Kapitoly článku:
- Úvod, Lví charisma, Ach ta palubka, Posezení
- Motorové turbo hrátky, Za osm nejezdí
- Jízda s Cuprou, Trakce, pan Čistá Stopa
- Opravdové brzdy, Ach to řízení, Seat Sound Exhaust System
- Zhodnocení, Plusy a mínusy, Cena, Technické parametry
- Kompletní fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)
Není to tak dávno, co španělský Seat představil nové generace svých modelů. Mezi nimi o trochu vyčnívá model Leon, který lze z trojice Toledo, Altea, Leon označit za asi jediný, který bez větších okolků plní novodobé motto: Auto Emoción.
Automobilka se ráda chlubí tím, že je zaměřena na řidiče, kteří očekávají od vozu více, než jen přesun z bodu A do bodu B. Nová Altea nebo Toledo ale tímto dojmem příliš nepůsobí a až v podobě Leonu představil Seat hatchback nižší střední třídy, který minimálně svými tvary působí opravdu dravě a dynamicky.
V testu Leonu s motorem 2,0 FSI a také v testu Leonu s motorem 2,0 TDI jsme si ověřili, že i naladění vozu, charakter a charisma jde vstříc svému mottu.
Rovnou jsme proto vynechali test civilnější verze FR, tedy španělské obdoby Golfu GTI a českého „turba pro všední den“ Škody Octavie RS, a přešli na vrchol. Seat Leon Cupra totiž má představovat vrchol. Má dopřát nadprůměrnou dynamiku, zážitky a hlavně emoce. Zda se to opravdu podařilo, nebo je Leon jen přemotorovanou předokolkou zkusíme odhalit v našem testu.
Speciální brzdy, Seat Sound Exhaust System pro lepší akustický zážitek z jízdy, dvoulitrový, speciálně upravený turbomotor FSI a specifické nastavení podvozku. A k tomu 240 koní na přední nápravě. Toto a mnohem více je nový Seat Leon Cupra...
Lví charisma
Na tomto místě nemá smysl Seat Leon povšechně popisovat, vůz jsme si je vcelku podrobně představili již v minulých testech. Proto se zaměřím spíše na detaily, které dělají z Cupry Cupru.
Pokud jste nikdy neviděli ani Leon FR a ani Cupru, pak máte vyhráno, ovšem pokud znáte ale civilnějšího sourozence, bude pro vás představení designu vcelku nudnou záležitostí.
Seat totiž příliš neřešil odlišení sportovních verzí a ve výsledku to znamená, že Cupra se až na pár detailů shoduje s verzí FR. Zda je to škoda, nebo ne, nechám na posouzení každého z vás.
Již tak dravé a dynamické tvary dostaly ještě malý přídavek. Zcela nový přední nárazník s výrazně zvýrazněnou spodní mřížkou chladiče a mřížkou okolo mlhovek Leonu jen prospěl. Proti FR ale moc rozdílů nenajdete a pokud je nebudete hledat detailně, těžko je rozeznáte. Ale zkusím poradit: spodní a horní část prostřední mřížky dostala černé rámečky.
A vzadu? Stejně jako vepředu s tím rozdílem, že změny jsou zde o něco čitelnější. Než vám je představím, zkuste si tipnout.
Pokud někdy potkáte sportovně laděného Leona a nebudete si jistí tím, zda je to FR, nebo Cupra, můžete použít několik identifikátorů. Není jich mnoho, ale jsou zaručené.
Cupra stojí v základu na 18" kolech, které sice může mít FR za příplatek, ale mají jiný design. Za jízdy se to ovšem tak lehce nepozná, a tak je lepší počkat, až vám Leon ukáže zadní část a dle specifické, oválné koncovky výfuku budete rychle vědět, s kým máte tu čest.
Dalším podstatným identifikátorem, který poradí při jakémkoli pohledu, je lakování vnějších zpětných zrcátek. Ty jsou u Cupry vždy černé. A vůbec nejlepší je počkat si na nápis, který je na pátých dveřích. Cupra pak prozradí vše.
Leon mne svým designem oslovil již při prvním seznámení a od té doby je v mém žebříčku hatchbacků hodně vysoko. Dravé tvary jsou totiž tím správným ztvárněním španělských emocí a temperamentu.
