TEST Royal Enfield Interceptor 650 Twin: Jednou zkusíš a už musíš!

Nové twiny od indického Enfieldu jsou pro svoji značku bez diskuse revolucí a po zásluze vzbudily enormní globální zájem. Efektní retro design, legendární znáček, zbrusu nový motor a více než dobrá cena jsou pádné argumenty. Dá se ale věřit radikální průlom značce, která až donedávna sveřepě bušila jediný model, vyráběný s drobnými změnami od poloviny padesátých let?
Radosti
Charakterní, pružný, zábavný a úsporný motor
Excelentní převodovka by mohla o přesnosti vyučovat
Návykový zvuk (speciálně s laufy od Vintage Garage)
Více než přijatelná cena
Krásné provedené některých detailů…
Starosti
… trochu odfláknuté provedení některých jiných detailů
Posaz s úzkou nádrží a širokými stupačkami nemusí sednout každému
Prvotní útlum přední vidlice
Úzké sedlo s medieválním pojetím komfortu
9  /10

S revolucí v kvalitě i univerzálním globálním appealu to u Royal Enfieldu vzali šmahem. Na cestě z motocyklového pravěku se novému managementu povedlo přetáhnout nemálo inženýrů od Triumphu a ti nenechali prostor pro nemilé náhody. Dvojice nových twinů s tradičními jmény Continental GT a Interceptor tak byla navržena v Anglii, ve vývojovém centru Enfieldu v Leicestershiru. Dvojitý kolébkový rám měli na starosti v Harris Performance, Enfield dokonce výrobce závodních komponent pro sichr rovnou koupil.

Triumph útočí v Bonneville na absolutní rychlostní rekord motocyklů

Triumph útočí v Bonneville na absolutní rychlostní rekord motocyklů

Zbrusu nový motor je vzduchem a olejem chlazený paralelní twin o objemu 648 ccm se čtyřmi ventily na válec, vyvažovací hřídelí a 270° přesazenou klikou, osazený dvojitou škrtící klapkou a vstřikováním od Bosche. ABS na předním i zadním kole dodává také Bosch, brzdy ByBre, což je lowcostová odrůda věhlasného Bremba. Papírové předpoklady vypadají více než nadějně, ale v koutku hlavy se stále ozývá hlásek, poťouchle připomínající, že když Royal Enfield naposledy inovoval, jezdili na mašinách leda tak trilobiti a maximálně ti nejodvážnější z prvních dinosaurů.

Cesta do pravěku

Aby bylo zřejmé, jak moc jsou pro značku nové modely důležité a revoluční, promine laskavý čtenář krátký výlet do historie. Tedy krátký rozsahem, jinak je totiž Enfield nejstarší existující motocyklovou značkou na světě, která první motorku vyrobila již v roce 1901. A není to její jediné prvenství v historických tabulkách. Drží také primát pro nejdéle vyráběný konkrétní typ. Model Bullet se poprvé objevil v roce 1931, od roku 1955 se vyrábí v Indii a jeho základní koncepce přetrvala dodnes. Zbrusu nového jednoválcového veterána si můžete klidně koupit i u nás. Hardcorový zážitek pro vyznavače pravého puristického oldschoolu mají po boku před třemi lety uvedeného enduro jednobuchu Himalayan a nových twinů u oficiálního importéra v pražské Vintage Garage.

Ale zpět do historie. Enfield nebýval jen o jediném modelu, ještě než v letech 1967 a 70 zavřely krám obě fabriky v Anglii a zůstala jen indická odnož, vyprodukovala značka svůj nejlepší model. Mezi lety 1960 a 1970 se s několika inovacemi a drobnou pauzou vyráběl model Interceptor. Stojatý sedmpade dvouválec uměl s rezervou pokořit „the Ton“ (tunu, jak se v počátku hnutí café racerů říkalo metě sto mil v hodině). Parametry nejsou marné ani dnes, maximálka 175 km/h a čtvrtmíle za 13 sekund fajnšmekra neurazí.

I s „vodníkem“ sází Triumph Bonneville znovu na retro. Pokochejte se

I s „vodníkem“ sází Triumph Bonneville znovu na retro. Pokochejte se

Špičkovému modelu určenému primárně k exportu do USA však podrazila nohy neschopnost výrobce uspokojit masivní tamní poptávku po krásném stroji (drobná paralela s prodejním boomem moderního jmenovce je nasnadě, nicméně fabrika ubezpečuje, že kontinuální růst výroby tentokrát zvládne pořešit…). Buď, jak buď, ve chvíli, kdy v Británii vyhlásili stategii „vyčůrat, pomodlit a spát“, přešla základna značky do Indie. A od té doby v podstatě platilo, že zákazník si může vybrat jakýkoli model, pokud to bude Bullet.

Revoluce, dějství druhé

Indická značka zahájila přechod z dávnověku do současnosti jednoválcovým čtyřstovkovým endurem Himalayan. Ta pravá revoluce ale přišla až s od základu nově vyvinutými dvouválci. A lepší dobu si snad ani vybrat nemohli. Protože ruku na srdce, ony ty nové enfíldky mají ve srovnání s novinkami slovutných značek stále k horké současnosti solidní kus cesty. A to je moc dobře… navíc retro jede bomby, takže žádný problém.

