Kapitoly článku:
Jedna šestka sportovce oproti očekáváním neohromí
Při koupi letního větrníka si můžete vybrat ze dvou benzínových motorů. My jsme nechali stranou přeplňovanou jedna dvojku TCe a ozkoušeli výkonnější jedna šestku s proměnným časováním ventilů. Nečekaně příznivých 1 170 kilogramů pohotovostní hmotnosti vzbuzovalo oprávněnou domněnku, že motor dobře známý z jiných Renaultů dovede s prckem pěkně zacvičit a uspokojí hlavně sportovně smýšlející řidiče.
Optimistická očekávání však nebyla naplněna bezezbytku. Na to, že výrobce udává vysoký výkon 98 kW, byl motor s ohledem na nízkou hmotnost celého vozítka v nižších a částečně i středních otáčkách povážlivě letargický a k životu se energičtěji probouzel až po čtyřech tisících. Výkon je zkrátka posazen dost vysoko, 160 Nm točivého momentu najdete ve 4 400 ot./min a maximum výkonu leží až v 6 750 ot./min., což je hranice, za kterou bude motor průběžně vytáčet jen málokdo. Běžná použitelnost tedy není nejlepší a ve vitalitě v nízkých otáčkách se takto osazenému Windu směle vyrovná i Felicia 1,6 MPI.
Porce přátelské agrese, s jakou na vás motor vyrukuje ve druhé polovině spektra otáčkoměru (je cejchován do osmičky) nemá nějak zvlášť gradující charakter a je úplně jedno, že lze motor vytáčet až k sedmitisícovce. Jistě si dovedete přestavit, jakou šichtu má při takovém počínání benzínové čerpadlo. Spotřeba není ani při normální jízdě v zákonných mezích nijak zvlášť nízká, když po čas testu až na krátké výjimky neklesla pod průměr 7,5 litru. Horkokrevnějším přišlapáváním se snadno lze dostat i do dvouciferných hodnot.
Že šestnáctistovka není tělem ani duší velký sportovec možná trochu nechtěně potvrzovala i produkovaná zvuková kulisa. Zatímco v nižších otáčkách bylo slyšet vcelku libozvučné pobrblávání zploštělé koncovky výfuku, jakmile se prásklo do koní, dostavil se bezpohlavní hukot připomínající vysloužilý motor Škody Favorit ve čtyřech tisících.
Motor kooperoval s klasickým ručně řazeným pětikvaltem, který se k nevýraznému motoru svým způsobem docela hodil. V kvalitě řazení už u Renaultu učinili oproti dřívějším zvyklostem chvályhodný pokrok a třeba ve srovnání s některými konkurenty od PSA už Wind postoupil do zcela jiné kvalitativní dimenze. A přesto, v otázkách přesnosti, délky i hladkosti řazení lze stále pocítit nechvalně známého ducha francouzské transmisní školy. Nejsem trendy propagátorem šesti rychlostních stupňů za každou cenu, ale uznejte sami, že automobil točící na pětku ve stotřicítce 4.100 otáček by o jedno kolečko navíc dozajista zasloužil. Dámy jistě ocení také měkký chod spojky, jejíž pedál je vychýlen výrazněji mimo osu „šlapek“ brzdy a plynu. Negativní dopad na pohodlí jejího ovládání jsem ale nezaznamenal.
Podtrženo sečteno, k svižnému poježděníčku testovaný agregát bezpečně postačuje, zájemci o pořádný adrenalin ale ostrouhají a pro běžné uživatele bude možná použitelnější 1,2 TCe s lepším chováním ve středních otáčkách. Atmosferická šestnáctistovka je ve většině provozních režimů pocitově dost lenivá a jakýmsi těžko popsatelným pocitem i poněkud neosobní. Když to srovnám se stejně objemným motorem třeba od Fordu, není moc co řešit.
Lehkonožka se zákrut nebojí
Podvozek Windu dostal do vínku znamenitou genetickou výbavu známou z Twinga RS, potažmo oddělení Renault Sport. Také v u kabrioletů ostře sledované disciplíně, jakou je torzní tuhost karoserie, malý větroň boduje. Značně to má usnadněno tím, že nejde o klasické cabrio, nýbrž o skoro uzavřený skelet s trochu větším šíbrem. Jeho kroutivé tužby jsou eliminovány na úplné minimum zaklapnutím střechy nad kabinu, zmínka už padla také o rozpěrách v zavazadlovém prostoru.
Vůz byl rozumně osazen v denní praxi dobře použitelnými „šestnáctkami“, takže větší obavy o zdraví auta i cestujících při jízdě po horší silnici nebyly na místě. To ale neznamená, že by se Wind vyžíval v leštění železničních přejezdů nebo hopsáním po tankodromu městských ulic. Ba naopak, odpružení je dosti tuhé a cestující nerovnosti reálně pociťují, způsob jakým se tak děje je ale na patřičné kulturní výši, která nevyvolává obavy z autodestrukce automobilu.
Nic to nemění na tom, že Wind není ideálním základem pro přestavbu na rallyový speciál a mnohem lépe se cítí na hladkém asfaltu. Tady se umí docela hezky odvázat a když se nebudete bát, dá se s ním užít i nějaká ta adrenalinová legrace. Když pojedete volněji, bude vám možná připadat jako trochu nudný patron, který si odvede své, ale za srdce vás v žádném případě nevezme, naopak spíš naznačí, že to, co s ním provádíte je neskonale nudné. Když ho však vytrhnete z letargie zostřením jízdního režimu, odmění se jistým a předvídatelným chováním.Vzhledem k uložení mechanismu stahovací střechy je poměrně silně zatížena i zadní náprava, takže je částečně eliminována vrozená nedotáčivá tendence předokolky, a když už se prcek chystá se zatáčky ven, pak to bývá spíš bokem napřed. Naložený zadní batoh se typicky projeví taky při ubrání plynu v zatáčce jejím mocným smýknutím. Menší rozměry auta ho předurčují k dobrým výkonům v nekonečných sériích ostrých a pomalejších zatáček, v delších obloucích projížděných velkou rychlostí začíná být zadek povážlivě neklidný. ESP se sice po francouzsku dá vyšachovat jen do padesátky, není ale nastaveno zbytečně úzkostlivě, takže jsem mrknutí kontrolky zažil jen jednou a to ještě po dešti.
Smíšené pocity jsem měl z řízení. Elektrický posilovač předkládá řidiči tradiční porci poddajné servilnosti a také převod by mohl být strmější. Na druhou stranu je řízení kupodivu docela přesné a nasměruje vždy vůz přibližně tam, kam jste měli v úmyslu. V mezních tendencích se dokonce vytasí i s nějakými užitečnými informacemi o momentální situaci pod hnacími koly. Jízda vyšší rychlostí přímým směrem není s Windem žádný med. Se sundanou střechou dlouhodobě vydržíte jen do 90 km/h a i po jejím přiklopení není o hluk nouzi, na akustické izolaci spartánské kabiny se evidentně hodně šetřilo. Zákazníka malé renaultky to ale nejspíš trápit nebude, stejně jako nesportovně gumový pedál brzdy. Ty přitom jinak fungují po všech stránkách znamenitě a dávají vzpomenout na jiné produkty s označením RS.