(test ojetiny) Vel Satis měl stanovit nové dimenze cestování vyšší třídou. Podařilo se mu to? A jak vypadá po 170 tisících km?
Kapitoly článku:
- Krok do neznáma, Proti proudu, Prvotřídní bezpečnost
- Fatální (ne)spolehlivost, Nabízené varianty, Zkoušený vůz
- Zjevení, Interiér nové dimenze, Variabilní kufr
- Vše po ruce, Startování tlačítkem aneb Karbaník, Na silnici
- Vystupujeme, Pohledem obchodníka, Základní technické údaje, Naměřené hodnoty
- Kompletní fotogalerie
Krok do neznáma
Na počátku jedenadvacátého století bylo i v automobilové branži již všem nad slunce jasné, že nezůstane kámen na kameni. Konkurence sílila, aliancí mezi koncerny přibývalo a většina výrobců se svými novými modelovými řadami pokoušela uchvátit každého nevyhraněného zákazníka.
Když se v roce 1998 na autosalonu v Paříži představila na stánku Renaultu studie s názvem Vel Satis, vzbudila všeobecné pozdvižení. Jaké však bylo překvapení odborné i laické veřejnosti, když se tento prapodivný stroj již v roce 2001 objevil v Ženevě ve své finální podobě a na sklonku roku 2002 se vydal do běžného provozu. Svými rozměry, pohonnými jednotkami, pokrokovou výbavou i cenou mířil jednoznačně do horního spektra vyšší střední třídy a nepodobal se nejen žádnému vozu ze soudobé sériové produkce, ale dokonce ani žádnému jinému Renaultu.
Renault Initiale Concept (1995) / Renault Avantime Concept (1999) / Renault Avantime
Původ modelu Vel Satis však můžeme stopovat až ke konceptu Initiale z roku 1995, čímž má tento vůz podobný rodokmen jako podobně svérázné kupé Avantime odvozené od stejnojmenného konceptu s datem narození 1999. Právě Avantime na trhu o několik měsíců předběhl model Vel Satis. První z nich se spokojil s dobovou platformou velkoprostorové řady Espace, zatímco Vel Satis se již mohl těšit z platformy v té době již dokončovaného Espace nové generace. Nutno dodat, že vývoj typu Avantime byl nakonec zřejmě až příliš uspěchaný, což vedlo k zastavení jeho produkce již během dvou let. Název Vel Satis je pak zkratkou výrazů Velocity a Satisfaction, tedy „rychlost“ a „uspokojení“.
Proti proudu
Možná si vzpomeneme ještě na dobu, kdy byl pro luxusní vozy určen prakticky výhradně koncept tříprostorové karoserie. Ano, to bylo tehdy, kdy velkým sedanům zpravidla „do zelí nelezla“ žádná MPV ani SUV. Těžko bychom mohli označit Renault Vel Satis za vůbec první hatchback aspirující na hranice vyšší třídy, přesto se jistě stal jedním z vůbec prvních.
Vel Satis je kombinací pětidveřového hatchbacku a MPV s nepatrně vyšší světlou výškou, jež podle šéfdesignéra Patricka Le Quémenta měla nabídnout maximální pohodlí a prostor čtyřčlenné posádce a usnadnit jí nastupování i vystupování při velmi dobrém výhledu z vozu do všech stran (v tomto ohledu cestující na zadních sedadlech ocení také ke středové rovině interiéru sestupující horní hrany opěráků předních sedadel).
Vývoj modelu s kódovým označením X73 probíhal přímo ve středisku Technocentre Renault a trval 42 měsíců. Vel Satis se pak vyráběl spolu s modely Laguna II a Espace v továrně Sandouville, přičemž s typem zmíněným na druhém místě sdílel například patentované, víceprvkové uspořádání zadní nápravy Trigon s rameny uloženými v samostatné nápravnici. V porovnání se svým předchůdcem Renault Safrane sedí cestující Vel Satisu o plných 100 mm výše.
Prvotřídní bezpečnost
Nárazovými testy Euro NCAP prošel Renault Vel Satis hned dvakrát, a to v letech 2002 a 2006, nás však bude pochopitelně zajímat první z nich. Vel Satis se stal po Laguně II jedním z prvních vozů vůbec, jimž se podařilo dosáhnout zisku plného počtu pěti hvězd. Boční střet pro něj znamenal absolutorium, zatímco v náraze čelním ztratil pouhé dva bodíky, což ale komisaři nijak dále nekomentovali. Naopak zdůraznili, že souhra všech zádržných systémů včetně předpínačů pásů byla příkladná, struktura karoserie byla navíc mimořádně pevná, což spolu s konstrukcí palubní desky a minimálním pohybem sloupku volantu směrem vzad mělo minimalizovat riziko poranění řidiče a jeho spolujezdce.