K testu jsme si vybrali usedlejší z modelů, který nehraje na módní notu café racerů, ale vyznává klasický přístup. Interceptor jako by říkal „hele, mladej, já jsem motorka a takhle jsme my, motorky, vždycky vypadaly, tak nezevluj, sedej a pojedeme“. Jednoduché kulaté světlo, chromovaná řídítka, krásně lakovaná nádrž s prominentními znaky Royal Enfield, chromované víčko nádrže, přenádherné rozměrné leštěné kryty šaltru, vyplétaná kola, ploché sedlo s diamantovým vzorem, dva budíky, dva laufy a nazdar.

Triumph připravuje „motocykl“, který pojede minimálně 645 km/h

Triumph připravuje „motocykl“, který pojede minimálně 645 km/h

Zapomeňte na všechny kontroly trakce, stabilizace a náklonová čidla, složité displeje a tisíce režimů všeho. Na Interceptoru jsou veškeré režimy ve vašem zápěstí, taháte plný, dává bez umělých elektronických obezliček všechno, taháte míň, dává míň. Prosté. Tak, jak to vždycky bylo. Úlitby moderním bohům a Euro 4 zahrnují toliko dvoukanálové ABS, stříkačku, katy a jeden maličký monochromatický displej. Ten umí dva tripy, celkový nájezd a s nezanedbatelným smyslem pro přibližnost ukazuje také stav paliva v nádrži. Nebo aktuální fázi měsíce. Těžko říct, ale jedno z toho to asi bude. Nemá hodiny, nemá ekonoměr, nemá ukazatel zařazené rychlosti… ani jedno by neškodilo. Ale co už, je čas sednout za rajčáky.

Jste ztraceni

Přesně v tu chvíli, kdy přehodíte nohu přes úzké sedlo, otočíte klíčkem a elektrickým startérem probudíte paralelní twin k životu, jste ztraceni. A pokud ne, tak nejpozději ve chvilce, kdy poprvé prohrábnete plyn. Máte-li alespoň trochu smyslu pro prosté krásy života, začne vám v tu chvíli docházet, že jste právě nejspíš přišli o 170.000 Kč. Tuhle věc totiž musíte mít. Ten zvuk! Ten je naprosto fenomenální, hluboce uspokojující, temný a přitom odrzlý, neobtěžující, ale krásně sytý.

Opravdové retro! Italové pracují na reinkarnaci roadsterů Maserati

Opravdové retro! Italové pracují na reinkarnaci roadsterů Maserati

Mechanický hluk motoru je minimální, ale v těch tónech, které přeci jen uslyšíte, je cítit nemalý náznak, že tady úřadovali hoši od Triumphu. Při prvním usednutí překvapí, jak moc úzké je sedlo a že motorka při manipulaci působí navzdory svým nijak hrozivým dvěma stovkám kilogramů poměrně těžká a vratká. Svůj díl na tom má i živelné řízení s naprosto minimálním odporem. Ke zvukovému projevu je fér poznamenat, že demonstrator byl osazen prototypovými výfuky od Vintage Garage. Jakkoli i se sériovými výfuky zní twin sakra podmanivě, tyhle laufy za necelých 13.000 Kč krutě tvrdí muziku, takže Interceptor vás prostě bude stát o třináct tyček víc. Tak jednoduché to je. Enfield vám, pokud jste duchem sotva odrostlý pubescent, svým naturelem prostě přiroste k srdci. Okamžitě.

Vodíkovým Hyundaiem Nexo z Bruselu do Prahy: Není brzo, to Česko je pozadu

Hyundai Nexo na vodík (první svezení)

Hyundai jako jedna z mála automobilek vodíkový pohon nejen testuje, ale nabízí i ve svém sériovém modelu Nexo. Ten se na vybraných trzích už prodává. Měli jsme exkluzivní možnost vyzkoušet si vůz v reálném provozu při cestě napříč Evropou.

12.  9.  2019 | Svět motorů | 35 příspěvků
TEST Suzuki Swift Sport: Kluci se baví, holky budou čumět!

Suzuki Swift Sport

Kdo říká, že musí mít sportovní auto stovky koní, nemluví pravdu. Novému Suzuki Swift Sport jich stačí 140 a stejně se budete usmívat do ucha k uchu.

4.  9.  2019 | Jan Mička | 29 příspěvků
Jak jezdí nový Hyundai Ioniq Electric? Ukázal nám to v ráji elektroaut a konopí

Hyundai Ioniq Electric 2019 (první svezení)

Z nabídky modelu Ioniq si vybere každý, koho lákají vozy na alternativní pohon. Elektromobil nedávno prošel faceliftem, aby mohl lépe držet krok s konkurencí. Povedlo se mu to?

31.  8.  2019 | Vladimír Kadera | 50 příspěvků