je slyšet maximálně motor. A to od mírného náznaku, až po krásný zvuk vytočeného motoru. Nečekejte ovšem jekot běžného čtyřválce. Zvuk je velmi uhlazený a brumlavý a dost připomíná jízdu např. v BMW M3 při vyšších otáčkách.
Sound Systém jsem ovšem poznal až v okamžiku, kdy jsem řízení předal kolegovi a šel se kochat na jezdící Cupru ven. Zde jsem také pochopil, co to je zvukově laděné výfukové potrubí.
Při volnoběhu výfuk jen mírně bublá a při sešlápnutí plynového pedálu uslyšíte krásnou pecku rychlé expanze. Tedy vcelku klasika. Ovšem stačí se mírně rozjet a kolem vozu se rozline nepopsatelný zvuk, který míchá brumlání osmiválců a jakousi ostrost vysokootáčkových šestiválců.
Tato směs je slyšet tak akorát. Na pár desítek metrů a pak jen jemně odezní. Není to rušivé, ale okamžitě je slyšet, že Cupra není jen obyčejným vozem. To vše pak velmi vzdáleně doprovází hvízdání turbodmychadla. Směsice turba a výfuku pak ve finále tvoří kolem Cupry velmi specifické prostředí, které nijak neobtěžuje posádku a ani okolí, ale všem dá najevo, že zde je něco jinak.
Nevím na kolik je toto dílem výfukovému Sound Systému, ale výsledek je opravdu dobrý. Žádný „tunerský” hluk, jenom ta správná kulisa.