Přikrčený design čekající šelmy v mém pohledu kazí jenom světlá výška. Ta se jaksi k vozu nehodí a i když může být praktická, „pád” o několik milimetrů blíže k zemi by Leonu neuškodil.
Naopak doslova uhrančivý je pohled Leonu zepředu. Když se k vám zezadu blíží žlutý lev, přikrčený a čekající na okamžik, kdy může vyrazit kupředu, je to skvělý pohled.
Velkou výhodou Leonu je také fakt, že se jedná o pětidveřový model a jiný se ani nedělá. Na rozdíl od všech konkurentů v kategorií hot hatchů to však Leonu nijak neubírá na kráse. Dojem třídvéřová karosérie je dotažená do konce a zadních dveří si většina neznalých ani nevšimne a nezřídka se budou snažit nastoupit na zadní sedadla předními dveřmi.
Ten interiér...
Netradičně, ale zcela účelově vynechám klasický pohled na palubní desku a přejdu rovnou k tomu, co verzi Cupra odlišue v interiéru.
Vše, co je u Cupry specifické, je také podepsané, případně alespoň řádně označené. Tedy až na pedály, které se opravdu povedly. V době testu se často střídal sníh s vodou a bahnem a tak nebyla nouze o klouzající podrážky bot. Ovšem vroubkování pedálu se postaralo o to, že při řízení nevznikaly žádné nečekané problémy.
Přístrojový panel se specifickým barevným zpracováním a nápisy Cupra jsou částečně známy již z minulé generace. Trochu zarážející je pak cejchování. Maximum na 280 km/h, když Golf GTI má 300?
Tři ramena, průměr akorát a výborné tvarování - volantu není co vytknout. A třetí do party je řadička. Výborná délka, výborné zpracování, jenže hlavice je trochu atypických rozměrů a že by padla zrovna dobře do ruky, říci nejde.
To nejlepší na konec, aneb jak snížit laťku na minimum. Pokud jste dodnes neviděli interiér Cupry, pak jste o nic nepřišli. Detaily Leonu jsou sice parádní, ale vše kazí palubní deska. Něco tak šedého, nudného a nezajímavého se u hot hatche jen tak nevidí.
Zcela standardní dekorování velké šedé plochy u Cupry je vůči zbytku vozu jakási rána pěstí přímo do obličeje. Pokud k tomu přidáte i standardní červené podsvícení, je na místě se ptát, proč něco takového Seat udělá?
I když se mi Leon opravdu líbí a Cupra dodává pořádnou dávku agrese, palubní deska dokáže všechny emoce okamžitě zchladit.
Nasoukejte se, prosím
V celém interiéru ovšem dominuje něco úplně jiného. A to přední sedačky. V různých ostrých vozech současné nižší střední třídy lze najít mnoho anatomů, ale Cupra šla zase svou cestou.
I když zde nejsou použity klasické skořepiny s minimem čalounění, svým tvarováním, proporcemi a také tvrdostí si s nimi příliš nezadají.
Nevím na koho jsou sedačky Cupry dimenzovány, ale pří svých 188 cm a 100 kg musím říci, že jsou na samé hraně. Hlavně boční vedení na sedáku je velmi úzké a směrem k palubní desce se nijak nerozevírají. Pokud si tedy chcete udělat pohodlí, musíte jít nohami jakoby přes boční vedení a za chvíli máte nepříjemně otlačená stehna.
Naopak boční vedení opěradla je dokonalé. Mé proporce obejmuly opravdu dokonale a se zimní bundou bych už měl problémy. Doslova jsem se ani nehnul a pokud by si někdo přidal i více bodové pásy, bylo by o zábavu postaráno.
Originální je pak v daném segmentu oplastování zadní části přední sedačky. To lze vidět např. i u koncernového Audi RS4, ale i u jiných aut. Mimo samozřejmý vizuální efekt je to i vcelku praktická věc, pokud často vozíte psa, nebo malé děti. Stačí vlhký hadr a je uklizeno. Pokud ovšem vozíte za sebou někoho s vyšší postavou, nebude vám děkovat za kolena opřená o tvrdý plast.
V druhé řadě, která u hot hatchů není zrovna důležitá, se najdou lehce tvarovaná sedadla a téměř plochý sedák. Vše je tvrdé, tedy spíše velmi tvrdé. Tak to sice má být, ovšem delší cesta na nich zrovna příjemná nebude.
